Citáty na téma poznámka

„Avšak nikdo nemůže udělat s pocity nic, existují a neexistuje způsob, jak je cenzurovat. Můžeme si vyčítat nějaký čin nebo poznámku, nikoliv však pocit, jednoduše proto, že nad ním nemáme vůbec žádnou kontrolu.“

„Je snadnější být milencem než manželem, protože je těžší být denně duchaplným, než pronést občas pěknou poznámku.“

„Drahý nepříteli. Dovolte, abych reagovala na nesmyslnou poznámku o tom, že ženy by se měly spokojit s tím, že jsou ‚duchovním krbem, u něhož se muži ohřívají.‘ Pokud je nějakému muži zima, doporučuji investovat do pořádných kamen. A má-li chladnou duši, neškodí dát si sklenku whisky.“

„Pokud chcete na něco okamžitě zapomenout, udělejte si poznámku, že tu věc si musíte určitě zapamatovat.“

„Nic nerozněcuje lásku jako povzbuzující poznámka někoho třetího. Láska je slepá a nedůvěřuje sama sobě, chvatně se chytá každé opory.“

„Moudrý si všimne všeho. Hlupák si dělá poznámky.“

„Duševní krutost, přání druhého člověka pokořit a ranit jeho city je snad ještě rozšířenější než tělesný sadismus. Tento typ sadistického útoku je pro sadistu mnohem méně riskantní, vždyť nepoužívá fyzického násilí, ale "jen" slova. Na druhé straně však může být duševní utrpení právě tak intenzivní nebo ještě silnější než utrpení tělesné. Příklady tohoto duševního sadismu nemusím uvádět. Rodiče ho uplatňují vůči dětem, učitelé vůči žákům, šéfové vůči podřízeným - jinými slovy používá se ve všech situacích, kde se oběť nemůže sadistovi bránit. (Je-li učitel bezmocný, často se stávají sadisty žáci.) Duševní sadismus může být maskován mnoha zdánlivě nevinnými způsoby - otázkou, úsměvem, poznámkou, která druhého zmate. Kdo by neznal nějakého "umělce" v tomto druhu sadismu, který vždy najde přesně to správné slovo nebo gesto, aby druhého tímto "nevinným" způsobem uvedl do rozpaků nebo pokořil. Tento druh sadismu je přirozeně často ještě účinnější, když se odehrává před očima jiných lidí.“

„Pokud člověk zůstává v mezích konvence, nevzbudí příležitost k poznámkám.“

„Odmítám nabídky rychlokvašných komedií. Nic proti tomu, mají obrovskou návštěvnost, jsou chtěné, ale myslím si, že já takovému typu filmů vůbec neposloužím. Také odmítám scénáře, kde je jen první díl, a potom už jen poznámka z produce, že vývoj postavy se uvidí za dvacet, třicet epizod.“

„Jednou jsem jel plnit dost svatou povinnost - pomáhat nebožtíkům. Bylo to o šábesu, cestoval jsem vlakem a třídil si věci. Psal jsem si poznámky, stříhal texty k fotkám. Najednou přišel Američan - žid, šábesdekl na hlavě - a začal mě peskovat, že hřeším: cestuju, píšu, stříhám - samé zapovězené věci. Pak zmírnil a jako že mi poradí: víš, jak to děláme my, když si o šábesu třeba potřebujeme zapálit nebo dát panáka a nechceme přitom ortodoxní židy dráždit? Vezmeme si baseballovou čepičku a je to! To mě vytočilo, posadil jsem si ho k sobě a pustil se do něho - šábesdekl je od toho, že máme na sobě dlaň boží, tak nevím, nač bych si dával baseballovou čepičku! Když hřeším, tak hřeším s plným vědomím, že to třeba není až takový hřích … A bylo.“

„Nejlepší obecná charakteristika evropské filosofické tradice je, že je to řada poznámek k Platonovi.“

„Papežovy poznámky, které jsou vzdálené historické a právní realitě, nemohou být akceptovány.“

„Je to neštěstí, že prezidentem Slovenska je kněz. Každý chápe, že Svatý stolec nemůže zastavit Hitlera. Ale kdo pochopí, že neumí udržet na uzdě kněze. - poznámka, kterou si Domenico Tardini poznamenal ke konceptu jedné z protestních nót proti pronásledování Židů na Slovensku“

„Nevím, jestli se je podaří zastavit… šílence. Šílenci jsou dva: Tuka, který jedná, a Tiso… kněz, který tomu nechává volný průběh. - neveřejná poznámka Domenica Tardiniho připojená k instrukci z 25. března 1942, která nařizovala Burziovi, vatikánskému charge d`affaires na Slovensku, aby protestoval proti deportacím Židům do rukou Třetí říše“

„„Řím“ představuje sílu „podmíněnosti“. Je-li tato síla v akci, pak i svoboda může být podmíněná. Proto se tato síla snaží Zákon, na kterém je založen Vesmírný řád, zatlačit až za sekundární zákony, s jejichž pomocí lze „nový světový řád“ upevňovat pod pohrůžkou trestu nebo díky strachu. Takhle to může fungovat jedině při umělém vnucování zákonů zvenčí, takže pro systém je zásadně důležité externalizovat a oslabit vnitřní kontrolu. Právě o tom byla inkvizice. Ukazovala, co se může stát každému, kdo se postaví na odpor vnuceným sekundárním zákonům, které se používají jako zbraně a které nakonec učiní zbraně zákonem. Všechny války začínají povýšením sekundárních zákonů na primární konstantu. Míru lze dosáhnout jedině postavením Jediného zákona Stvořitele na první místo mezi zákony. Vládnoucí systém funguje nejlépe pod hrozbou konfliktů. Nyní musíme svět zbavit podmíněnosti Zevnitř, tím že romA změníme na Amor! Poznámka: Nevykládejte si to chybně. Ne všichni „Římané“ byli z Říma. Vojáci římské armády byli vesměs námezdní žoldnéři (najatí zabijáci). Ve válkách UN, NATO, US, sloužících k vnucování politicky motivovaných zákonů, bojují většinou placení žoldáci. „Řím“ neznamená „Vatikán“. Je to SYSTÉM. Ani členové „ochranky“ ve Vatikánu nejsou skuteční Římané. Jsou to najatí Švýcaři.“

„Dělejte si poznámky: obvykle funguje lépe, pokud počkáte, dokud udělám něco hloupé, než se na mě předtím hned naštvete.“

„Nejlepší způsob, jak promarnit život, je psaním si poznámek. Nejjednodušší způsob, jak se životu vyhnout, je jen ho sledovat.“

„Nedoporučuju ani psát si poznámky. V okamžiku, kdy uchopíte tužku, dáváte mozku signál, že si to nemusí pamatovat. Stejně se chová, když jdete na počítač. On ví, že si tu informaci může dohledat znovu.“

„Byl jsem třídní klaun, takže jsem domů nosil bezpočet poznámek za zlobení, vyrušování a provokování učitelů.“

„Vtip je bystrá a všímavá poznámka, která spojuje dvě jinak nesouvisející věci.“

„Nic lépe nevyjadřuje slova uznání a vděčnosti, jako osobní poznámka pro někoho, kdo se nějakým způsobem dotkl našeho života.“