Citáty na téma jazyk
Sbírka citátů na téma jazyk.
Související témataCelkem 346 citátů, filtrovat:
„Přejeme si, aby každému národu jeho vlastním jazykem bylo vykládáno.“
— Jan Amos Komenský český barokní spisovatel, filozof, náboženský spisovatel, pedagog, politický spisovatel a vědecký spisovatel 1592 - 1670
„V západní kultuře je jazyk – potažmo slovo jediným věcným důkazem, že jsme naživu; a naopak, smrt a ticho, respektive mlčení, jedno jsou: „Kdyby mi Hospodin nebyl ku pomoci, tudíž by se octla duše má v mlčení.“
— Patrik Ouředník český archivář, básník, literární teoretik, překladatel a romanopisec 1957
Hledání ztraceného jazyka
Source: Zdeněk Susa, Praha, 1997.
„Svoboda sama o sobě, zproštěna odpovědnosti, je věc v podstatě nezábavná. Odpovědnost sama o sobě, zproštěna svobody, je věc veskrze nezábavná. Zábavné je spojit obojí.“
— Patrik Ouředník český archivář, básník, literární teoretik, překladatel a romanopisec 1957
Hledání ztraceného jazyka
Zdroj: Zdeněk Susa, Praha, 1997.
„V západní kultuře je jazyk – potažmo slovo – jediným věcným důkazem, že jsme naživu; a naopak, smrt a ticho, respektive mlčení, jedno jsou: „Kdyby mi Hospodin nebyl ku pomoci, tudíž by se octla duše má v mlčení.““
— Patrik Ouředník český archivář, básník, literární teoretik, překladatel a romanopisec 1957
Hledání ztraceného jazyka
„Vzdělancům mého národa: Jak velikou znalostí věci vynikáte mnozí z Vás, v tom za svědky stavím Vás samy. Ale že zároveň znamenitě vynikáte nečinností a malátností skoro všichni, to jsem se rozhodl veřejně Vám vytknouti. Jestliže se chcete nad tím urážeti, mám po ruce svědky, které nebudete moci snadno odmítnouti, neboť postavím proti Vám samu skutečnost. Vidíte, co všechno nekonají jiné národy? S jakou obratností vzdělávají své rodné jazyky? Vidíte Italy, Francouze, Němce, Angličany, Nizozemce, kteří všechnu moudrost Řeků a Římanů znamenitě převedli do svých řečišť? Nic není ve vědách, nic není v dějinách, nic ani zřejmého ani tajného, co by tito neodevzdali ke čtení svým krajanům. Ale kdo z Vás poskytl něco podobného naší vlasti? Kdo napsal našim lidem o stavbě světa? Kdo ukázal způsob, jak pozorovati pohyby nebeské? Kdo naučil zpytovati prvky, vlastnosti a síly přírodních těles? Kdo otevřel divadlo okršku zemského? Kdo dal našim poznati jemnosti geometrie? Kdo okusiti příjemnosti optiky? Kdo utkal pořad dějin? Kdo popsal původ, polohu a různé zvyky národů na světě bydlících? Kdo vyložil něco o způsobu řečnickém a kdo ukázal cestu, jak říditi myšlení? Domníváte se, že jest možno trpěti Vám dále, aby každý směl žíti pro sebe sama a nepodnikati žádných prací pro rozmnožení vážnosti vlasti? Myslíte si, že našemu jazyku chybí buď ta bohatost, nebo ten lesk, aby bylo možno kterékoli věci vystihnouti řečí? Zřejmě se mýlíte. Nikde není nic tak nesnadného, co bychom nemohli srozumitelně a výstižně vyjádřit naším jazykem, jen kdyby k tomu přistoupila přičinlivost a práce! Dosud nepochopil vznešenost našeho jazyka ten, kdo jej považuje za málo bohatý neb málo půvabný. Ne na něm, na mou věru, na nás je vina, kteří nad míru zanedbáváme jeho pěstování!“
— Jan Amos Komenský český barokní spisovatel, filozof, náboženský spisovatel, pedagog, politický spisovatel a vědecký spisovatel 1592 - 1670
„Nikdy nebylo mým úmyslem latinsky něco psát, natož vydávat. Toliko svému národu abych prospěl některými knihami sepsanými v mateřském jazyce, taková touha mě pojala už jako jinocha a neopustila po celých těch padesát let; k jiným věcem jsem byl přiveden jenom časovými příležitostmi. Abych ovládl svůj jazyk, začal jsem roku 1612 (za pobytu v Herbornu) skládat Poklad jazyka českého, to jest co nejúplnější slovník, přesnou mluvnici, ozdobné i výrazné způsoby mluvy a přísloví. Všechno to jsem svědomitě sbíral, a přičinil jsem se, aby všechno bylo souběžné a souladné s latinou, aby se mohla vyjádřit slova, úsloví, zvláštnosti, pořekadla i sentence se stejnou ušlechtilostí a stejným důrazem (vlastní výrazy vlastními, obrazné obraznými, starobylé starobylými, žertovné žertovnými, průpovídkové průpovídkovými atakdále) tak, aby se kterýkoli spisovatel s nejumnější latinou mohl překládat do češtiny a naopak se stejnou uhlazeností.“
— Jan Amos Komenský český barokní spisovatel, filozof, náboženský spisovatel, pedagog, politický spisovatel a vědecký spisovatel 1592 - 1670
„Na tebe národe český a moravský, vlasti milá, zapomenouti nemohu, nýbrž tebe pokladů svých, kteréž mi byl svěřil Pán, dědicem činím.
