„Mám malou důvěru v ty osoby, které hovoří o tom, že dostávají přímá zjevení od Pána, jako by se On zjevil jinak než v a skrze evangelium. Jeho Slovo je tak plné, tak dokonalé, že to, aby Bůh dával jakákoliv nová zjevení je pro mě zcela zbytečné. Činit tak by bylo potupit dokonalost toho Slova.“

„Hotovi pak buďte vždycky k vydání počtu všelikému, kdož by od vás požádal zprávy z naděje té, kteráž jest v vás.“ Taková jsou prohlášení a příkazy inspirovaných autorů; příkazy potvrzené doporučením všech, kdo poslouchají to napomenutí. Leč, lze však popřít, že co se týče Biblí v našich domácnostech, jsme nevědomí jejího obsahu; a že z toho ve velké míře vyplývá, že větší část křesťanského světa ví tak málo a mýlí se tak moc v tom, co se dotýká náboženství, které vyznávají?
[(en) And, surely, one would think that much importunity would not be requisite, to induce men to a perusal of the sacred volume. Reason dictates, Revelation commands; “Faith comes by hearing, and hearing by the word of God.”—“Search the Scriptures,”—“Be ready to give to every one a reason of the hope that is in you.” Such are the declarations and injunctions of the inspired writers; injunctions confirmed by commendations of those who obey the admonition. Yet, is it not undeniable that with the Bible in our houses, we are ignorant of its contents; and that hence, in a great measure, it arises, that the bulk of the Christian world know so little, and mistake so greatly, in what regards the religion which they profess?]
Zdroj: Ibid., s. 19