Citáty na téma kancelář

„Chodíte do kanceláře, nevím proč. Říkáte, že musíte, protože máte zodpovědnost, musíte vydělávat, podporovat rodinu. Nevím, proč byste museli cokoli dělat. Jste otroci, to je všechno.“

„Pohřební ústav je cestovní kancelář specializovaná na výlety do neznáma, s níž ušetříte za zpáteční cestu.“

„Dobrý den z haly Big Hat, zdravíme olympijské studio, všechny domácnosti uprostřed Evropy, ranní provozy továren, vrátnice, dopolední bary a restaurace, prodejny, čekárny, mateřské školky i prezidentskou kancelář…“

„Cit pro povinnost velí mouchám zůstat v kanceláři i tehdy, když šli úředníci domů.“

„Modernost spočívá v tom, že potřebujeme stále míň času na cestu přes oceán a stále víc času na cestu do kanceláře, nebo do továrny.“

„Dát k vlkovi ovci. Ba co víc, udělat z  ní ještě přednostku jeho kanceláře.“

„Víte, co mi vadí? Takzvaní političtí náměstci. Na každém ministerstvu mají být jeden až dva nicnedělající političtí trafikanti. On tam bude sedět, bude mít dobře vybavenou kancelář, bude si česat pěšinku, protože žádnou jinou pracovní náplň nemá.“

„Odmítám vaši ubohou nabídku dvou týdnu na pláži (nudná dovolená) jako protiváhu padesáti týdnů v kanceláři (nudná práce).“

„Protože nakonec si nebudete pamatovat čas, který jste strávili prací v kanceláři nebo kosením trávníku. Tak na tu zatracenou horu vylezte.“

„Jmenování současného ředitele BIS Jiřího Langa generálem, je naprostou degradací generálské hodnosti. Jiří Lang má značný podíl viny na tom, že jsem byl z BIS propuštěn, následně zatčen a uvězněn. Jiří Lang je mimo jiné také odpovědný za to, že nebyly na Přerovsku objasněny bombové útoky a to včetně teroristického útoku na kancelář Konfederace politických vězňů. Prezident Václav Klaus, který Jiřího Langa povýšil do generálské hodnosti tímto svým aktem prokázal, že zřejmě není o osobě Jiřího Langa dostatečně informován a nebo jedná se zlým úmyslem a informován je velice dobře. Jmenování Jiřího Langa do generálské hodnosti by jistě bylo spíše komickou záležitostí, pokud by se ale nejednalo o ředitele BIS a civilní rozvědky. Výslech Jiřího Langa jako svědka obžaloby u Okr. soudu v Přerově názorně ukázal, že tento člověk by v žádném případě neměl být na čelném místě BIS a civilní rozvědky. Když se např. Zdeňka Mašínová - dcera legendárního hrdiny, generála Josefa Mašína z medií dozvěděla, že Jiří Lang je stále ještě ředitelem BIS a dokonce že je prezidentem Václavem Klausem povýšen do generálské hodnosti, jen stěží uvěřila, že něco takového je možné. Ona totiž Jiřího Langa jako moje důvěrnice u neveřejného Okr. soudu v Přerově viděla a slyšela vypovídat a bylo by dobré, aby její názor na Jiřího Langa byl veřejně prezentován. Povýšení Jiřího Langa do generálské hodnosti není jenom plivnutí do tváře účastníkům protikomunistického odboje, ale i políčkem všem poctivým občanům.“

„Já po Vás chci jen dvě věci. Abyste si byl schopen na sebe vydělat a abyste kanceláři neudělal průšvih. To jsou asi Vaše mantinely.“

„Vždycky přijdu do kanceláře pozdě, ale nahradím to tím, že odejdu brzy.“

„My jsme hudbu milovali. Ale nikdy nás nenapadlo, že bychom se jí živili. Proto jsem taky nechtěl jít na vysokou a nastoupil jsem do kanceláře. Když jsme ale hráli do noci, tak nebylo ideální vstávat ráno do práce. A tak jsem po roce dal padáka a na vysokou jsem přece jen šel.“

„Přicházíval do mé kanceláře, buď když končil některé své dílo nebo když se děly zkoušky k jeho pracím. Nepamatuji se, že by býval kdy usedl. Obyčejně chodil, někdy se postavil k mému psacímu stolu nebo oknu, a pohlížeje střídavě do neurčita mluvil nebo poslouchal. A stávalo se, že uprostřed některé věty náhle ustal a zamyslil se. To mu v duši vylétl a počal pěti skřivan některé myšlenky hudební, které si někdy hned počal hvízdati. Teprve po chvíli vracel se ze své zasněnosti k řeči. A někdy také uprostřed řeči se obrátil a odkvapil. A přišel třeba za několik dní, "aby domluvil, v čem jsme předešle přestali". To vše působila v něm hudba. Bylo mu v očích a na tváři skoro znáti, jak v něm stále vře a tryská gejzír tónů v oněch nesčetných melodických kombinacích, jimiž tvořil svá díla.o Antonínu Dvořákovi“

