„V tomto významu jej v novověku převzala většina evropských jazyků (vedle domácích slov pro zbožnost, kult atd.), protože zejména osvícenská kritika náboženství neviděla mezi náboženstvími podstatné rozdíly. Teprve důkladnější poznání a studium zejména mimoevropských „náboženství“ resp. soustav víry ukázalo, že se jedná spíše o eurocentrický omyl. Současná antropologie i etnologie naopak vyžaduje, aby se kulturní a společenské jevy popisovaly z hlediska a v pojmech „domorodců“, lidí, kteří v dané společnosti žijí (tzv. emický přístup). Také někteří protestantští teologové (Karl Barth a jeho škola) toto označení odmítají, zdůrazňují, v čem se křesťanství od jiných náboženství liší a tvrdí, že je naopak kritikou všech náboženství.“

Témata

lidé , pojem , studium , kritik , kritika , podstatnost , označení , náboženství , poznání , přístup , omyl , křesťanství , danost , kulturnost , současnost , jazyk , soustava , jev , toto , slovo , domácí , kult , většina , vír , antropologie , teolog , chyba , společenskost , rozdíl , význam , hledisko , škola , víra , tvrdost , domorodec , život , zbožnost , společnost