Citáty na téma náklad

Sbírka citátů na téma náklad, lidé, život, člověk.

Citáty na téma náklad

Henry Rollins foto
Gabriel Laub foto
Woody Allen foto
Tomáš Baťa foto
Peter Drucker foto
Sebastián Wortys foto
Thomas Fuller foto

„Střední škola, pokud to není skládka, může vyniknout bez ohledu na náklady stavby školní budovy, pokud jsou pedagogové znalí a kvalifikovaní, studenti se připravují a jsou motivovaní, a rodiče jsou informováni a podporující.“

Originál: (en) high school, unless it is a dump, can excel regardless of the building’s cost if educators are knowledgeable and skilled, students are prepared and motivated, and parents are informed and supportive.
Zdroj: [Yardley, William, Gene I. Maeroff, Education Reporter and Author, Dies at 75, nytimes.com, 2014-07-25, 2015-07-13, http://www.nytimes.com/2014/07/26/business/gene-i-maeroff-education-reporter-and-author-dies-at-75.html]

Kjell A Nördström foto
Titus Maccius Plautus foto
David Weber foto

„Na zlomeček věčnosti oběma lodím nic nebránilo ve volné střelbě na protivníka a v tom okamžiku dva různé počítače odstartovaly své palebné plány.
Žádný lidský smysl nedokázal postřehnout, co se odehrálo potom; žádný lidský mozek by si to neuměl přebrat. Vzájemná vzdálenost činila dvacet tisíc kilometrů a řízené střely, lasery a grasery dštily zkázu přes tu miniaturní propast vakua jako rozzuření démoni.
Ahmed zavrávoral, když jeho bočním štítem bez námahy prošel první graserový svazek. Jeho boky byly opatřeny metrovým pancířem z nejtvrdší slitiny keramiky a kompozitu, jakou se člověk doposud naučil odlévat, a přesto se jí graser prodral pohrdavě snadno. Od strašlivé rány se rozlétly obrovské úlomky a vzájemný pohyb lodi změnil to, co by bývalo kruhovým otvorem, v dlouhou zející trhlinu. Paprsek rozpáral bok lodi, jako když vyvrhovací nůž rozpáře žraloka, a z rány vytryskl vířící cyklon vzduchu, trosek a lidských těl.
Ale to byl pouze jeden z osmi takových graserů. Všechny do jednoho zaznamenaly přímé zásahy a na bitevním křižníku nikoho ani ve snu nenapadlo, že by přestavěná obchodní loď mohla nést takové zbraně. Zatímco si zuřivý úder Poutníka s křižníkem pohrával, komunikační obvody zahlcovala kakofonie výkřiků bolesti, šoku i hrůzy a potom se přihnaly řízené střely Q lodě a znovu a znovu křižník probodávaly jednorannými lasery, aby dokončily strašlivé dílo graserů. Zbraňová stanoviště se rozlétala na kusy, výboje bláznivě sršely a kabely syčely, pukaly a explodovaly. Příďová místnost gravitoru vybuchla, když jeden graser zasáhl naplno generátory, a tlaková vlna změnila sto metrů pancéřovaného trupu v pokroucené trosky. Všechny tři fúzní jednotky se automaticky nouzově zastavily a po celé lodi se zavírala vzduchotěsná vrata. Ale v příliš mnoha případech neměla ta vrata v čem zadržovat vzduch, neboť grasery Poutníka se propálily naskrz celým trupem a křižník se převaloval v prostoru jako umírající bezmocný vrak. Ale nezahynul sám. Poutník vypálil o zlomek sekundy dříve než Ahmed - ale jen o zlomeček a na rozdíl od Ahmeda neměl žádný pancíř a žádná hermeticky uzavíratelná oddělení. Byla to obchodní loď, jenom tenká slupka kolem obrovského prázdného prostoru pro náklad, a to nemohla žádná přestavba změnit. Zbraně, které přežily, aby se mohly zakousnout do jeho trupu, byly mnohem lehčí než ty, jež rozpáraly Ahmeda, ale proti tak zranitelnému cíli byly děsivě účinné.
Celý pravobok od přepážky třicet jedna dozadu po přepážku šedesát pět byl na padrť. Prázdné doky LAC se rozlétly jako rozšlápnuté sklenice. Zásobníky dva a čtyři byly roztrhány na kusy, stejně jako všechny výmetnice kromě čísla dva. Šest z osmi graserových stanovišť vybuchlo a prakticky celá jejich obsluha zahynula. Jeden laser se prořízl až k jádru lodě, zničil fúzní reaktor jedna a prorazil palubní vězení, z něhož už Randy Steilman a jeho druhové nikdy neměli vyjít před soud, a další se prořízl až na samotnou velitelskou palubu. Můstek zametla tlaková vlna, přepážky a podélníky se trhaly jako papír a zuřící hurikán vytrhl Jennifer Hughesovou navzdory tlumícímu postroji z křesla a odnesl ji do prostoru mimo loď. Její tělo už nikdo nikdy nenajde, ale na tom sotva záleželo, protože svištící příval atmosféry s ní udeřil o okraj trhliny v trupu a na místě jí roztříštil přilbu. John Kanehama zaječel do interkomu, když ho jako oštěp probodla dlouhá letící tříska slitiny. Staršího seržanta O’Haleyho přesekl vejpůl plochý úlomek, dlouhý jako on sám, a Aubrey Wanderman se pozvracel do přilby, když tentýž úlomek prolétl mezi osazenstvem jeho stanoviště a roztrhal Carolyn Wolcotovou a poručíka Jansena.
Tento výjev z pekla se po obrovském trupu Poutníka opakoval znovu a znovu. Další výbuchy a odletující trosky zasahovaly lidi, které minula palba Ahmeda, jako by se umírající loď mstila posádce za to, do čeho ji přivedla, a HMS Poutník se potácivě převaloval pryč s nefunkčním pohonem, zničeným hypergenerátorem a s osmi sty mrtvými a umírajícími lidmi v rozbitých odděleních.“

