Citáty na téma početnost

„Někteří členové strany a funkcionáři během listopadových událostí, včetně bývalého předsedy KSČM J. Svobody, podporovali opozici v době, kdy strana usilovala cestou přestavby o potřebné změny a překonání nedostatků a po 17. listopadu projevovali náramnou radost, že byl za jejich účasti svržen „totalitní“ režim. Tito lidé se, ať již v myslné představě, že pomohou socialismu, anebo se zlými úmysly, spojili s jeho nepřáteli. Nelze jim odpustit, s jakou aktivitou a servilností vůči strůjcům státního převratu se podíleli na hanobení revoluční minulosti a restauraci kapitalismu. Zazářil mezi nimi Valtr Komárek. Tento někdy až servilně se nám podbízející ředitel Prognostického ústavu ČSAV měl otevřené dveře k většině vedoucích představitelů strany a vlády. Aktivně se podílel na vypracování cest dalšího sociálně ekonomického rozvoje. Analýzy a návrhy vycházející z Prognostického ústavu, jemuž jeho kritici říkali „Jakešova věštírna“, byly vedením strany využívány. Proto bylo pro mne a nejenom pro mne překvapující, jak se tento „prominentní“ ředitel stal v listopadu předním kritikem socialismu a hlavním licoměrným žalobcem vedení strany, které nazval „mafií“. Skutečnost ovšem byla taková, že pokud lze vůbec mluvit o nějaké mafii, pak fungovala především v Prognostickém ústavu v čele s V. Komárkem. Svědčí o tom, že z jeho nepočetných řad vzešli vedle Komárka Klaus, Dyba, Dlouhý a další, kteří stanuli ve vysokých vládních funkcích a dnes navlékli dresy různých politických stran. Patří mezi ně nemálo bývalých členů a funkcionářů KSČ, kteří byli po roce 1968 vyloučeni nebo vyškrnuti. Jejich přisluhování V. Havlovi a jiným představitelům dnešní moci, jejich neochota či zbabělost postavit se na stranu socialismu třeba – jak kdysi uváděli – „s lidskou tváří“, zcela jasně odhalily jejich „pravou tvář“ a jejich skutečné úmysly, které se už dnes – na rozdíl od roku 1968 – nesnaží zastírat.“

„Pesimismus je filosofie, k níž člověka přivádí pohled na skličující početní převahu optimistů s jejich děsivou nadějí a ohyzdným úsměvem.“

„Přes svou početní převahu nemohou pocty nahradit čest.“

„Já málo a skoro nic nedbám o hospodářství, nýbrž přemýšlím, jak bych mohl postavit do pole početné vojsko ve službách císařských. V Čechách jest dost bohatých lidí, jejichž statků jednou štědrostí krále českého a svou statečností dosáhnu, aniž bych se musil starat o věci hospodářské.“

„Já málo a skoro nic nedbám o hospodářství, nýbrž přemýšlím, jak bych mohl postavit do pole početné vojsko ve službách císařských. V Čechách jest dost bohatých lidí, jejichž statků jednou štědrostí krále českého a svou statečností dosáhnu, aniž bych se musil starat o věci hospodářské.
Skoro až prorocká slova, kterými reagoval na známého po návratu z Uher, když se ho snažil přimět k starosti o rodné Heřmanice“

„V zásadě existují dva typy lidí. Lidé, kteří něco dokázali, a lidé, kteří tvrdí, že něco dokázali. První skupina je méně početná.“

„Už i v minulosti se několikrát ověřilo, ze silná armáda nemusí vzdy znamenat vítězství. Pokud má slabinu ve velení a řízení, taktice a výzbroji, početný lid vojáků znamená spíše prohru a velké ztráty pro zemi. Spíše bývá příkladem pro ostatní, čeho se vyvarovat! Ovšem jsou oblasti a státy, které se proste nepouci a ztratí moc moc ve světě úplně…“

„Idiot je příslušník početného a mocného plemena, jehož vliv na lidské záležitosti byl vždy převládající.“

„Sionismus se nemůže v daných podmínkách změnit v realitu bez přechodného období organizované revoluční vlády židovské menšiny. Neexistuje cesta, aby se k židovské většině nebo dokonce jen k rovnováze mezi oběma rasami (nebo třeba k dohodě dostačující k poskytnutí základny pro kulturní centrum) dospělo systematickou imigrací a kolonizací bez období nacionalistické menšinové vlády, která by uzurpovala státní mašinerii, správu a vojenskou moc, aby se předešlo nebezpečí, že budeme smeteni početní převahou a povstáním“

„Mezi Němci, kteří jsou nuceni žít za hranicemi německé říše v cizím státě, stojí bezesporu na prvním místě sudetští Němci. Za toto významné postavení uvnitř německého národního společenství vděčí nejen své početní síle, ale především tvůrčím silám, které rozvinuli na všech polích lidského počínání v neobyčejné míře. Jejich obrovská touha žít s ostatními Němci společně v jednom státě se bohužel nenaplnila.“

„Někdy mám dojem, že se za cíl nové evangelizace považuje početní růst našich církví. Samozřejmě že chceme, aby nás bylo více, chceme mít víc kněží, jáhnů řeholníků a věřících. To ale nemůže být cílem nové evangelizace. Cílem musí být autentičnost svědků a učedníků Krista.“

„Snad to bylo štěstí, snad náhoda, vyrůstal jsem v početné rodině ve skromných poměrech, ale přesto jsem vyrůstal ve zpěvu.“

„Dobrý čtenář to je čtenář loajální, pozorný, ne nutně početný.“

„Česká intelektuální elita měla vždy sklony povyšovat neschopnost na národní ctnost, a dokonce ji pokládat za národní silnou stránku, s kterou je možné na „ty schopné“ vyzrát a přemoci je – a ne-li to, pak rozhodně aspoň nad nimi mít početní převahu.“