„Máme sklon domnívat se, že jakékoli vnější projevy (jako křik nebo agrese) jsou špatné, a proto se jim při vizualizačním procesu vyhýbáme. Měli bychom však chápat, že emoce zahrnují celou vibrační škálu, na jejímž jednom konci se nacházejí stavy jako radost a láska a na druhém pocit bezmoci. Pomsta je vlastně vibračně zvýšený pocit bezmoci, zoufalství nebo strachu. A stejně tak nenávist nebo vztek. Často nejlepším způsobem, jak se dostat z vibrace bezmoci, je dovolit si posunout se nahoru na vibrační škále tím, že si budeme vizualizovat, jak se uchylujeme k nějakým velmi silným činům, například k pomstě nebo výbuchu vzteku, nebo jak něco ničíme a rozbíjíme. Tato část procesu scelování probouzí v lidech největší odpor, protože by své vnitřní dítě raději učili jít bezpečnější cestou. Anebo protože se nechtějí zaobírat násilnými představami ze strachu, že by to vedlo k vnějším projevům násilí. Proto nebuďte překvapeni, když v sobě pocítíte vnitřní odpor k tomu, co jsem právě navrhla. To je normální. Ovšem většina lidí si neuvědomuje, že jim hrozí daleko větší riziko, že se ve svém každodenním životě uchýlí ke skutečným násilným projevům, pokud pocitům pomsty, hněvu a obrany nepopustí uzdu ve svém bezpečném prostoru vytvořeném fantazií. Osoba, která si to nedovolí udělat, se obvykle nikdy neposune dál za pocit, že v životě hraje roli oběti.“

kniha Návrat k sobě