Citáty na téma jev

„Přirozeností všech jevů je měnit se v každém okamžiku, naznačuje nám to, že všechny jevy postrádají schopnost trvat, postrádají schopnost být stále stejné.“

Dalajláma (1935) 14. dalajláma, tibetský duchovní vůdce

„Láska není tam, kde se objevuje dokonalost, ale kde se jeví některé přednosti, pro něž přehlížíme mnoho nedostatků.“

Nikolaj Gavrilovič Černyševskij (1828–1889) ruský revolucionář, demokrat, materialistický filosof a kritik

„Nevěřím v náhodu nebo shodu okolností. Věřím v klamné já, což znamená, že věřím, že věci, o kterých přemýšlím, mění svět kolem mě a mají za následek události, jež se jeví jako shoda náhod.“

Marilyn Manson (1969) americký rockový hudebník a herec

„Existuje jen jeden vrozený omyl, a to ten, že tu jsme, abychom byli šťastní. Pokud setrváváme v tomto vrozeném omylu, jeví se nám svět jako plný rozporů. Neboť na každém kroku, ve velkém i malém, vidíme, že svět a život vůbec nejsou zařízeny tak, aby obsahovaly šťastné bytí, proto nesou téměř všechny starší tváře výraz toho, co se anglický nazývá disappointment - zklamání.“

Arthur Schopenhauer (1788–1860) německý filozof

„Osamělost nevzniká tím, že by člověk kolem sebe neměl lidi, nýbrž spíše tím, že jim nemůže sdělit věci, které se mu jeví jako důležité, nebo že považuje za platné myšlenky, které jiní považují za nepravděpodobné.“

Carl Gustav Jung (1875–1961) švýcarský psychiatr a psychoterapeut, který založil analytickou psychologii

„Spravedlivý bude bičován, mučen, vržen do okovů, oslepen a přibit na kříž, aby si uvědomil, že není žádoucí chtít být spravedlivým, nýbrž jeviti se tak.“

Platón (-427–-347 př. n. l.) klasický řecký filozof

„Nikdo mne nepřiměje, abych hlasoval pro věc, kterou pokládám za špatnou, jen proto, abych dosáhl něčeho, co se mi jeví jako dobré.“

Abraham Lincoln (1809–1865) 16. prezident Spojených států

„Toužíme po nových senzacích, které se nám ale brzy stanou lhostejnými. Včerejší zázraky jsou dnešními bežnými jevy.“

Nikola Tesla (1856–1943) vynálezce, fyzik a elektroinženýr

„Žena ti jevy lásku a ty jí jen tak odmítneš, kvůli tomu, že té ženě nevěříš a nechceš být raněn z klamání. A přemýšlel jsi někdy o tom, že ti ta žena nelže a říká ti celou tu dobu pravdu a ty jí pokaždé odmítáš? Protože tak to věčinou je…“

Paulinka

„Pro člověka cítícího se svět jeví jako tragedie, pro myslícího je to komedie.“

Voltaire (1694–1778) francouzský spisovatel a filozof

„Jevy jsou zábleskem toho, co je skryto.“

Antisthenés (-444–-365 př. n. l.) řecký filozof

„Svět není, jaký se jeví,
hlupákem ten, kdo to neví.“

Sebastián Wortys (1994) umělec a spisovatel

„Všechna slova, chybějí-li činy, jeví se planými a prázdnými.“

Démosthenés (-384–-322 př. n. l.) státník a řečník

„Je to poměrně častý jev, že muž a žena mají ke svému poměru naprosto odlišný poměr.“

Gabriel Laub (1928–1998) český esejista a novinář

„Víme, že cizoložství není jev nijak vzácný, nýbrž zcela obvyklý - je to věc dobré pohovky.“

Napoleon Bonaparte (1769–1821) francouzský panovník, vojenský a politický vůdce

„o Němcích) Tento národ přestal být v této válce už vůbec lidským, přestal být lidsky snesitelným a jeví se nám už jen jako jediná velká lidská nestvůra. Řekli jsme si, že německý problém v republice musíme definitivně vylikvidovat.
(12. května 1945 na brněnské radnici“

Edvard Beneš (1884–1948) druhý československý prezident

„Lidé vědí mnoho, velmi mnoho, ale jejich vědení nemá na jejich život daleko toho vlivu, jaký by mít mělo, a v tom je veliká chyba: učíme se příliš mnoho pro školu a neučíme se dosti pro život. – Sebevražda hromadným jevem společenským moderní osvěty, 1881, s. 72.“

