Citáty na téma časopis (23 citátů) | Citáty slavných osobností

„Nezáleží na tom, kam schováš své erotické časopisy, tvé děti je vždy najdou.“

Egon Lánský (1934–2013) český místopředseda vlády ČR, senátor českého Parlamentu a novinář

O dětech

„Pokrok ve vědě je nepřímo úměrný počtu vycházejících odborných časopisů.“

Murphyho zákon

O vědě

„Pokrok ve světě je nepřímo úměrný počtu vycházejících odborných časopisů.“

Cyril Northcote Parkinson (1909–1993) britský námořní historik

O světě

„Když jsem viděl „karikatury“ časopisu Charlie Hebdo, silně připomínající znevažující obrázky Židů v antisemitském tisku, vnímal jsem je nejen jako urážku posvátných symbolů tu islámu, tu křesťanství, nýbrž také jako porušení zásadní hodnoty naší kultury – úcty k druhým.“

Tomáš Halík (1948) český filozof, psycholog, religionista, sociolog, teolog a římskokatolický duchovní

Zdroj: HALÍK: Já nejsem Charlie. Ke svobodě patří zodpovědnost http://www.lidovky.cz/halik-ja-nejsem-charlie-ke-svobode-totiz-patri-zodpovednost-pqy-/nazory.aspx?c=A150112_153452_ln_nazory_hm, Lidové noviny, 12. ledna 2014

„V humoristických časopisech nenajdete tolik věcí k smíchu jako v těch ostatních.“

Gabriel Laub (1928–1998) český esejista a novinář

O smíchu

„Kállay byl jedním z prvních československých fotografů, kteří se prosadili v nejlepších zahraničních časopisech. Chodil po městech, říkal lidem, že je fotograf, a ptal se na tipy. Tak vznikaly jeho jedinečné fotografie a tímto způsobem také našel například fanatického obdivovatele Stalina v Jerevanu.“

Jan Šibík (1963) český fotograf

Zdroj: [Zemřel fotograf Kállay, jehož fotky označilo UNESCO za nejkrásnější na světě, art.ihned.cz, 2012-08-09, 2013-05-06, http://art.ihned.cz/c1-56955950-zemrel-fotograf-kallay-jehoz-fotky-oznacilo-unesco-za-nejkrasnejsi-na-svete]

O lidech , O fotografii

„Křesťanství je pro mě názor. Prvotní křesťanství bylo bez církve, církev se chopila díky různým liturgickým…, díky oblbování mas, díky brainwashingu (vymývání mozků) totálnímu se zmocnili těch lidí a jejich mozků. – pronesl při neformální diskusi s redaktorem časopisu pro homosexuály Lui“

Mirek Topolánek (1956) český člen českého Parlamentu (2006–2010), premiér ČR, senátor českého Parlamentu a vysokoškolský pedagog

O lidech

„Cestování po světě nabízí zkušenost, která je pokaždé jiná a vpravdě nepřenosná. Poznání, empatie a pokora jsou pak těmi cennými plody. Pro pravdivou výpověď z cest je však ještě třeba strávit čas s místními v jejich obydlích, s jejich pokrmy v kruhu jejich rodin, pěšky prochodit i místa, která nejsou na stránkách reklamních časopisů, navštívit veřejné toalety a běžnou lékařskou ordinaci.“

Zdeněk Hanka (1956–2020) český spisovatel

O čase , O cestování , O světě , O cestě

„Ženy nikdy nečtou humoristických časopisů nebo, když je čtou, nevědí, že jsou humoristické, nikdo jim toho nepoví.“

Jerome Klapka Jerome (1859–1927) anglický humorista

O ženách

„Pravý časopis je časopis, který mě vydává.“

Valeriu Butulescu (1953)

„Právě jsem přišel ze zahájení výstavy v Cercle. Ačkoli tam byly moje hudlařiny rozvěšeny co možná nejhůř, tisk je přijal vlídně. V novinách jsou zejména po mém plakátu ke mně laskaví. Le Paris, velmi republikánský časopis (proto o tom rodině nic neříkejte), mi dokonce věnoval dva sloupce, v nichž prezentovali mou osobu, aniž vynechali jediný detail.“

