Citáty na téma generace
strana 3

Ondřej Kania foto

„Je těžká doba, jen se podívejte, jak je mladá generace poškozená, nebojím se říct obětovaná.“

Ondřej Kania (1992) český podnikatel

Zdroj: Časopis Reflex č. 13, 2021, str. 40-45

Ondřej Kania foto

„Troufnu si říct, že teď máme nejlepší basketbalovou generaci.“

Jakub Šiřina (1987) český basketbalista

Zdroj: https://video.aktualne.cz/dvtv/olympiada-je-vrchol-kariery-s-usa-se-nejedeme-jen-vyfotit-ri/r~66d2679adfd911ebad06ac1f6b220ee8/

„V Česku nedokážeme příliš komunikovat mezi generacemi.“

Zdroj: Časopis Reflex 18/2021, příloha "Extra - vzdělávání" str. 4

Jaroslav Seifert foto
Lloyd George foto

„Každá generace musí ukončit svou etapu pochodu na cestě k pokroku. Pokud se po absolvované cestě vrací zase zpět, zdvojnásobí tak dráhu, kterou budou muset urazit její děti.“

Lloyd George (1863–1945) britský liberální politik a státník

Zdroj: [Däniken, Erich von, Karel Bláha, Mýlil jsem se?: nové vzpomínky na budoucnost, Baronet, Praha, 1994, 263, 6, 80-85621-61-4, česky, http://ndk.cz/uuid/uuid:fd908ad0-e438-11e8-bc37-005056827e51]

Olga Nytrová foto

„Připomněl židovské komunitě, že charita začíná doma. Zůstal věrný poslání své organizace posilovat židovskou identitu napříč generacemi. -- o Robertu Lappinovi“

Jonathan D. Sarna (1955) americký historik

Originál: (en) He reminded the Jewish community that charity begins at home. He stayed true to his organization’s mission of enhancing Jewish identity across generations.
Zdroj: [SCHWARTZ, PENNY, Robert Lappin, Jewish philanthropist and founder of teen Israel program, dies at 98, jta.org, https://www.jta.org/quick-reads/robert-lappin-jewish-philanthropist-and-founder-of-teen-israel-program-dies-at-98, 2020-06-06, 2020-04-07]

Émile Zola foto
William James foto

„Zdálo se mi, že moje generace už není, že je to všechno vymlácené – buď ve stalinských věznicích a lágrech, nebo ve válce proti nacistickému fašismu. Ale ukázalo se, že někdo naštěstí žije a dokonce čte knihy.“

Anatolij Rybakov (1911–1998) ruský spisovatel

poslední rozhovor v Rusku 26. února 1998
Originál: (ru) Мне казалось, что моего поколения уже нет, что оно все выбито — или в сталинских тюрьмах и лагерях, или на войне с гитлеровским фашизмом. Но выяснилось, что кто-то, к счастью, жив и даже книжки еще почитывает.
Zdroj: magazines.gorky.media https://magazines.gorky.media/druzhba/1999/3/zarubki-na-serdcze.html [cit. 2022-12-25]

Benjamin Kuras foto
Benedikt XVI. foto

„Co mi dalo uvědomění moudrost
1] Moje vlastní minulost
2]Lidi co mě obklopujou
3]Filmy které mě učí vážit si života a nebo mě inspirují. Nákým způsobem ovládají můj pohled na život. Nebo ve mě něco proberu emoce myšlenky napětí drama lásku smutek nadšení filozofické myšlenky s duševně psychickou hodnotu života. Upřímné láskyplné s vtipem reálného života.
4] Prostě život. Ten pohled na život vnímám všechno co mě obklopuje jak lidi tak věci a živé stromy živočichy situace okamžiky pocity smysly.
5] To jak v tom co je přírodou přirozené a co je realita a co není. Co je jenom systémem a obchodem ovládá naše myšlení. A co je sociální šílenství.
6]Můj charakter a moje osobnost tím taky docházím k poznání. S čím cítím že je to správné a co není.
7]To co jsem kdy slyšela a četla a souhlasila s tím.
8]Co ve mě naučil život jako zakladka střední a všechny ty myšlenky a životní poznatky o všem možném i nemožném.
9]Všechny moje pohledy přístupy na život během chvílí kdy mě bylo nejvíc na hovno. Kdy jsem musela brát prášky na soustředění a na deprese. Mě proběhl celej život mě před očima, cítila jsem hodně silně přítomný okamžik všechny ty informace začali dávat hlubší smysl.
10]Možná to změnilo i moje fyzické já i moje naladění se na svět celkově bylo mě tehdy 14 let. Kdy jsem pochopila že svět je plnej sraček. Kterej si člověk dělá sám jen svím pohledem na svět. Nechápala jsem proč to všechno proč se tolik lidí vsteká nad tím co nemá smysl co není takovej průser že jsou i horší věci.
11]Ten fakt že každá generace ujížděla na ničem jiném a že to ovlivňuje jejich myšlení. No jo no každej to cítí vnímá jinak. Starej mladej přikryplenej. Každej jinej každej jinak ovlivněnej svou dobou.
12]Životní trable a pochybnosti a znovunalezení svojí pravdy a toho správného postupu pro život pro svojí budoucnost pro svoje myšlenky a to dobrý.“