Stendhal foto
Egon Lánský foto
Alexandr Sommer Batěk foto

„Publikace za rok 1921. 456. La misio de la čechoslovaka nacio. Nova Europo I. 2. […] Ve vlastním nákladu. […] 471. Setba č. 30. přeložena do esperanta od Zdenky Kubíkové: Instruo por gejunuloj pri la seksvivo. […] Na Slovensku. […] 473. Kurs esperantský. 12./7. Podbrezová. Závod. hostinec. […] 477. Kurs esperantský. 13./7. Tamtéž. […] 483. Kurs esperanta. Tamtéž. […] 487. Kurs esperanta. 17./7. U Brezna v horách pod Holým vrchem. […] 489. Kurs esperanta. Tamtéž.“

Alexandr Sommer Batěk (1874–1944) český chemik, esperantista a pedagog

Esperanto, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924
Zdroj: [Sommer Batěk, Alexandr, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924, B. Kočí, Praha, 1925, 450, česky, 387–393, Roku 1921]

Josef Melen foto
Thorvald Stoltenberg foto
Alvar Aalto foto

„Proč dávat 40 procent z nákladů na stavbu na klimatizaci? Místo toho zvyšte stropy. Vpusťte dovnitř vzduch a dejte lidem více prostoru.“

Alvar Aalto (1898–1976) finský architekt a designer

Originál: (en) Why put 40 per cent of the building's cost into air-conditioning? Raise the ceilings instead. Let in the air and give people more space.
Zdroj: [Jones, Cranston, Architecture Today and Tomorrow, McGraw-Hill, New York, 1961, 78, anglicky]

Paweł Kowal foto

„Bez ohledu na to, zda Řecko odejde z EU, nebo ne, to za něj zaplatíme my. Náklady uhradí nejbohatších daňoví poplatníci Evropské unie, zatímco Řecko už se politicky nezotaví.“

Paweł Kowal (1975) polský politik

Originál: (pl) Bez względu na to, czy Grecja wyjdzie z Unii czy nie, to my i tak za to zapłacimy. Koszty poniosą najbogatsi podatnicy Unii, natomiast Grecji politycznie już nie odzyskamy.
Zdroj: [Niebezpieczny romans Aten z Kremlem. Co z tego wynika?, polskieradio.pl, 2015-07-09, 2015-10-03, http://www.polskieradio.pl/13/196/Artykul/1473330,Niebezpieczny-romans-Aten-z-Kremlem-Co-z-tego-wynika]

„Kde je nezávislost novináře, jestliže jeho plat závisí na výši nákladu jeho listu?“

