„Nuda je smrtelný hřích učitele.“
— Johann Friedrich Herbart německý filozof, psycholog a zakladatel pedagogiky jako akademické disciplíny 1776 - 1841
Citáty o učitelích
Sbírka citátů na téma učitelé.
Související témataCelkem 185 citátů o učitelích, filtrovat:
„Pamatuj si, že dokud budeme generálům platit víc než učitelům, nebude na světě mír.“
— Jan Masaryk český politik 1886 - 1948
„Mnohý žák prospívá špatně jen proto, že má víc rozumu než učitel.“
— František Vymazal český lingvista a překladatel 1841 - 1917
„Učitel, který není dogmatik, je učitel, který neučí.“
— Gilbert Keith Chesterton anglický romanopisec a křesťanský obhájce 1874 - 1936
„Čas je nejlepší učitel, bohužel nemá vždy ty nejlepší žáky.“
— Francois Mauriac francouzský spisovatel 1885 - 1970
„S úctou k platům učitelů, hlavním problém nespočívá v tom, že jsou v průměru příliš nízké – ve skutečnosti mohou být v průměru klidně i příliš vysoké – ale že jsou příliš jednotné a svazující. Špatní učitelé jsou značně přepláceni a dobří učitelé jsou značně nedoceněni. Platové tabulky mají sklon sjednocovat a řídit se věkem, dosaženými akademickými tituly a získanými osvědčeními spíš než skutečným přínosem.“
— Milton Friedman, kniha Capitalism and Freedom
Originál: (en) With respect to teachers' salaries, the major problem is not that they are too low on the average – they may well be too high on the average – but they are too uniform and rigid. Poor teachers are grossly overpaid and good teachers grossly underpaid. Salary schedules tend to be uniform and determined far more by seniority, degrees recieved, and teaching certificates acquired than by merit.
Zdroj: [Friedman, Milton, Capitalism and Freedom, University of Chicago Press, 2009, 95]
„Kniha je základem poznání, učitelem věků, vládcem království ducha.“
— Seneca římský filozof -4 - 65 př. n. l.
„Dobrý učitel chrání žáky i před svým vlastním vlivem.“
— Bruce Lee herec, mistr a popularizátor bojových umění 1940 - 1973
„Zdánlivě to nyní vypadá tak, jako bychom byli vytvořili takovou českou vládu, která dovede do říše celý český národ. Chtěl bych zdůraznit, že poněmčení zamýšlíme, ale pouze těch, kteří jsou skutečně k poněmčení způsobilí. Počítám zhruba se 40 až 60 procenty…
Těm, kteří jsou způsobilí poněmčení, by se později pokud možno zprostředkovala práce v říši, aby se sem vůbec nevrátili. Ti, kteří poněmčení způsobilí nejsou, se odešlou po otevření osídlovacího prostoru kolem Ledového moře, v němž umístíme v budoucnu koncentrační tábory pro 11 miliónů židů z Evropy. Tam bychom pak mohli usadit Čechy, kteří nejsou způsobilí poněmčení. Jejich úkol by byl pozitivní, udělali bychom z nich dozorce, předáky, měli by možnost přivést si sem rodiny…
Dalším problémem, a to nejdůležitějším, je otázka českých škol a za druhé otázka mládeže. Obě budou vyřešeny společně… Zde je třeba uhodit především na české učitelstvo, které je sborem vychovatelů opozice. Tady do toho musíme jasně říznout. Není technicky možné dát zavřít všechny české učitele a vytrhnout mládež z dosavadního ovzduší. To půjde bezpochyby při českém postoji k těmto věcem asi nejlépe na poli sportu…“
— Reinhard Heydrich německý nacistický úředník během druhé světové války 1904 - 1942
z tajného projevu 4. 2. 1942
„POHLÉDNOUT ŽIVOTU DO TVÁŘE
V jednu chvíli, když přestaneme běhat za svými běžnými rozptýleními a závislostmi; zážitky a substancemi, které nám zlepšují náladu; a za lidmi, kteří dovedou přehlušit naše vlastní tělesné pocity; zjistíme, kolik je v našem nitru zatracené úzkosti. Zjistíme, že jsme celý život utíkali před úzkostí. Jenže nic z toho, co jsme udělali, nás jí nezbavilo.
Co teď?
Zdá se, že tato úzkost je nedílnou součástí existence. Nevychází z ničeho, co jsme zažili v minulosti. Znepokojivé otázky bublající těsně pod povrchem, otázky, které by mohly probouzet nechtěné pocity.
Kdy zemřu? (A já vím, že jednoho dne zemřu.)
Když zemřou mí nejdražší? (A já vím, že jednoho dne, možná že brzy, zemřou.)
Onemocním? Onemocní moji blízcí? Přijdu o práci? O peníze? Stane se něco, co nebudu moct ovlivnit? Stane se to někdy záhy? Jak se mohu chránit před tím, co nemohu předvídat ani ovlivnit? Jak můžu vědět, co nelze vědět?
Příteli, je toho tolik, co je mimo naši kontrolu. Někdy jsme tak maličcí, tak zranitelní, jako dítě toužící po hlubokém ujištění, že všechno bude v pořádku.
V průběhu věků nám duchovní učitelé připomínali, jak hluboká pravda spočívá v poznání, že nad životem nemáme žádnou kontrolu. Život je příliš ohromný na to, aby jej mohla lidská mysl pochopit, natož ovládat. Můžeme zdánlivě ovládat to, co můžeme zdánlivě ovládat; ale zbytek je v rukou Boha, Vesmíru nebo jakkoliv chcete nazývat Nepojmenovatelné.
Zůstaňme na okamžik s touto existenční úzkostí. Nechme ji prosáknout svou zvídavou pozorností. Dýchejme do středu této úzkosti jako čerstvě narozené dítě (protože právě tak dítě dýchá). Naslouchejme jí. Jděme se s ní projít. Pečujme dnes o ni. Nezkoušejme ji utišit nebo od ní utéct, tím jen získá víc moci.
Pomalu a jemně se nořme do vlastní bezmocnosti jako do teplé koupele po celodenní pouti.
Do menší či větší míry může být vše mimo kontrolu, ale dobrá zpráva je:
Naše bezmoc může být branou k hlubšímu odevzdání.
Ve středu naší úzkosti můžeme nalézt větší pokoj a sílu, odvahu pohlédnout životu do tváře a jít dál - třesoucí se, ale nebojácní.“
— Jeff Foster 1980
překlad: Kateřina Grofová
Zdroj: https://www.facebook.com/LifeWithoutACentre/posts/to-stare-life-in-the-facesometimes-when-you-stop-running-to-your-usual-distracti/2360721600692101/
„Nejvýznamnějším uměním učitele je probouzet v žácích radost tvořit a poznávat.“
— Albert Einstein německo-americký fyzik, autor teorie relativity 1879 - 1955