Tomáš Garrigue Masaryk (1850–1937) první československý prezident

„Svět se nám jeví jako pravdivý a přitom je každého jiný.“

Marcel Proust (1871–1922) francouzský romanopisec, kritik a esejista

„Jsou kupříkladu vlády, které se proti rozličným svým provinciím zcela jinak chovají, a sice tím spravedlivěji a šetrněji, čím probuzenější je národ, čím důrazněji jeví touhu po svobodě. Čím více se národ podrobuje ve všem do libovůle vlády, tím nešetrněji se s ním nakládá.“

Karel Havlíček Borovský (1821–1856) český básník, literární kritik, novinář, politický spisovatel, satirik a spisovatel

„Tobě se jevím jako ateista, pro Boha jsem umírněná opozice.“

Woody Allen (1935) americký scenárista, režisér, herec, komik, spisovatel, dramatik a hudebník

„Kdyby byly dveře vnímání očištěny, vše by se člověku jevilo takové, jaké je, Neskonalé. Neboť pokud se člověk uzavře, vidí všechny věci pouze úzkou skulinou ze své jeskyně.“

William Blake (1757–1827) anglický romantický básník

„Lidskost se jeví v tom, že těm, jež nemilujeme, alespoň přejeme štěstí.“

Joseph Addison (1672–1719) politik, spisovatel a dramatik

„Člověk vidí svět skoro vždy brýlemi citu, a podle barvy skla jeví se mu temný, nebo purpurově jasný.“

Hans Christian Andersen (1805–1875) dánský autor, pohádka spisovatel a básník

„Z fyzikálního hlediska je láska podmíněna dvěma přírodními jevy - přitažlivostí a třením.“

William Henry Bragg (1862–1942) britský vědec

„Hudba není iluze, je to zjevení. A její vítězná síla spočívá v tom, že zjevuje krásu, která nám není přístupná v žádné jiné sféře, a jež nás smiřuje se životem. Radost z hudby není v žádném případě fyziologický jev, i když se pochopitelně nervy jako tělesné orgány na vnímání hudebních dojmů podílejí. (Čajkovskij Naděždě von Meck 5. 12. 1877).“

Petr Iljič Čajkovskij (1840–1893) ruský skladatel

„Všichni dávno víme jednu důležitou věc: skoro nic není takové, jak se to jeví.“

Douglas Adams (1952–2001) anglický spisovatel, humorista a dramatik

„Ty skutečně beznadějné oběti duševní nemoci najdete mezi těmi, kdo se jeví jako nejnormálnější. Mnozí z nich jsou normální proto, že se natolik dobře přizpůsobili našemu způsobu existence a jejich lidský hlas byl tak záhy po vstupu na svět umlčen, že už ani nebojují, netrpí ani nemají symptomy neurotika. Jsou normální nikoli v tom, co lze považovat za absolutní význam toho slova; jsou normální pouze ve vztahu k těžce nenormální společnosti. Jejich dokonalé přizpůsobení se této nenormální společnosti je měřítkem jejich duševní choroby. Milióny abnormálně normálních lidí, žijících bezstarostně ve společnosti, které by – pokud by to byly plně lidské bytosti – nikdy neměli být přizpůsobeni.“

Aldous Huxley (1894–1963) anglický spisovatel

„Strach a podobné city jsou jen průvodními jevy vývoje člověka ke svobodě.“

Rudolf Steiner (1861–1925) rakouský filozof

„Současná společnost potřebuje lidi, kteří by jí dokázali vysvětlit, že svět není, jaký se jeví, hlupákem ten, kdo to neví.“

Sebastián Wortys (1994) umělec a spisovatel

„Jedině ten, kdo má absolutní znalost o zkoumaném jevu, může jej vysvětlit tak, aby jej nikdo jiný nepochopil.“

Murphyho zákon

„Hranice mezi slovy nejsou totožné s hranicemi jevů ve světě.“

Sebastián Wortys (1994) umělec a spisovatel

„Cesty, kterými lidé pronikají k podstatě nebeských dění, mi připadají téměř stejně podivuhodné jako tyto jevy samy.“

Johannes Kepler (1571–1630) německý matematik, astronom a astrolog

„Doopravdy laskaví jsou pouze lidé vnitřně silní a pevní. Ti, kteří se laskavými jeví, jsou obyčejně jen slaboši, a jejich laskavost se snadno změní v bezohlednost.“

