Citáty na téma bloudění (5 citátů) | Citáty slavných osobností

„Nepravda má z vyššího hlediska ještě jednu horší stránku než tu obvyklou. Je základem klamného světa, základem nerozpojitelného řetězu bloudění a zmatení.“

Novalis (1772–1801) německý spisovatel

O světě

„Bloudění je lidské, ale dobrovolné setrvávání v bludu je vpravdě ďábelské.“

Aurelius Augustinus (354–430) raně křesťanský teolog a filozof

„Možná, že moji následovníci v tomto bádání odmítnou leckterou moji domněnku jako mylnou. Neměli by však přitom zapomínat, že jsem mohl budovat své závěry pouze na tom materiálu, který jsem měl k dispozici, nikoli na jejich dokonalejších poznatcích, a že právě bloudění pomáhá často k tomu, abychom v neznámé krajině nalezli správnou cestu.“

Matyáš Kalina z Jähensteinu (1772–1848) český archeolog a vědecký spisovatel

Zdroj: [Sklenář, Karel, 2000, Archeologie a pohanský věk, Academia, 1., 9, 80-200-0638-9]

O cestě

„Je taková moudrost: kleknout si před koncilem, přiznávat kardinálem blud a bloudění a bludy, raději si pokleknout, než klesnout na hranici, raději skrýt pravdu v sobě kdesi jakoby v klenotnici, pak si doznat, že se přece kroutí. Však, soudruhu Galilei, je taková moudrost?! Lež nad mudrce moudřejší je dítě, ten pohádkový chlapeček nerozumně smělý, ten chlapeček, který vykřikl hlasitě, až běda, že král je nahý, že nahý je celý.“

Laco Novomeský (1904–1976) československý člen Slovenské Národní Rady, člen československého Národního shromáždění, básník, novinář a …

Originál: (sk) Je taká múdrosť: kľaknúť si pred koncilom, priznávať kardinálom blud a blúdenia a bludy, radšej si pokľaknúť, než klesnúť na hranici, radšej skryť pravdu v sebe kdesi akoby v klenotnici, potom si doznať, že sa predsa krúti. Však, súdruh Galilei, je taká múdrosť?! Lež nad mudrca múdrejšie je dieťa, ten rozprávkový chlapček nerozumne smelý, ten chlapček, ktorý skríkol hlasito, až beda, že kráľ je nahý, že nahý je celý.
Zdroj: Laco Novomeský (zb. Stamodtiaľ a iné básne)

O dětech , O moudrosti , O pravdě , O lži

„Ale proč tady být když nemám pro co tady být. Nikdo mě nikdy nepotřeboval. Jsem tady na tom světě nedobrovolně. A jediný co má smysl je žít bez myšlenky lidskosti ale žít pro instinktivní přežití. Protože lidskost je hloupost jen lepší level žít jako monstrum. I zvíře je víc zvíře. Než člověk člověkem lidskou moudrou bytostí která si zaslouží žít na tyhle planetě. Pro přežití protože jsme se narodili. Protože nám něco dalo život náká hnusná tupá lidská kreatura nazivající se člověk. Ale po několikati letech s rodiči neschopnych hlubokych uvach a emočního vcitění uvědomění si toho že člověk se stavá lidským díky schopnosti empatie lasky přatelství nadsení komunikace pozitivní. Dochazim do bodu kdy citím že né kazdý člověk je hoden byt naziván člověk lidska bytost Ale spíš monstrum neschopné existovat jako normalni člověk diky. Pouhému instinktivnímu prežití ale neradosti existovat to se z člověka pak stane zle monstrum které je naplněno existenčím zlem prežitku života tocí se v zašlích stereotipech které nevytváří hodnotnou lidskou bytost. A když si nedá možnost víru sílu nad vlastním osudem je to jen nádoba co přežívá bez radosti. Bez hodnotné existence myšlenky tady být vsichni jsou jen kus masa co jednou umřou. A už nevidí to krásné na tom životě to co by mohla sám sebou udělat pěknější. Protože neměla sílu neměla víru bála se vší té krutosti v lidských duších a zapoměla na to co ona sama vždycky chcela udělat ten svět lepším sama sebou. Protože věřila víc té temnotě svím monstrózním rodičům než svému dobru které v ní jakžtakš plapolalo jako malí plamínek bojující proti veliké temnotě. A pak je život jen blouděním a vlastně velikou věčností ne vděčností.“

pří👁zrak🍀👻🌿

O rodičích , O moudrosti , O radosti , O myšlenkách