Citáty o hvězdách

Sbírka citátů na téma hvězda.

Související témata

Celkem 282 citátů o hvězdách, filtrovat:

„Miluješ-li květinu, která vyrostla na nějaké hvězdě, rád se v noci díváš na nebe. Všechny hvězdy rozkvétají květinami…“

— Antoine de Saint-Exupéry, kniha Malý princ

O lásce, O noci, O květinách, O milování

„Hvězdy jsou krásné, protože je na nich květina, kterou není vidět…“
"Ano, jistě," řekl jsem a mlčky jsem pozoroval vlnu písku ve svitu měsíce.
"Poušť je krásná…," dodal.
A měl pravdu. Vždycky jsem miloval poušť. Usedneme na pískový přesyp… Nevidíme nic… Neslyšíme nic…
A přece něco září v tichu…
"Poušť je krásná právě tím, že někde skrývá studnu…," řekl malý princ.
Byl jsem překvapen, že pojednou chápu to tajemné záření písku. Když jsem byl malým chlapcem, bydlil jsem ve starobylém domě a pověst vyprávěla, že je tam zakopán poklad. Nikdy jej ovšem nikdo nedovedl objevit a snad jej ani nehledal. Ale dodával kouzlo celému tomu domu. Můj dům skrýval ve svých hlubinách tajemství…
"Ano," řekl jsem malému princi, "ať je to dům, hvězdy nebo poušť, to, co je dělá krásnými, je neviditelné!"“

— Antoine de Saint-Exupéry, kniha Malý princ

O kráse, O tajemství, O lásce, O milování

„Většina lidstva dnes postrádá synchronii Jednoty mezi Stvořením uvnitř a vně. Tato disharmonie je zárodkem nemocí, mentální lability a narušených modelů chování. Pokud lidstvo strádá díky vnitřním bojům mezi hvězdami uvnitř svých těl, což jsou „hvězdné války“, nemůže ve světě existovat mír, spravedlnost, svoboda ani radost! Nemoc je válka uvnitř. Závislost způsobuje vnitřní otroctví. Smutek znamená stagnaci ducha. Místo čistého a harmonického toku krve dochází k blokádám, které se projevují formou bolesti, otoků (včetně obezity), cyst, tumorů, kamenů, podezíravosti, nejistoty, strachu, žárlivosti, nenávisti, zloby atd. Místo toho, aby se světové problémy řešily nastolením skutečného zdraví - odstraněním vnitřního haraburdí, vytvářejí se metody, jak dokázat „žít“ se znečištěním. Upřednostňuje se „syndrom problému“, což je pro nás pohodlné. Proto věda a technika současného systému používá energii z umělých zdrojů, takže naše těla, mysl ani emoce nemohou být vyživovány čistou potravou, potřebnou k tomu, aby se systém udržoval stabilní a zdravý. Vykořisťovat a ovládat slabé tělo, mysl a emoce je totiž pro centralizovaný systém mnohem snazší. Tato kontrola vznikla v rámci monopolizace: půdy - prostřednictvím komercionalizovaného zemědělství („sklízení úrody peněz“); těla - prostřednictvím podřadné, nekvalitní stravy; mysli - prostřednictvím vzdělání, vědy, médií, politiky a zájmů založených na penězích; ducha - manipulací atmosférických podmínek, pomocí mikrovln, strachu, vnucováním politicky navržených zákonů a „náboženství“. Díky špatné kvalitě krve mysl přestala být schopná rozlišovat, co je správné a co ne. Dobro není dobré, pokud tělo musí záviset na „správném“ organizování nesprávného způsobu stravování a léčení. Podřízením se falešné víře lze ducha vtáhnout do syndikáty řízeného světa. Pod kontrolou kurupční, centralizované vlády může být „dobro“ dobré jedině, pokud lze člověka obvinit ze špatnosti. Syndikáty vnucené zákony se proto starají o to, aby zlo převládalo, a „dobrota“ státu mohla pokračovat. Odtud pochází myšlenka pěstovat nemoci podáváním léků, které umožňují „žít“ s nemocí. Proto jsou vězení semeniště zločinu - pomáhají justičnímu systému udržet se u moci. Jestliže naše „svoboda“ a „práva“ vycházejí z politicky motivovaných zákonů, umožňuje to udržovat masy v mezích omezení, která na sebe lidé dobrovolně sami uvalili. S takovou můžeme neustále bránit hranice vyvoláváním „mírových“ válek!“

