Walt Whitman citáty

strana 7

„Naučil jsem se, že být s těmi, které mám rád, stačí.“

„Mám za to, Živote, že po sobě necháváš mnoho smrtí. Bezpochyby i já zemřel, a to nejméně desettisíckrát předtím.“

„Ani já, ani nikdo jiný nemůže jít tou cestou za tebe. Musíš po ní jít sám.“

„Každou lidskou chybu je možno odpustit, jen nelidskost ne.“

„Chybím ti někde, hledej mě jinde.
Někde se zastavím a počkám na tebe.“

„Copak jste se poučili jen od těch, kdo vás obdivovali, byli k vám milí a uhýbali vám z cesty? Copak jste se obrovsky nepoučili právě od těch, kdo vás zavrhli, postavili se vám nebo se s vámi hádali, kdo má uhnout?!“

„Nesmíte být… příliš přesní či vědečtí, jde-li o ptáky a stromy a květiny…“

„Mít odvahu to znamená přitakat životu.“

„Když někdy jsem s člověkem, kterého rád mám, vyvře mi vztek strachy, že plýtvám neopětovanou láskou, / dnes však si myslím, není neopětované lásky, mzda přijde tak či onak / (já žhavě miloval jednoho člověka a má láska nebyla opětována, / však z toho jsem napsal zde ty písně).“

„Jsem tak špatný jako ten nejhorší, ale díky bohu, jsem stejně dobrý jako nejlepší.“

„Básník je verbíř. Jde vpřed a tluče na buben.“

„Jsem rozporuplný. Jsem rozmanitý. Mám mnoho podob.“

„Jsem, jaký jsem, to stačí.“

„Buď zvědaví, nikoliv posuzující.“

„Od nynějška si tedy neptám štěstí. Já jsem šťastný.“

„chudý chlapec! Nikdy jsem tě neznal, přesto si myslím, že nemohu odmítnout tuto chvíli zemřít za tebe, pokud by tě to zachránilo.“

„Lenoším a vzývám svou duši…“

„Skutečná válka se nikdy nedostane do knih.“

„Byli jsme spolu. Zbytek jsem zapomněl.“

„Toto jsou dny, které musíš zažít.“

„Napíši evangelijní báseň soudruhů a lásky.“