François de La Rochefoucauld (1613–1680) francouzský autor monografií

„Čtení prohlubuje myšlení, povzbuzuje mysl k hledání a analýze jevů.“

Michail Ivanovič Kalinin (1875–1946) sovětský politik

„Nejen lidské výrobky obsahují kurvítka – přírodou naprogramovaná smrt je velice podobný jev, ale živočichům obvykle dovoluje mnohem vyšší životnost.“

Sebastián Wortys (1994) umělec a spisovatel

„Mlčení se jeví jako přiznání.“

Seneca (-4–65 př. n. l.) římský filozof

„Láska má takové oči, jimž se i měď jeví zlatem.“

Miguel de Cervantes (1547–1616) španělský spisovatel

„Nejmoudřejší z lidí se vůči bohu jeví jako opice, i moudrostí i krásou i vším ostatním.“

Hérakleitos (-535) před-sokratovský řecký filozof

„Nic se neděje náhodou,
všechno má nějaký důvod s pohledem na věc řídící se osudem,
jako dvě cesty ve vysoké trávě,
skoro okem neviditelné,
obě se zdají stejné přitom každá vede na opačnou stranu světa,
na vás je kterou se vydáte,
zdali dáte přednost instinktu před rozumem,
tento kosmický jev lidským okem nezpatřený,
za tož srdcem pocítěný milostný ale zvratem i bolestivý pocit,
který lidská mysl nevnímá kvůli fyzickým faktům,
toho to chaoticky ovládnutého světa,
jednoho krásného dne se přijde na to jak to vlastně opravdu stím nádherným ale nebezpečným osudem je,
to už ale vzato bude pozdě,
svět,
život na zemi bude u konce,
díky lidské hlouposti,
chamtivosti,
pohledu na věc, hlavně té naší velké vzato ale špatné zkušenosti.“

Diana Jonáková

„Vědci jsou často na rozpacích, jak zjistit příčiny nějakého jevu, ignoranti nikdy.“

Gustave Le Bon (1841–1931) francouzský psycholog

„Hněv poctivého člověka je vážný jev.“

Publilius Syrus latinský spisovatel

„Flirt je lov, při kterém není řídkým jevem, že zajíček skolí lovce.“

Laurie Anderson (1947) americká hudebnice

„Hudba ve své podstatě je neschopna cokoliv vyjádřit: pocit, obsah, psychický stav, přírodní jev apod. Komponovat pro mne znamená uvést do jistého pořádku určité množství tónů podle jejich intervalových znaků.“

Igor Stravinskij (1882–1971) ruský skladatel

„Láska je komplex vztahů mezi mužem a ženou, do něhož jako zcela rušivý jev zasahuje nutnost pohlavního množení, tedy problém sexuálního ukájení.“

Franz Grillparzer (1791–1872) rakouský dramatik a spisovatel

„Ostýchavost je nedostatek důvěry v sebe a pochází z domýšlivosti. Člověk je ostýchavý, protože se bojí, že se nebude jevit v nejlepším světle.“

C. Diane

„Schopnost uvažovat o souladu a eleganci v přírodních jevech je jedním z nejuspokojivějších prožitků, kterých je člověk schopen, když hledíme na něco většího, než je naše vědomé já, naše denní starosti se ve srovnání s tím zmenšují. Nastupuje vyrovnanost a pokoj mysli, kterých lze dosáhnout jedině stykem s něčím vznešeným.“

Hans Selye (1907–1982) rakouský lékař a vědec

„Život se nám jeví jako záhadný a je v lidské přirozenosti pokoušet se záhady řešit. Je příliš mnoho pocitů, náznaků a jevů, které nás jakoby přesvědčují, že to celé má nějaký význam.“

David Lynch (1946) americký filmař, televizní režisér, výtvarník, hudebník a příležitostný herec

„…Zásady a ideály fašismu a nacionálního socialismu uvedené poprvé v život v Itálii a Německu měly, mají a jistě i budou mít stále větší vliv a míru inspirace pro další generace politiků i prostých, ale uvažujících lidí. Vždyť jen to, co dokázal vůdce a všichni nacionální socialisté po I. světové válce, když se jim dostalo možnosti vést Německo, to se doslova rovnalo zázraku. Ze země zmítané sociálními nepokoji, anarchií, bolševickými tendencemi, hyperinflací, stagnací hospodářství a ostatními negativními jevy dokázali za několik málo let vybudovat moderní a akceschopný stát …“

