„Nechci hrob ani epitaf. Chci být spálen a ať můj popel rozptýlí, kde se jim zlíbí, mohou ho hodit i do koše. Ne proto, že bych si myslel, že za nic nestojím, nýbrž proto, že tam, kam částečky popela dopadnou, se dá znovu do pohybu vesmírný mlýnek na hmotu, a jednou se, jak hlásá Nietzscheho teorie o věčném návratu, snad znovu vrátím na tento svět, ale tentokráte převtělen do Paula Coelha topícího se v penězích.“

„Pro ženu, kterou jednou miloval, udělá muž snad všechno na světě, jen ne to, aby ji miloval znovu.“

„Pro ženu, kterou jednou miloval, udělá muž snad všechno na světě, jen ne to, aby ji miloval znovu.“

„Každá hmota vzniká a trvá jen silou, která uvádí do pohybu atomové částečky.“

„Kéž se z mého popela zrodí jednou mstitel!“
Exoriare aliquis ex ossibus ultor!

„Ne každé zlato třpytívá se, ne každý kdo bloudí je ztracený. Stáří, když silné je, neohýbá se. Mráz nespálí hluboké kořeny. Z popela oheň znovu vzplane, ze stínů světlo vzejde náhle, až zkují ostří polámané, nekorunovaný zase bude králem.“

„Chcete vzít své peníze ne do hrobu, ne do věčného pekla, ale do věčného ráje? Dávejte almužny chudým, zvláště když jde o pomoc ve prospěch zdraví jejich duší.“

„Popel pohrdá ohněm.“

„Myslela jsem, že nastal konec světa, a dala bych nevím co za to, abych mohla odletět domů a být tam během nastávající krize.“

„Brzy oheň, brzy popel.“