Wilhelm Von Humboldt citáty
13 389
Wilhelm Von Humboldt
Datum narození: 22. červen 1767
Datum úmrtí: 8. duben 1835
Další jména:
Вильгельм фон Гумбольдт
Citáty Wilhelm Von Humboldt
Řadit citáty:
„Přátelství a láska potřebují důvěru, tu nejhlubší a nejopravdovější.“
„Většina lidí se činí nespokojenými jen přehnanými nároky na osud.“
„Dobrodružství je šampaňským vínem v našem životě.“
„Je důležitější, jak člověk osud přijímá, než to, jaký ten osud je.“
„Tělesný stav závisí velmi na duši. Člověk by se měl především rozveselit a ze všech stran uklidnit.“
„Jsou to vztahy mezi lidmi, jež dávají životu cenu.“
„Stáří může být nešťastné a neradostné právě tak jako mládí. Srovnávám-li, nezdá se mi stáří i se všemi slabostmi, které přináší, bez radosti, jen zabarvení a zdroje těchto radostí jsou jiné.“
„Ze všech hloupých lidí je nejnesnesitelnější scestovalý hlupák. Přináší si hlouposti jiných národů a přidává je ke svým.“
„Nikdy není lidská mysl naladěna radostněji, než když našla svou pravou práci.“
„Ženy střeží ve stáří něco, co v mládí marně hledaly.“
„Je to zvláštní věc v živobytí, když ani na štěstí ani na neštěstí nemyslíme, než jenom na přísné, sebe nešetřící konání povinností, že štěstí i při namáhavém a rozkoší se odříkajícím způsobě života samo sebou se dostaví.“
„I am more and more convinced that our happiness or unhappiness depends far more on the way we meet the events of life, than on the nature of those events themselves.“
„…man never regards what he possesses as so much his own, as what he does; and the labourer who tends a garden is perhaps in a truer sense its owner, than the listless voluptuary who enjoys its fruits…In view of this consideration, it seems as if all peasants and craftsman might be elevated into artists; that is, men who love their labour for its own sake, improve it by their own plastic genius and inventive skill, and thereby cultivate their intellect, ennoble their character, and exalt and refine their pleasures. And so humanity would be ennobled by the very things which now, though beautiful in themselves, so often serve to degrade it…But, still, freedom is undoubtedly the indispensable condition, without which even the pursuits most congenial to individual human nature, can never succeed in producing such salutary influences. Whatever does not spring from a man’s free choice, or is only the result of instruction and guidance, does not enter into his very being, but remains alien to his true nature; he does not perform it with truly human energies, but merely with mechanical exactness…
…we may admire what he does, but we despise what he is.“
…we may admire what he does, but we despise what he is.“