Roman Skružný (1932–2004)

„Proč by měl člověk žít, kdyby všechno bylo opravdu tak, jak se to jeví?“

Umberto Eco kniha Foucaultovo kyvadlo

„Buď má v sobě element iracionality, nebo je to inteligence takové úrovně, že některé z jeho projevů se nižším bytostem jen jeví jako iracionální.“

Roger Zelazny (1937–1995) americký spekulativní prozaik

„Jev létajících talířů nám nic neříká o inteligenci někde ve vesmíru, ale zato dokazuje, jak je vzácná na Zemi.“

Arthur C. Clarke (1917–2008) britský sci-fi spisovatel, vynálezce, podmořský průzkumník a televizní moderátor

„To, že se někdo jeví jako idiot neznamená, že jím je.“

Jeannes

„Můj život se jako zvláštní hudba… vždy, když se melodie začne jevit jako čistě mollová, objeví se durové akordy…“

Creepy Girl

„Bohatství a statky jeví tím, čím skutečně jsou, tedy ohromným a přebujelým strojem vynalezeným k zajištění trochy zanedbatelného pohodlí… Bohatství a statky jsou nesmírným předivem, k jehož napnutí je třeba celoživotního úsilí, jež každou chvíli hrozí zavalit svého majitele a jež, dokud drží, ač může člověka ušetřit trochy drobného nepohodlí, nedokáže ochránit před žádnou vážnější nepřízní ročních dob. Uchrání před letní přeháňkou, ne před zimní bouří, ale nechávají člověka stejně jako dříve, ne-li více, vystavena úzkosti, strachu, nemocem, nebezpečí a smrti.“

Logan Pearsall Smith (1865–1946) americký spisovatel

„Pro Aristotela, který se zabýval klasifikováním, pořádáním a analyzováním světa na jeho neredukovatelné a nejzazší kategorie, objekty, příčiny a atributy, se představa neklasifikovatelné prázdnoty, všech vlastností zbavené díry v přirozené stavbě bytí, izolované od příčiny a následku a odloučené od všeho, co je přístupné smyslům, musela jevit jako nebezpečná choroba, bohaprázdné šílenství, které nechává člověka napospas nevykořenitelnému horroru vacui.“

Brian Rotman (1938) britský matematik

„Celý můj život se mi až na malé výjimky jeví jako dlouhý řetězec náhod. Narodil jsem se a vyrůstal v Arbra - vísce, kde bylo skoro víc kostelů než chalup. Můj svět, to byly bohoslužby a rokenrol. Moje tetičky zpívaly písně o bohu a John Lennon o míru. Zajímal mě i hokej.“

Peter Stormare (1953) švédský herec

„Od počátku existence naší Země se jevy na naší obloze ani jednou neopakovaly, takže jde o vskutku nevyčerpatelné divadlo s neobyčejně nízkým vstupným: stačí vyjít do tmy a zaklonit hlavu.“

Jiří Grygar (1936) český astronom

„Filozofie antická je jen zčásti krokem kupředu, z velké části byla úpadkovým jevem, nevyjímaje ani velkých filozofů, jako byli Platón. Křesťanství bylo správným pokusem o záchranu, ale od počátku podléhalo vlivu antiky, která jeho základy rozrušovala; historie zápasu křesťanství s antikou je historií středověké filozofie; antika zvítězila.“

Emanuel Rádl (1873–1942) český biolog, filozof a politický spisovatel

„Kdyby brány vnímání byly průzračné, každá věc by se člověku jevila taková, jaká je, neskonalá.“

William Blake (1757–1827) anglický romantický básník

„Od jisté doby zastávám názor, že náhody vůbec neexistují. Všecko, každá situace, do které se my lidé dostáváme, kterou si vybíráme, je útkem jakési pavučiny, jejíž vlákna nejsme schopni rozplést, a tak si pomáháme tím, že nepochopitelným jevům dáváme nálepky jako NÁHODA nebo ZÁZRAK. Jednou provždy jsem se rozhodl nálepkám nepodléhat.“

Miloň Čepelka (1936) český herec a spisovatel

„Nám se věčnost stále jeví jako něco ohromného, ohromného! Ale pročpak vlastně ohromného? A co když najednou místo toho všeho, představte si, bude tam jen jedna komnatka, tak jako bývá na vesnici bouda na mytí, zakoptěná, ve všech koutech pavouci - nu a to je třebas celá ta věčnost…“