Henri de Toulouse-Lautrec (1864–1901) francouzský malíř

Zdroj: Matthias (2001) str. 34

O rodině

„Mediální svět je ovládán židovským vlivem, o tom není sporu. Týká se tot [sic] téměř každého titulu. Co je ale potom časopis KRAUS? Jakýsi extrakt této židovské žurnalistiky a židovské propagandy, odpovídám si. Obsahuje veškeré triky a fígle, které známe z běžných médií, zde ale v jaksi koncentrované formě, nahuštěné, pohledově přiznané, až provokativní. Jeho poslání by se dalo shrnout do pár slov: Řekneme vám, co si o vašem ubohém čecháčkovském národě myslíme…“

Adam Bartoš (1980) český politik a novinář

Zdroj: https://abbartos.wordpress.com/2012/02/11/kraus/

O světě

„Šlo mi o to, abych informoval své lidi o tom, jak to chodí venku mimo náš stát, mimo naši říši, jaké jsou tu snahy všesvětové, všelidské. Materialu jsem měl dost. Četl jsem cizí časopisy a předplatil jsem si sám některé. Zvláště Steadův Review of Reviews mi byl pramenem výborným.“

Alexandr Sommer Batěk (1874–1944) český chemik, esperantista a pedagog

Esperanto, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924
Zdroj: [Sommer Batěk, Alexandr, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924, B. Kočí, Praha, 1925, 450, česky, 191, Roku 1908]

O lidech , O snaze

„Je to politováníhodné. Nejen proto, že většina lidí nečte. Více než třetina Rusů po opuštění školy nevezme knihu do ruky a polovina nepřečte ročně ani jednu knihu. Důvodem není to, že by lidé zapomněli na tlusté literární časopisy a na dobu, kdy vedli vzrušené diskuze o smyslu života. Je to tím, že byl všeobecný veřejný diskurs doveden k naprosté duševní ubohosti.“

Georgij Bovt (1960) ruský politolog

Zdroj: [Úděl ruského spisovatele, literarky.cz, 2013-11-27, 2014-11-18, http://www.literarky.cz/kultura/literatura/16351-udl-ruskeho-spisovatele-ke-smrti-literatury]

O knihách , O škole a vzdělávání , O lidech , O životě

„Na vzniku Hosta do domu měl lví podíl František Trávníček. Na schůzi předsednictva Svazu spisovatelů oznámil Jaroslav Pilz, obchodní ředitel nakladatelství Československý spisovatel, že na nový časopis nejsou peníze, jak už to bývá zvykem obchodních ředitelů. Na to se poslanec a rektor Masarykovy univerzity František Trávníček zvedl a svým pisklavým a ječivým hlasem obchodnímu řediteli oponoval. Řekl mu, že úlohou obchodního ředitele není informovat nás, že nejsou peníze, ale peníze sehnat, a že tudíž musí obchodního ředitele pokárat. Proti Trávníčkovi nešlo slovo namítat, a i když všichni věděli, že peníze nejsou, tak se našly…“

František Trávníček (1888–1961) český československý politik, akademik, esejista, lexikograf, lingvista, profesor, publicista, vysokoškolsk…

Milan Uhde

O penězích

„Když v rukou držíme nové číslo literárního časopisu, dotýkáme se něčeho velmi živého.“

Petr Hruška (1964) český básník

Zdroj: [Stöhr, Martin, O časopisech, redaktorech a čtenářích, rozhlas.cz, 2011-03-30, 2011-03-31, http://www.rozhlas.cz/brno/porady/_zprava/612118]

„Musil jsem probrati v tomto svém časopisu“

Alexandr Sommer Batěk (1874–1944) český chemik, esperantista a pedagog

„Vždycky jsem tvrdil, že hard rock nebo velká rocková hudba, taková, jakou hrajeme, je jednoduše lidová hudba, přenášená vysokou rychlostí. Výstřely z pušek. Prostě reagujeme na to, co vidíme v novinách a časopisech, na to, čím žijeme a co dýcháme.“

David Lee Roth (1954) americký zpěvák

Zdroj: [Kohut, Joe, Kohut, John J., Rockecy aneb Kniha rockových citátů, Ladislav Šenkyřík, Volvox Globator, Praha, 1996, 1, 153, 131, 80-7207-016-9]