Christine von Kohl (1923–2009) dánská novinářka

Zdroj: [Česká republika je v situaci, kdy její pověst je horší než skutečnost, radiovaticana.cz, 2003-04-28, 2011-03-01, http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=866]

Seneca foto
Madeleine Albrightová foto
Richard Baxter foto

„Musíte ke svým lidem chovat takové city, jako otec chová ke svým dětem; ano, nejstarostlivější láska matky nesmí převýšit tu naši. Musíme je v bolesti rodit, až by v nich byl zformován Kristus. Měli by vidět, že se nestaráme o vnější věci, výsady, čest, ani život v porovnání s jejich spasením. (…) Když lidé uvidí, že je nepředstíraně milujeme, budou od nás ochotni slyšet všechno. (…) Vizte tedy, abyste ke svým lidem pociťovali lásku ve svých srdcích, a ať to vidí ve vaší řeči a jednání. Ať vidí, že pro ně učiníte náklad i se sami vynaložíte.“

Richard Baxter (1615–1691) anglický puritánský církevní vůdce, básník

Originál: (en) We must feel toward our people as a father toward his children; yea, the tenderest love of a mother must not surpass ours. We must even travail in birth, till Christ be formed in them. They should see that we care for no outward thing, neither liberty, nor honor, nor life, in comparison to their salvation. (…) When the people see that you unfeignedly love them, they will hear anything from you. (…) Oh therefore, see that you feel a tender love for your people in your hearts, and let them perceive it in your speech and conduct. Let them see that you spend and are spent for their sakes.
Zdroj: The Reformed Pastor. S. 181.

Jesús Huerta de Soto foto
Scott Adams foto
Woody Allen foto
Steve Jobs foto
Thomas Sowell foto

„Porovnávat kteroukoli společnost s ideály téměř garantuje, že tato společnost bude odsouzena jako selhání. Už proto, že představit si něco lepšího, než co existuje – tedy vytvořit ideál – má nulové náklady, zatímco všechno, co vytváříte v reálném světě, je zatíženo svými náklady.“

Thomas Sowell (1930) americký ekonom a sociální teoretik, politický filozof a autor

Zdroj: [Sobek, Tomáš, Spravedlnost mezi utopií a realitou, Právník, 2017, listopad, 156, 11, 999-1014, https://kramerius.lib.cas.cz/view/uuid:656fe70c-9d63-464f-8b6f-14197a4b5db9?article=uuid:4e6cc747-ec75-40f9-a051-11b2187ba36d, 0231-6625]

„Všechno jede na nepřetržitý režim vesmíru. Ale jen člověk sám si může dělat se svím časem cokoliv. A přesto si ho zotročila práce povinosti peníze a potřeba přežít ale k čemu sakra. K čemu dál pokračovat v téhle hloupé hře života. Když to jasně spravné nikdo necití možná pár desitek jedinců. Když mizí lesy stavý se domi továrny jenom pro to aby státy užívali svoje ekonomiky a měly kam šoupnout lidi co sami neví co se svím životem. A ani si neváží vlastního života když se chovají jako oběť a jsou to mašiny stroje na práci. Vlastně chápu to zlo co ci podmiňuje lidskou duši a celej svět. Přežití přežití přežití přežití chápeš co to starče. Něco to chce vysoké životní náklady na život omezení všechno drahé systém sám spusobil redukci. Ale vždycky si ten lidský faktor cestu najde. Jo vše chno de když člověka žene sexuální půd jenomže když se nechce když jsou jiné stimulanty pro vypravování hormonů. Třeba por** koukání na věci které snadno vyplaví hormony přes obrazovku je to jednoduché. Nezajistí to ale přežití lidského druhu což by některé myšlenkáře o budoucnosti nasralo. Ale zase ti kdo nechcou se množit a rozlizat se po planetě a svojí existencí ničit planetu. Tak je to morálně správné když si dá člověk za cíl geneticky nebýt v budoucnu přes svoje geny. Ale stejnak nejvíc předá člověk do budoucna svim myšlením přes: praktické skusenosti, přes vědomosti, přes knížky, přes zážitky, přes hudbu, přes média, přes internet, přes řemeslnou práci. Tím vším zajišťuje pro další generace informace minulosti. A ty myslenky slova oni budou s nima pracovat v jejich priromnosti ale bude záležet na vícero faktorech které určí jejich vnímání. A nebo to snad tak není?“