Fjodor Michajlovič Dostojevskij kniha Zločin a trest

„Existuje ještě jeden další rozdíl mezi logikou zjevného a skrytého vyprávění. Ve zjevném vyprávění existuje logická kauzální souvislost mezi vnějšími událostmi. Jonáš chce plout přes moře, protože chce utéci před Bohem, usne, protože je unaven, je vržen přes palubu, protože je považován za příčinu bouře a je pozřen rybou, protože se v moři vyskytují dravé ryby. Jedna událost vyplývá z předcházející. (Poslední část příběhu je sice nerealistická, ale nikoliv nelogická.) Ve skrytém příběhu naproti tomu vládne jiný druh logiky. Různé události jsou asociací spojeny se stejným vnitřním zážitkem. To, co se jeví jako kauzální posloupnost vnějších událostí, vlastně zastupuje spojení zážitků propojených jako události vnitřní. Je to právě tak logické, jako je logický zjevný příběh, ale jede tu o jiný druh logiky.“

Erich Fromm (1900–1980) německý filozof, psycholog a psychoanalytik

„Oblast životních zájmů člověka je však daleko širší než oblast životních zájmů zvířat. Člověk musí přežít nejen fyzicky, ale také psychicky. Musí si udržet určitou psychickou rovnováhu, chce-li si zachovat schopnost vykonávat své činnosti správně. Pro člověka má všechno, co je nezbytné k udržení jeho psychické rovnováhy, stejně základní význam jako to, co slouží jeho fyzické rovnováze. Člověk má životní zájem na tom, aby si zachoval svůj základní orientační rámec. Na tom závisí jeho schopnost jednat a koneckonců jeho pocit identity. Když ho jiní lidé ohrožují idejemi, které zpochybňují jeho orientační rámec, zareaguje na ně jako na vážné ohrožení. Tuto reakci si může různě racionalizovat. Řekne třeba, že nové myšlenky jsou od základu "nemorální", "necivilizované", "bláznivé" nebo cokoli jiného, co ho napadne, aby vyjádřil svůj odpor - ve skutečnosti jeho nepřátelské pocity vznikají z toho, že se cítí ohrožený. Člověk nepotřebuje jen orientační rámec, ale také objekty uctívání, které jsou životně důležité pro jeho emocionální rovnováhu. Ať jde o jakékoli hodnoty, ideály, předky, otce, matku, půdu, vlast, třídu, náboženství a stovky jiných jevů, pociťuje je jako "svaté". Dokonce i zvyky se mohou stát posvátnými, protože symbolizují stávající hodnoty. Jedinec nebo skupina lidí pak reaguje na útok proti tomu, co je "svaté", se stejnou zuřivostí a agresivitou, jako by šlo o ohrožení života.“

Erich Fromm (1900–1980) německý filozof, psycholog a psychoanalytik

„V psychoanalytické terapii můžeme pravidelně pozorovat, že když se dotkneme vytěsněného materiálu, vyvoláme odpor. Tento jev však zdaleka nepozorujeme jen v psychoanalytické práci. I v denním životě pro něj nacházíme bohatě příkladů. Kdo by se nesetkal s pobouřenou reakcí matky, které někdo řekl, že chce držet své děti blízko sebe, jen protože je chce vlastnit a ovládat - a ne proto, že je tak velice miluje? Nebo když někdo řekne otci, že jeho starosti o panenství jeho dcery jsou motivovány jeho vlastním sexuálním zájmem o ni?“

Erich Fromm (1900–1980) německý filozof, psycholog a psychoanalytik

„Naše doba je epochou chaosu a rozkladu. Vše se stalo problematickým. Jak se to v takových stavech děje vždy, tlačí se nevědomé obsahy na hranice vědomí s cílem kompenzovat jeho nouzi. Stojí proto zato pečlivě sledovat všechny hraniční jevy, jakkoli temné se mohou zdát, aby v nich byly nalezeny zárodky možných nových řádů.“

Carl Gustav Jung (1875–1961) švýcarský psychiatr a psychoterapeut, který založil analytickou psychologii

„Žádná nemoc není jen a pouze nemocí z adaptace, stejně jako žádná nemoc není pouze nemocí infekční, neboť i u infekčních nemoci selhávají adaptační jevy důležitou roli“

