„Co jiného je tak pošetilé, jako líbit se sám sobě, sám sobě se podivovat?“

„Nemám právo o sobě tvrdit, že všechno vím. Byl a stále jsem tím, kdo hledá. Ale už nehledám ve hvězdách nebo v knihách; postupně se učím naslouchat učení, které koluje v mé pulzující krvi. Můj příběh není krásný, idylický ani ladný, jak to známe z vymyšlených příběhů. Má v sobě chuť pošetilosti i úžasu, bláznovství a snění, jak to bývá u všech, kteří už nechtějí lhát sami sobě.“

„Je pošetilé chtít mít hned, co se nám líbí; vždyť krása se neustále obnovuje a můžeme ji nalézat kdekoliv, hledáme-li ji.“

„Vidím, jak národy jsou štvány navzájem proti sobě a mlčky, nevědomě, pošetile, poslušně, nevinně se pobíjejí. Vidím jak nejchytřejší mozky světa vynalézají zbraně a slova, aby se to dělalo ještě rafinovaněji a ještě déle. (“

„Jedinec je pošetilý, lidstvo moudré.“

„Co se dělá, má se vždycky dělat pořádně, i když je to pošetilost.“

„Pošetilí se osudu bojí, moudří jej snášejí.“

„Je pošetilé se chtít sousedu pomstít požárem.“
STULTUM EST VICINUM VELLE ULCISCI INCENDIO

„Láska, která není pošetilá, trpí neduhem rozumu.“

„Pošetilost je nevyléčitelná; kdo je bláznem, bláznem zůstane.“