Georges Feydeau foto

„Všechno jede na nepřetržitý režim vesmíru. Ale jen člověk sám si může dělat se svím časem cokoliv. A přesto si ho zotročila práce povinosti peníze a potřeba přežít ale k čemu sakra. K čemu dál pokračovat v téhle hloupé hře života. Když to jasně spravné nikdo necití možná pár desitek jedinců. Když mizí lesy stavý se domi továrny jenom pro to aby státy užívali svoje ekonomiky a měly kam šoupnout lidi co sami neví co se svím životem. A ani si neváží vlastního života když se chovají jako oběť a jsou to mašiny stroje na práci. Vlastně chápu to zlo co ci podmiňuje lidskou duši a celej svět. Přežití přežití přežití přežití chápeš co to starče. Něco to chce vysoké životní náklady na život omezení všechno drahé systém sám spusobil redukci. Ale vždycky si ten lidský faktor cestu najde. Jo vše chno de když člověka žene sexuální půd jenomže když se nechce když jsou jiné stimulanty pro vypravování hormonů. Třeba por** koukání na věci které snadno vyplaví hormony přes obrazovku je to jednoduché. Nezajistí to ale přežití lidského druhu což by některé myšlenkáře o budoucnosti nasralo. Ale zase ti kdo nechcou se množit a rozlizat se po planetě a svojí existencí ničit planetu. Tak je to morálně správné když si dá člověk za cíl geneticky nebýt v budoucnu přes svoje geny. Ale stejnak nejvíc předá člověk do budoucna svim myšlením přes: praktické skusenosti, přes vědomosti, přes knížky, přes zážitky, přes hudbu, přes média, přes internet, přes řemeslnou práci. Tím vším zajišťuje pro další generace informace minulosti. A ty myslenky slova oni budou s nima pracovat v jejich priromnosti ale bude záležet na vícero faktorech které určí jejich vnímání. A nebo to snad tak není?“

Vladimír Franz foto

„Svého času, je to až úsměvné, že se objevují reminiscence na to, že já nějak souvisím s extrémismem, a nejen že to, co bylo již před dvaceti lety, ale i v dnešní době někdy nějaká vlaštovka jako by přiletěla z této doby. Jak známo, v polovině 80. let jsem se pohyboval v učňovském školství, kde, jak známo, člověk přichází do styku s problémovou městskou mládeží. Věděl jsem, že tito lidé nejsou pouze ztracená generace, jak bylo neustále líčeno, že mají svůj život, ale že jsou také v něčem bezradní. Proto jsem na sklonku 80. let se snažil najít nějaké řešení nebo zkusit nebo naznačit i státu jaké by bylo možné potenciální řešení, aby se energie těchto lidí nezvrhla do nějakých opravdu negativních konců. Bohužel, dřív, než k tomu došlo, bylo to celé ne medializováno, ale přímo skandalizováno, čili se z lékaře stal pacient. Je to stejné, jako kdyby profesor Pasteur, který hledal vakcínu proti vzteklině, byl najednou obviněn z toho, že vzteklinu rozšiřuje. Čili jsem vlastně přišel k takové nezasloužené, v uvozovkách, popularitě, o kterou jsem opravdu nestál. Znovu říkám, že extrémismus je výrazem nějaké společenské krize, zejména u slabších nátur, a takto by k němu mělo být přistupováno.“

Vladimír Franz (1959) český hudební skladatel, malíř, profesor a vysokoškolský pedagog

Video „Vladimír Franz: O korupci a extremismu“ z roku 2012 v rámci Franzovy předvolební kampaně na prezidenta republiky
Zdroj: video Vladimír Franz: O korupci a extrémismu, Youtube.com, 1. 9. 2012 http://www.youtube.com/watch?v=5XGYpgaKX1E

„Byli jsme burcováni duševně i politicky, zbavit náš rozum lhostejnosti k našemu domovu, byli jsme vedeni upřímnou hrdostí být schopni položit za vlast oběť největší. Byli jsme vedeni k rozhodnutí, sáhnout po zbrani k obraně svých nejdražších cílevědomou mravní přípravou. Ti, kteří přešli na boj v týlu nepřítele, učinili tak s vědomím, že pro vysílání vojenských osob v civilním oblečení s trhavinami v batohu neexistují v protokole o vedení války žádné ustanovení o zajatých a raněných. Byli jsme vedeni láskou k vlasti, která se pěstovala v rodině a ve škole. Všechny tyto pojmy jsou těžce pochopitelné těm, kteří jako důkaz svého vlasteneckého cítění ukazují pěst komunistické strany hrozící kulturou třídního boje. Buďme fair a připusťme, že nevědomost hříchu nečiní. Je totiž stále dost těch, kteří přebarveni hovoří o tom, čemu nerozumí. Ti, kdož prošli výchovou Pionýra a Svazu mládeže, byli soustavně vychováváni v lásce k vlasti těmi, kteří vyzdvihovali takové partyzány, kteří za lásku k vlasti považovali trestný čin – znárodnění. Komunistický režim byl bez pochyby zločinný, to je třeba stále zdůrazňovat zvlášť mladé nastupující generaci. Mravní síla v lásce k vlasti je těžko pochopitelná tam, kde je humanita vykládána partyzánskou lůzou a v komunistickém sekretariátě.“

Antonín Petrák (1912–2009) Slovenský generálmajor, důstojník čs. armády, od r. 1940 zapojen v zahraničním odboji.

Zdroj: MAJER, P.: Odešel válečný hrdina Generálmajor v.v. Ing. Antonín Petrák. Vojenské rozhledy 2/2009. https://www.vojenskerozhledy.cz/kategorie-clanku/personalie/odesel-valecny-hrdina-generalmajor-v-v-ing-antonin-petrak

Václav Klaus foto