Hans Selye (1907–1982) rakouský lékař a vědec

„Člověku, který má kladivo, se každý problém jeví jako hřebík.“

Mark Twain (1835–1910) americký spisovatel

„Neuromarketing je jev naší sociální debilizace.“

František Koukolík (1941) popularizátor vědy

„Díky přátelům na dálku se svět jeví být obrovský; oni vytvářejí zeměpisnou šířku a délku.“

Henry David Thoreau (1817–1862) americký autor a přírodovědec

„Náhoda je nevyhnutelný jev, způsobený činností nezměnitelných přírodních zákonů.“

Ambrose Bierce (1842–1914) americký novinář, spisovatel novel, fabulist a satirik

„Způsob, jakým se nám svět jevů vnucuje a jímž my se světu snažíme vnutit svůj vlastní výklad, tvoří drama našeho života.“

André Gide (1869–1951) francouzský romanopisec a esejista

„Věda se nesnaží o vysvětlení, stěží se pokouší interpretovat, převážně sestavuje modely. Modelem se myslí matematický konstrukt, který spolu s jistou verbální interpretací popisuje pozorované jevy.“

John Von Neumann (1903–1957) maďarsko-americký matematik a učenec

„Popisovat neznamená fotografovat; naopak, znamená to narušit perspektivu, patřičně zvětšit jistý detail. Znamená to vidět srdcem a srdce není černá komora. Na jednom pólu realismu je Meissonier a banalita, na druhém Albrecht Dürer a šílenství. Prosťáček, který jde cestou se zrcadlem v ruce, předpokládá, že věci zůstávají takové, jakými se jeví v zrcadle. Ale cožpak už tam nejsou převrácené?“

Jean Dutourd (1920–2011) francouzský spisovatel

„V počátcích všech vědeckých pozorování jsme při hledání rozumného vysvětlení jevů vystačili s pouhou intuicí, založenou opravdu jen na prosté zkušenosti s všedními objekty. Ale jak se snažíme vypracovat lepší popis naší zkušenosti, která začíná zahrnovat stále širší rozsah jevů, přestávají být naše vysvětlení jednoduchá a stávají se tím, co nazýváme zákony. Často se zdá, že jsou čím dál nerozumnější a stále více vzdálené od toho, co považujeme za zřejmé.“

Richard Feynman (1918–1988) americký kvantový fyzik

„Vedle vizuálních dojmů mě jako geografa zajímá otázka generalizace, se kterou se tento obor dlouhodobě potýká. 271 typů přírodní krajiny na území Česka - je to hodně nebo málo? Do jaké hloubky členění je smysluplné se ponořit? Při zpracování této mapy se opět projevuje tradiční dilema unikátnosti a opakovatelnosti geografických jevů.“

Zdeněk Čermák (1954)

„Nikdo nemusí přemítat o tom, jaká je Boží vůle: ta se jasně jeví v každé situaci našich dnů, pokud jen se naučíme hledět na všechno tak, jak to vidí Bůh a jak nám to sesílá. Pokušení tkví v přehlížení těchto věcí, poněvadž jsou stále stejné, banální, fádní a všední, a v hledání jiné, vznešenější Boží vůle kdesi mimo tuto hmotnou skutečnost, jak by to lépe odpovídalo našim vlastním představám o ní.“

Walter Ciszek (1904–1984) polsko-americký jezuitský kněz a misionář

„Člověk je nevyléčitelně náboženský. A tam, kde se člověk odpoutá od tradiční náboženské kultury, nastupují do uvolněného prostoru náhražky. Buď jde o nové náboženské směry, často provázené sektářskou mentalitou, nebo nějaké světské jevy - jako třeba sport, politiky či média - začnou hrát jakousi pseudonáboženskou roli. Na těch reality show je to vidět.“

Tomáš Halík (1948) český filozof, psycholog, religionista, sociolog, teolog a římskokatolický duchovní

„Ekonomie jako pozitivní věda je tělem zkusmo přijatých zevšeobecnění o ekonomických jevech, která mohou být používána pro předvídání následků změn okolností.“

Milton Friedman (1912–2006) americký ekonom, statistik a spisovatel

„Moderní spisovatelé nesmí úplně opomíjet vnitřní život jedince, který je stále důležitý i přes všechny vnější jevy dožadující se pozornosti.“