— Roy Littlesun Stařešina kmene Hopi 1934

kniha Revoluce Jednoho srdce

O zlu, O vědě, O pomoci, O chování

„Nemám právo o sobě tvrdit, že všechno vím. Byl a stále jsem tím, kdo hledá. Ale už nehledám ve hvězdách nebo v knihách; postupně se učím naslouchat učení, které koluje v mé pulzující krvi. Můj příběh není krásný, idylický ani ladný, jak to známe z vymyšlených příběhů. Má v sobě chuť pošetilosti i úžasu, bláznovství a snění, jak to bývá u všech, kteří už nechtějí lhát sami sobě.“

— Hermann Hesse, kniha Demian

Zdroj: Demian

O učení, O knihách

„Pouze ve tmě můžete vidět hvězdy.“

— Martin Luther King americký duchovní, aktivista a vůdce v americkém hnutí občanských práv 1929 - 1968

„Čím temnější noc, tím jasnější hvězdy.“

— Fjodor Michajlovič Dostojevskij, kniha Zločin a trest

Zdroj: Zločin a trest

O noci

„Není to ve hvězdách, je to v nás.“

— William Shakespeare anglický básník a dramatik 1564 - 1616

„Jdi klidně svou cestou halasem a spěchem a nezapomeň pro ně, jaký mír se skrývá v tichosti. Pokud tím nezradíš sám sebe, vycházej dobře s každým člověkem. Svou pravdu vyslovuj tiše a jasně a naslouchej jiným, ať mdlého rozumu nebo nevědomým; také oni mají svůj příběh. Vyhni se lidem hlučným a svárlivým, jen jitří tvoji mysl. Nesrovnávej se s jinými, abys nezahořkl nebo nepropadl pýše. Vždycky se najde někdo větší nebo menší, než ty sám. Z plánů měj stejnou radost jako z dosaženého, drž se své životní cesty, byť i sebeskromnější; v proměnlivosti osudu je právě jen ona tvým vlastnictvím. Zachovej obezřetnost v každém podnikání, vždyť svět je plný klamu. Nenech se jím však oslepit a nevidět v něm i ctnost. Je mnoho lidí zápasících o velké myšlenky a všude kolem život naplněný hrdinstvím. Vždy buď sám sebou. A nikdy nepředstírej náklonnost. Stejně tak nebuď v lásce cynikem, protože tváří v tvář veškeré vyprahlosti a deziluzi je láska vytrvalá jako tráva. S ochotou přijímej, co napovídá tvůj věk a v pravý čas s grácií přenech mládí, co mu náleží. Posiluj svého ducha, aby ti byl štítem při nenadálém neštěstí. Nestresuj se však zlými představami, vždyť mnohá úzkost vzniká z únavy a osamění. Buď ukázněný a k sobě mírný zároveň. Jsi stejné dítě Vesmíru jako jsou stromy nebo hvězdy, máš právo tady být. Ať už to chápeš nebo ne, vesmír jde dál tak, jak jít má. Buď proto v míru s Bohem, ať si ho představuješ jakkoli a ať už jsou tvé snahy a touhy jaké chtějí, měj v hlučném zmatku světa ve své duši mír. Při vší své falši, otročině a rozbitých snech je to ještě pořád krásný svět. Buď veselý. Snaž se být šťastný.“

— Max Ehrmann 1872 - 1945

Desiderata je krátká báseň v próze o tom, jak dosáhnout štěstí v životě. Jejím autorem byl americký právník a filosof Max Ehrmann žijící v letech 1872 – 1945, poprvé ji uveřejnil roku 1927. Existovala však legenda tvrdící, že se jedná o anonymní text, který pochází ze 17. století a byl nalezen v kostele sv. Pavla v Baltimore. Báseň byla populární v 60. letech v okruhu hnutí hippies.
Zdroj: Desiderata

O vytrvalosti, O pravdě, O štěstí, O podnikání