„Když někdo zaměstná romského poradce, tak ten, aby nepřišel o flek, vymýšlí problémy. Navíc, já bych tu musel mít kromě něj poradce židovského, arabského, ukrajinského, kazašského, vietnamského, maďarského, slovenského … žije tu víc než pět tisíc cizinců. To bych tu měl přeporadcováno. […] Kdybych šel do jednoho z mnoha prádelních košů, co mám vzadu za kanceláří, jistě bych tam našel koncepci národního výboru, "jak řešit romskou otázku", z roku 1986 nebo 1985. Je úplně stejná jako ta Kocábova a neřeší nic, protože řešení není. […] Jsme občané České republiky. Mimochodem, podle posledního sčítání lidu žije tady, v Teplicích, sto šedesát pět Romů. Ostatní uvedli, že jsou Češi. Tady je naprostá pohoda.“

„Naši ministři jsou omezeni na roli prvního obchodního příručího kanceláře, vyřizující běžné záležitosti. Jejich postavení si nezasluhuje úctu, v jejich činnosti neexistuje žádná souvislost.“

„Taky tam v kanceláři máme ty stroje a já vážně nevím k čemu to může být dobré.“

„Kdybych nazvala rytíře Ochránce zkurvysynem v jeho vlastní kanceláři, neobešlo by se to bez následků.“

„Kasína a různé sázkové kanceláře mají na své straně nezlomnou matematickou výhodu a čím déle hraješ, tím víc působí.“

„Svou kancelář jsem využíval jen poránu na pár telefonů a zbytek se vyřídil v hospodě.“

„Víte, co mi vadí? Takzvaní političtí náměstci. Oni tam budou sedět, budou mít dobře vybavenou kancelář, budou si česat pěšinku, protože žádnou jinou pracovní náplň nemají.“

„Architektura má moc pozitivně ovlivňovat lidi. Je v tom mnohem silnější než jakákoli jiná forma umění. Když vytvořím nějaký objekt, zajímá mě, jak bude na lidi působit. Architekt si může s lidmi hrát, vést je domem tak, jak potřebuje. Jednotlivá místa mají odlišný charakter a vyvolávají v lidech různé emoce. Když vstoupíte do divadla, nutně musíte cítit něco jiného, než když vstoupíte do ložnice nebo kanceláře.“

„(Sedím v Bar Quadronno v Miláně v Quartiere Quadronno) Chodím sem pořád! [...] Je to hned vedle mého bytu, který je v domě, kde jsem vyrůstal, a moje matka je tam stále, v prvním patře a můj bratr je ve třetím patře, a je to hned vedle domu mých dětí. škola [...], a není to příliš daleko od mé kanceláře a je otevřeno celý den a velmi pozdě, každý den. je to roztomilé, že?.“

„V polovině 80. let, kdy jsem pracoval v nejrůznějších dělnických profesích, mě zajímala společnost. Měl jsem tu možnost zjistit, co je člověk, co je vůbec společnost, co jsou nejrůznější společenské vrstvy. A jelikož zastávám názor ze své tvorby, že na co si nesáhnu, o tom nic nevím, zajímalo mě to. Navíc, tam jsem zjistil, že lidé si na sebe vezmou bundu a jsou metalisti, pak si vezmou čelenku a jsou indiáni, a pak si načešou číro a jsou pankáči. Jakékoli tyto sociologické sondy stran společnosti nesouvisely s mým názorem nebo s mým názorovým světem, mě to zajímalo a byla to sociologická sonda. Také jsem, když byla amnestie, strávil týden mezi kriminálníky, tedy amnestovanými, na Hlavním nádraží, protože mě zajímalo, co je to za sociologickou strukturu, zajímal mě třeba běh non-stopu na Václavském náměstí, jak funguje organizace… nebo… jak funguje, jak je organizována noc pražskou galérkou, zajímaly mě nejrůznější sociologické jevy, do kterých by sociolog, který sedí v kanceláři, a čte jenom v knize a je vyděšen, že po ulicích kdokoli chodí… samozřejmě, člověk byl dobrodružný, takže mě zajímaly tyhlecty, jakoby, trošku jevy, které nejsou normální, ale normální lidi člověk může vidět v tramvaji.“

„Vždycky jsem raději kráčel a hledal cestu sám, byť takové putování je náročnější, než jít s karavanou než si koupit zájezd u cestovní kanceláře.“