Věřím i já Bohu, že po přejití vichřic hněvu, hříchy našimi na hlavy naše uvedeného, vláda věcí tvých k tobě se zase navrátí, ó lide český! A pro tuto naději tebe dědicem činím všeho toho, co jsem koli po předcích svých zdědila:
Napřed milost k pravdě Boží čisté, kterouž nám před jinými národy prvé službou Mistra Jana Husa našeho ukazovati začal Pán.
Druhé, poroučím tobě horlivou žádost k vyrozumívání vždy plnějšímu a jasnějšímu té pravdy Boží, abys znajíc Hospodina hojněji jej poznávati se snažovala. A poněvadž Pán náš Písma svatá zpytovati poručil, odkazuji tobě za dědictví knihu Boží, Bibli svatou.
Třetí, poroučím obzvláště také milost (lásku) k církevnímu řádu a milostné té kázni, kteráž mezi dítkami Božími býti má a musí.
Čtvrté, odevzdávám horlivost k sloužení Pánu Bohu a k sloužení jemu jedním ramenem.
Páté, odevzdávám tobě také a synům tvým snažnost v pulérování (tříbení), vyčišťování a vzdělání milého našeho a milostného otcovského jazyka.
Šesté, odkazuji tobě mládeže lepší, pilnější a zdárnější cvičení, nežli bývalo.
Kšaft umírající matky Jednoty Bratrské“
— Jan Amos Komenský český barokní spisovatel, filozof, náboženský spisovatel, pedagog, politický spisovatel a vědecký spisovatel 1592 - 1670
„šestero odkazů“
Zdroj: cit.dle Štěpán Šoltész: Dějiny křesťanské církve. Kalich Praha 1971, 3. vydání, S. 105
„Na jazyku med, slova jako sníh, v srdci chová jed, klam je ve skutcích.“
— Walther
Originál: (la) Mel in ore, verba lactis, fel in corde, fraus in factis.
„Co ústy chválí, od toho jim mysl letí, a co sobě jazykem oškliví, k tomu jim srdce lne.“
— Jan Amos Komenský český barokní spisovatel, filozof, náboženský spisovatel, pedagog, politický spisovatel a vědecký spisovatel 1592 - 1670
„S každým hovoř jazykem lásky. Nezvyšuj hlas. Neproklínej. Nezpůsobuj problémy. Nezapřičiňuj pláč. Uklidňuj a projevuj dobrotu.“
— Stefan Wyszyński polský cardiinal 1901 - 1981
Zdroj: časopis Milujte se! XII. ročník č.47/2018, online http://www.milujte.se/storage/dalsi/milujte-se-2017-41.pdf
„Jazyky nejsou nic jiného než špatné překlady.“
— Franz Kafka český spisovatel židovského původu 1883 - 1924
„Ostré slovo? Raději mlčím. Říkám si, že moudrý člověk má své myšlenky v hlavě, hlupák na jazyku.“
— Jan Tříska česko-americký herec 1936 - 2017
„Přemýšlej jako moudrý člověk, ale mluv jazykem lidí.“
— William Butler Yeats irský básník 1865 - 1939
Varianta: Přemýšlej jako mudrc, ale hovoř jazykem lidí.
„Vždy, když se chystáš něco říct, nejprve si tom popřemýšlej a pouvažuj; neboť v mnoha případech jazyk předbíhá myšlenku.“
— Isokratés starověký řecký řečník -436 - -338 př. n. l.
„Mám nad českým jazykem takovou moc, že když to nařídím, tak se od zítřka bude psát piča s tvrdým y.“
— František Trávníček český československý politik, akademik, esejista, lexikograf, lingvista, profesor, publicista, vysokoškolský pedagog a … 1888 - 1961