Citáty na téma brambora

„Staňte se světovými podnikateli, ať vyrábíte stroje nebo brambory. Vycházejme z názoru, že celý svět byl stvořen, aby sloužil nám, a my jsme se narodili, abychom sloužili celému světu. Dělejme třeba sebenepatrnější věc, ale dělejme ji nejlépe na světě.“

Tomáš Baťa (1876–1932) český podnikatel

O světě , O podnikání

„Já jsem voják a rváč. Ale hluboce si vážím člověka, který umí zařídit, aby tuhle rostly pořádné brambory, nebo tamhle aby jezdil pořádně vlak.“

Josef Šnejdárek (1875–1945) československý armádní generál

Zdroj: [Šnejdárek, Josef, Co jsem prožil, Melantrich, Praha, 1939, 252]

„Člověk, který se nemůže pochlubit ničím jiným, než svými vznešenými předky, má podobu bramboru: jeho lepší část je pod zemí.“

François de La Rochefoucauld (1613–1680) francouzský autor monografií

„Všechno máme v pořádku, brambory jsou v řádku.“

Lubomír

„Jakmile je brambor uvařen, může považovat své dějinné poslání za splněné.“

Valeriu Butulescu (1953)

„I brambory ze sklepa cítí jaro.“

Valeriu Butulescu (1953)

O jaru

„Mrkev je určitý druh brambory s ideály.“

Valeriu Butulescu (1953)

„Během několika následujících dní jsme jedli cibulky rostlin, hlízy a oddenky a jakousi podzemní zeleninu, která se podobala normálním i sladkým bramborám. Moji společníci byli schopni najít rostliny hotové ke sklizni, aniž je vytáhli ze země. Pohybovali chvilku rukama nad rostlinou a poznamenali: „Tahle roste, ale není ještě zralá,“ nebo „Ano, tahle se chystá porodit.“ Mně přitom všechny stonky připadaly stejné, a když jsem jich několik vytrhla a viděla, jak je znovu zasazují zpátky, usoudila jsem, že raději počkám, až mi poradí, kterou mám vytrhnout. Vysvětlovali to jako vrozenou schopnost „proutkaření“, která je dána všem lidským bytostem. V naší společnosti bohužel nejsme vedeni k tomu, abychom naslouchali vlastní intuici, dokonce ji považujeme za cosi nadpřirozeného či zlého, a proto jsem se musela znovu učit něco, co je přirozené.“

Marlo Morgan kniha Poselství od protinožců

O zlosti

„Brambory rostou rychleji ve sklepě. Ne, tma se jim nelíbí. Chtějí se dostat co nejrychleji ve světlu.“

Valeriu Butulescu (1953)

O světle

„Vyšlo slunce a oknem skladiště pronikl proužek světla. Vincent vstal ze stoličky. Pohlédl na své dílo. Vonělo slaninou, kouřem a párou z brambor. Usmál se. Namaloval svoje Klekání. Zachytil, co nepomíjí v tom, co pomíjí. Brabantský venkovan nikdy nezemře…“

Irving Stone kniha Žízeň po Životě

scéna po tom, co Vincent namaloval Jedlíky brambor

O smrti , O světle , O slunci