O rychlosti , O hudbě , O životě

„Musil jsem probrati v tomto svém časopisu také otázku řeči mezinárodní, což mne vedlo k přijetí esperanta a k odmítnutí ida. To způsobilo, že idisté se mnou vedli dlouhou korespondenci týkající se ida a esperanta, z nichž zvláště brněnský Kajš mne hleděl získati pro ido. Já ovšem jsem byl příliš přesvědčen o nutnosti zůstat při Zamenhofově fundamentu, než abych byl mohl povoliti filologickým důvodům idistů, tím více, any důvody filologické na mne působily dojmem větší nebo menší libovůle. Nebylo v nich té průkaznosti, jakou působí úvahy matematické, nebo přírodovědné. Vše se opírá o analogii, která jest však použitelná jen při velmi bedlivém zkoumání všech okolností. Poznal jsem, že ve filologii se vše řídí více méně stávající autoritou toho kterého profesora. A já filologů-profesorů vystřídal tolik, každý z nich učil něčemu jinému, a proto má víra ve filology byla valně otřesena.“

Alexandr Sommer Batěk (1874–1944) český chemik, esperantista a pedagog

Esperanto, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924
Zdroj: [Sommer Batěk, Alexandr, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924, B. Kočí, Praha, 1925, 450, česky, 193, Roku 1908]

O víře

„Esperantista profesor Cart mne dokonce při návratu z kongresu v Drážďanech na Lochotíně navštívil a tak jsem byl pojednou, díky tomuto časopisu, ve spojení s celým světem.“

Alexandr Sommer Batěk (1874–1944) český chemik, esperantista a pedagog

Esperanto, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924
Zdroj: 15.–22. srpna 1908
Zdroj: časopis Zájmy všelidské
Zdroj: [Sommer Batěk, Alexandr, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924, B. Kočí, Praha, 1925, 450, česky, 192, Roku 1908]

O světě

„Jsem člověk z minulého století. Teskním po schůzkách, které nešly změnit mobilem, po dopisech, které se daly převázat stužkou a které se bělaly v poštovních schránkách, po pečlivém vyšetřování nemocného dítěte bez přílišné invazivity a s dostatkem času na pozorování a rozvahu. Já vím, vše jde dopředu. Do hloubky. A vše se zapisuje, publikuje v odborných časopisech, porovnává, hlásí. Ale já si pořád ještě vychutnávám pocit splynutí s nemocným dítětem. A to, že poznám, jak mu pomoci. A ještě okamžik, kdy moje léčba zabere. A nehlásím to. Nikam.“

Petr Lokaj český pediatr a onkolog

Zdroj: [Dušková, Markéta, Pomáhá rodinám umírajících dětí. Vzpomínky se snaží mazat, aby nezešílel, iDNES.cz, 2017-12-26, https://brno.idnes.cz/petr-lokaj-umirajici-deti-paliativni-pece-domaci-hospic-domov-doma-avast-foundation-awards-2017-fond-in5-/brno-zpravy.aspx?c=A171219_371617_brno-zpravy_krut]

O dětech , O pocitech , O minulosti , O pomoci

„I kvůli časopisům a různým článkům na internetu máme pokřivený vztah sami k sobě.“

Karolína Fourová odbornice na kvalitu potravin a výživu, footblogerka, lektorka

Zdroj: https://video.aktualne.cz/dvtv/detox-a-drasticke-diety-absolutni-nesmysl-mame-k-sobe-pokriv/r~004393c0d2ad11ebb91a0cc47ab5f122/

O vztazích

Tento citát čeká na kontrolu.

„Víte, i to nejkrásnější tělo jednou zchřadne a i ten nejkrásnější obličej, jednou zestárne. Vybírat si partnera podle toho, jak momentálně dokonale působí jeho dojem je otázkou povrchnosti, ale rozhodně ne lásky. K tomu člověk asi musí dozrát sám, nicméně vám přeji, aby jste byli šťastní i uvnitř, nejen zvenčí. Já na to přišla, měla jsem sama dřív partnery, jako z časopisu.. krása je a byla vždy dost pomíjivá.“

Asníková Adéla

O lásce , O nerozhodnosti , O kráse , O dokonalosti