Gyr?ir Elíasson (1961) islandský spisovatel

„Utrpení v komunistickém kriminálu se jeví jako úplně beze smyslu, a proto ho nemůžeš překonat rozumem, myšlenkově, ale jedině řečí s Bohem, modlitbou. Nemůžeš se ptát: „Proč?" Musíš se ptát: „Pro koho? Pro koho já to tady snáším?"“

Václav Dvořák (1921–2008) československý římskokatolický duchovní

„6.371 Celý moderní světonázor je založen na iluzi, že tzv. přírodní zákony jsou vysvětlení přírodních jevů.“

Ludwig Wittgenstein kniha Tractatus logico-philosophicus

„Tak jako se ve starověku Středozemí jevilo jako celý svět, ale ukázalo se, že to je omyl, ukazuje se, že svět není jen Evropa a že dokonce má už Evropy a evropanské dominance dost, a že chce dále žít jinak a po svém, tedy ne-evropsky. Bohužel mnozí „Evropané“ akceptují toto vidění a moderní kulturní pluralitu přijímají jako „přirozenou“ různost, ne-li neslučitelnost, a ve výsledku jsou nakloněni jakési nivelizaci, která vše relativizuje a odmítá hodnotit, co je lepší a co horší. Kdyby toto vidění začalo převažovat, znamenalo by to opravdu konec Evropy a evropanství, protože by to znamenalo odumření toho nejhlubšího kořene všeho evropanství, naprostý rozpad toho základu, bez něhož by Evropa vskutku přestala být sama sebou. Tím základem Evropy a evropanství je vždy znovu se vracející otázka po tom, co je v dané situaci „tím pravým“, co je vskutku pravdivé, vskutku spravedlivé, vskutku tím, co „má být“ a co se „má stát“ a o čem se nehlasuje a nemůže hlasovat tak, že se jen zprůměruje vůle většiny a oktrojuje se všem.“

Ladislav Hejdánek (1927) český filozof a profesor

„Muž jistě jedná za určitým účelem, nevkládá do svého jednání celou duši a všechen cit, nýbrž tříští se v množství abstraktních jenotlivostí. Oproti němu jedná dítě či mladý člověk z plného srdce. Cit a názor je tedy tím prvním, myšlení tím posledním. Tak se nám jeví cit také jako konkrétnější než myšlení, tato činnost abstrakce a obecna. Ve skutečnosti je tomu však naopak. Smyslové vědomí je ovšem vůbec konkrétnější – i když je tím nejchudším co do myšlenek, je tím nejbohatším co do obsahu. Musíme tedy rozlišovat přirozené konkrétno od konkrétna myšlenky, jež je naopak chudé co do smyslového obsahu.“

Georg Wilhelm Friedrich Hegel (1770–1831) německý filozof

„Hodina učení každá, byť krátká, dlouhou se jeví.“

Latinské přísloví

„Kdo při sporu mluví první, jeví se spravedlivý, pak přijde druhá strana a podrobí ho zkoušce.“

Šalamoun (-990–-931 př. n. l.) izraelský král a syn Davida

„Čím neproniknutelnější je svět jako jev, tím neproniknutelnější je jev jako ideologie.“

Theodor W. Adorno (1903–1969) německý sociolog, filozof a muzikolog známý pro jeho kritické teorie společnosti

„Každá rasa má svou duši, každá duše má svou rasu, svou vlastní vnitřní a vnější architektoniku, svou charakteristickou jevovou formu a tvářnost životního stylu, svůj jen sobě vlastní poměr mezi silami vůle a rozumu. Každá rasa pěstuje konec konců jen jeden nejvyšší ideál. Jestliže se změní nebo je vůbec svržen jinými systémy pěstění vsakováním cizí krve a cizích ideí, je důsledkem vnitřní proměna, která se vnějšně jeví jako chaos, epocha katastrof. Neboť nejvyšší hodnota vyžaduje určité seskupení životních příkazů, tj. určuje existenční styl rasy, národa.“

Alfred Rosenberg (1893–1946)

„Chlap se kolikrat jeví jako silný článek, nicméně proti ženě která se sama stará o 4 děti, se chlap stává nicotnou a slabou cetkou v tom životním soukolí lasky, citu, nehy a pece, kterou jim matka v plné míře dá…“

Karel Myslík 2

„Kalendář konzervativců nikdy neukazuje doby žní a revoluce všeho druhu se jim vždycky jeví jako umělé vypuzení plodu.“

