Valeriu Butulescu citáty

strana 3

„První reakce, již v nás vyvolá špatná zpráva, je předat ji dál.“

„Zemřeme stářím, pokud mezitím nezemřeme pro nějakou myšlenku.“

„Ne strach z výšek nás nutí se sklonit, nýbrž touha po povýšení.“

„Smetí mělo zlý sen. Sen o koštěti.“

„Ani Satan není dokonalý. Někdy šlápne vedle a učiní dobrý skutek.“

„Hory jsou hrdé, ale nás živí skromnost nížin.“

„Manželky jsou dvojího druhu: nudné a těch druhých.“

„Ve městě se tomu říká krásné počasí. Na venkově sucho.“

„Jakou cenu může mít nesmrtelnost na smrtelné planetě?“

„Zastavily se mi hodinky. Promiňte, jaké je asi tak století?“

„Trpělivost. Žádná rostlina v období sucha nepláče.“

„Je přirozené, že se ke mně staví zády. Jsou to přece mí ochránci.“

„Velký hrdina potřebuje velké překážky.“

„Hora se otřese, jen když ji zasáhne jiná hora.“

„Hrdinství zajíce, který polekán kočkou porazí psa.“

„Mezi záškub v oku a náhlý nápad jsem zasadil nebe s jeho taji a zázraky.“

„Evoluce? Pořídili jsme si šaty a přišli jsme o kožich, pořídili jsme si beranice a přišli jsme o vlasy, pořídili jsme si počítače a čert ví, o co ještě přijdeme.“

„Vyrostl jsem. A přesto jsem nedokázal uvěřit, že otec je smrtelný.“

„Byl tak malý, že jsem před ním musel klečet.“

„Přítel. Nepřítel mého nepřítele.“

„Jak se cítím? Jako rok v prosinci.“

„Les. Paseka, tedy smrt několika stromů.“

„Když zavřete oči, nastane noc. Ale nemá smysl hledat hvězdy.“

„Člověk může být inteligentní, i když nemá vždy pravdu.“

„Niagara. Jak velkolepý může být někdy pád.“

„Jsou otazníky, jež někteří považují za srpy.“

„Voda postupuje, kameny zůstávají.“

„Její oči - obrovské, řasenkou vyvedené nuly.“

„Zjistila, že jí černé šaty sluší. Od té chvíle se modlí, aby jí zas někdo z příbuzenstva odešel k velké armádě.“

„Nebe je zklamání. Každý předmět vržený vzhůru se rychle vrátí zpět.“

„Vídám ženy nadité do liščích kožichů. Odkud tolik upřímnosti?“

„Uvidíš-li na stromě zla jediného zpěvného ptáka, pak schovej sekeru.“

„Třebaže nemáš včely, ochraňuj úly.“

„Bodl jsem dýkou do slovníku. Její hrot protkl heslo „dada“ a zastavil se u „logický“.“

„Příroda chybuje. Je to chyba, vkládat takové tužby, takovou chuť do života do křehkého, pomíjivého těla.“

„Nemysli si, že tě nepřítel obdivuje. On jen hledá zranitelné místo.“

„Po Ludvíku XVIII. přišli i další Ludvíci. Ale historie je už dál nechtěla jmenovat.“

„Strach ochromuje. Útěk předpokládá notný kus odvahy.“

„Chceš-li odlehčit loď, nezačínej záchranným člunem.“

„Přes svou početní převahu nemohou pocty nahradit čest.“

„Uctíváme orly jak modly, ačkoli slepice nám prokazují nesrovnatelně větší služby.“

„Chladný, bezcitný, nehybný - myslím, že ten člověk je bůh.“

„Výchova: když dáš někomu život, dej mu i návod k použití.“

„Je jako luna. Matně září, ale vleče za sebou noc.“

„Bezlistý strom si umínil, že bude šumět.“

„Archeologové na základě jednoho střepu zrekonstruují celou starověkou kuchyni.“

„Tráva není zelená proto, aby sloužila za útočiště žabám.“

„Ekologie uzákoňuje politiku vlka.“

„Vypadá to, že peníze jsou základní princip života. Když máš peníze, můžeš si dopřát i jiné zásady.“