Terry Pratchett: Citáty o životě

„Je zajímavé, že bohové Zeměplochy nikdy nestáli o to, soudit duše mrtvých, a tak se lidé dostanou do pekla jedině tehdy, když jsou do hloubi srdce přesvědčeni, že si takový trest zaslouží. Nemohou se ovšem dostat do pekla, pokud o něm nikdy v životě neslyšeli. To vysvětluje, proč je tak důležité střílet misionáře na potkání.“

„Pokud svůj život nezměníte v příběh, stanete se jen součástí příběhu někoho jiného.“

„POUZE ODDALUJEŠ NEVYHNUTELNÉ" prohlásil Smrť.
"Ale to je přece podstata celého života, ne?“

„Je až neuvěřitelné, kolik lidí stráví celý život na místě, kde nechtěli zůstat dlouho…“

„Říká se, že váš život bliká před vašimi očima těsně před smrtí. To je pravda, nazývá se to život.“

„Než jsem ho slyšel mluvit, byl jsem jako každý jiný. Víte, co mám na mysli? Byl jsem zmatený a nejistý, co se týče malých detailů života. Ale teď,“ tvář se mu rozjasnila, „jsem sice pořád nejistý a zmatený, ale v mnohem vyšší rovině, je vám to jasné, konečně vím naprosto jistě, že nemám jasno v základních a důležitých faktech, která se týkají vesmíru.“

„Lidské bytosti činí život tak zajímavým. Podařilo se jim vymyslet nudu ve vesmíru plném zázraků.“

„Pokud ho něco deprimovalo víc než jeho vlastní cynismus, pak to bylo to, že ani ten nebyl tak cynický jako skutečný život.“

„V životě jsou chvíle, kdy lidé musí vědět, kdy nesmí někoho pustit. Balónky byly vytvořeny proto, aby to naučily malé děti.“

„V Klači neberou svou mytologii na lehkou váhu. Je to jen skutečný život, kterému tam nikdo nevěří.“

„„Hory vznikají a zase mizí a hluboko pod námi se vesmírem vznáší Želva. Lidé žijí a umírají a Želva kráčí. Říše vznikají a zanikají a Želva kráčí. Bohové přicházejí a odcházejí a Želva stále kráčí. Želva kráčí!““

„Protože i zlomky představivosti chtějí žít…“

„Tohle není život v rychlém pruhu, ale život v protisměru.“

„...Bábi Zlopočasová, která se celý život beze strachu procházela nočními lesy v horách obývanými bandity s jistotou, že tma neskrývá nic strašlivějšího než je ona sama...“

„(Úvahy starého umírajícího mága) Všechno je poslední dobou nějaké mizerné. (…) V ničem není ten správný život. A dni jsou taky kratší. Hmm. Něco se na nich pokazilo. Nejsou to prostě ty staré dny. Hmm. Každý z nich trvá celou věčnost, což je divné, protože dny v množném čísle letí jako splašené.“

„„… Poslyš, když jsem byla děvče, málem kvůli mně skočil jeden mladík z lancreského mostu, protože jsem se k jeho lásce obrátila zády!“ „Vážně? A co se stalo pak?“ „Zachránila jsem mu život. Víš, vypadal dobře, jak tam tak stál a já si pomyslela, vždyť on má moc pěkný zadek a bylo by ho nakonec škoda….““

„Nobymu jste mohli svěřit život, ale byli byste blázni, kdybyste mu svěřili jediný tolar.“

„Zavazadlo nechtělo od světa nic moc, jen vyhubení každé jiné formy života, ale co potřebovalo ze všeho nejvíc, byl nějaký majitel.“