Karol Irzykowski (1873–1944) polský spisovatel

„Národ se může ve svých spisech jevit rozumnější, než je, protože může psát řeč svých otců ještě dlouho potom, co se mu už začalo nedostávat ducha.“

Georg Christoph Lichtenberg (1742–1799) německý vědec, satirik

„To, co se nám na první pohled jeví jako zřejmá pravda, bývá často jen dovedně ukrytá lež.“

Lech Przeczek (1961) český básník a spisovatel

„Žena je cílem činnosti mužů a pramenem jejich rozhodování a tím se jim zároveň jeví jako míra hodnot.“

Simone de Beauvoir (1908–1986) francouzská spisovatelka, intelektuálka, existencialistická filozofka, politická aktivistka, feministka

„Přátelství buď je, nebo není. Nemusí se jevit, nemusí se tvářit, nemusí být závislé - na nějakých projevech. Ale je. Může se projevit ve chvíli, kdy je potřebujeme, může se vynořit jako spodní voda, i jeho objevení se a zásady jsou vždycky organické - nemůže se nevynořit tam, kde je ho třeba.“

Miroslav Horníček (1918–2003) český dabér, dramatici, herec, humorista, moderátor, publicista, režisér, scenárista, spisovatel, televizní…

„Okázalé se jeví ještě okázalejší, je-li nahlíženo z příkopu.“

Valeriu Butulescu (1953)

„Žil jsem v Norsku a svět se mi zase začal jevit růžovější. Měl jsem literární úspěchy a lidé se ke mně chovali báječně. Jako k Čechoslovákovi a jako ke kamarádovy, který se octl v trablu – i když si ho, podle mínění většiny, zavinil sám. Pak jsem konečně dostal imigrační vízum a znovu jsem se vrátil do USA… Nejmoudřejší mi připadalo zakotvit, nepovažovat současnou situaci za další provizorium, ale přijmout USA jako novou vlast a pokusit se být přijat… Byl to přece jen domov, země, jejímž občanem jsem se stal, měl jsem americkou ženu, dvě zde narozené děti.“

Egon Hostovský (1908–1973) český romanopisec

„V očích tohoto světa se křesťanská vize bezpochyby jeví jako fatálně abstraktní a utopická. Je ušlechtilá a krásná – říká se – ale příliš vzdálená skutečné realitě. Ideál cudnosti je popravdě řečeno naprosto nemožný a prázdný pro toho, kdo nežije plně životem plynoucím ze křtu, jeho svátostnými milníky, ustavičnou kontemplací velikonoční události, pravidelnou modlitbou, rozhodným a radostným sdílením zkušenosti církve.“

Giacomo Biffi (1928–2015) italský římskokatolický kardinál

„Sociomorfní modelování v rámci biologického myšlení jest skutečnost, že každá doba při výkladu živé přírody vybere z široké „samoobsluhy jevů“, kterou skýtá, ty, které potvrzují základní principy jejího fungování. Celý děj ovšem probíhá na nevědomé rovině, cílem biologů téměř žádné éry není apologie společenského uspořádání („správně“ pochopitelně funguje jen ta společnost, která nějak odpovídá „přirozenému“ uspořádání světa a toho živého zvláště), ale právě a jen poznávání živé přírody.“

Stanislav Komárek (1958) český biolog, filozof, spisovatel a vysokoškolský pedagog

„Raději být skromný a odchod uspíšit, než ho dokládat do doby až se bude jevit všem, že by pan umělec už toho měl nechat. U mě to ale nebylo tak drastické. Horší je to u toho, kdo má jen to hraní. Pro mně zůstalo ještě komponování a psaní knížek. Můj koncertní frak visí už v hloubi skříně, ale přiznávám, že když to tam zahlédnu, tak se mi zasteskne. Já jsem jel po více kolejích, ale ty hlavní byly komponování a klavírní koncertování. To se krásně doplňovalo.“

Ilja Hurník (1922–2013) český hudební skladatel a klavírista

„Antisemitismus nacistů nebyl pro církev v třicátých letech pro svou negativní představu Židů problémem, protože tuto představu církev do značné míry sdílela. Problém se jevil zcela naopak v nebezpečí, že nacisté mohou zneužít popud, který byl předtím připisován círvi, aby získlali katolíky pro nekřesťanskou věc. Pokud církevní vůdcové nacisty pranýřovali, ukazovali tak lidem, že se nemusí připojit k nacistům, aby byli protižidovští….“

David Kertzer (1948) americký antropolog