Citáty na téma rození

„Jaký je rozdíl mezi nezdrženlivým a nejhloupějším člověkem? V čem se liší od nerozumného dobytčete člověk, který nerozená, co je nejlepší, a snaží se za každou cenu dělat, co se mu nejvíce líbí? Jen tomu, kdo se dovede ovládat, je dána schopnost rozpoznat, co je nejlepší, teoreticky i prakticky všechno roztřídit podle druhů a pak zvolit dobré a vyhnout se špatnému.“

„Každý domýšlivý hlupák se považuje za rozeného vládce.“

„Kdo potřebuje ke lži pohnutku, není rozený lhář.“

„Já jsem však rozený poutník. Můžu cítit nesmírnou lenost nebo stesk po domově, ale jakmile učiním první krok, zmocní se mě smysl cesty. Když na nádraží v Jaroslavli přecházím na páté nástupiště, uvědomuji si, že nikdy nedojdu, kam chci, zůstanu-li pořád na jednom místě. Se svou duší dokážu rozmlouvat, jen když jsem v pouštích, ve městech, na horách, na silnicích.“

„Jsme rození policajti. Vždyť co jiného je pomlouvání, než zábava policajtů bez výkonné moci.“

„Jsem rozený boxer? Ne - kdybych byl, byl bych dokonalý.“

„Jsem rozený Žid a tím zůstanu, třebaže to pro mnohé bude nepřijatelné. Povolání hebrejského lidu je - podle mého názoru - přinášet světlo nežidům. Věřím, že Křesťanství je prostředkem k dosažení tohoto cíle.“

„Neřekl bych, že jsem rozený spisovatel; jsem zrozený myslitel.“

„Pokrokem vědy byla popřena Lombrosova teorie o rozených zločincích. Tak tedy každý z nás…“

„Génius je rozeným průměrem.“

„Ženy jsou rozené právničky. Nikdy nemluví přesvědčivěji, než když jsou v neprávu.“

„Prohlašuji, že uměleckými instituty, skleníky umění, kasárnami umění, špitály pro umělce, ústavy pro penze pravé umění v národech se neuživí; naopak – všechen byrokratismus jest rozený nepřítel božského umění.“

„V životopisu Jiřího Stephensona, rozeného 1781 a zemřelého 1848, nalézá se zajímavá pro nás událosť zaznamenána: „Jedné neděle, když společnost se vracela z kostela, stála na hrázi nedaleko nádraží v Draytonu (v Anglii) a pozorovala letící vlak, jenž zanechával po sobě dlouhou čáru bílé páry. „Medle,” pravil Stephenson k Bucklandovi, bohosloveckému učenci, „chtěl bych vám předložiti otázku. Mohl byste mi říci, jaká síla tento vlak pudí?”—„Tu není co k hádání,” odpověděl druhý; „jest to jeden z vašich tučných strojů.”—„Ale, kdo pudí tento stroj?”—„O, nejspíše nějaký obratný strojvedoucí z Newcastlu.”—„Co byste řekl, aby to dělalo sluneční světlo?”—„Jak tomu rozumíte?”“

„Dne 6. února 1913. přijela do Prahy velká propagátorka míru baronka Berta Suttnerová, rozená hraběnka Kinská a já byl uvědoměn z Vídně o jejím příchodu. Rozumí se, že jsem se odebral hned do jejího hotelu, kde zastal jsem ji churavou. Večer měla přednášeti spolku německých spisovatelů Concordia. Rozumí se, že jsem učinil, co bylo možné k zajištění jejího zdravotního stavu zajistiv si spisovatele lékaře Saluse, jenž byl hotov v případě potřeby jí přispěti ku pomoci. Napsal jsem o tom referát do Národního obzoru „Vzácný host v Praze.““

„Dobří porodníci, rodinní lékaři a porodní asistentky věří, že rození dětí je ze své podstaty zdravou a přirozenou součástí života ženy. Přistupují k ženám celostně, berou ohled na jejich myšlenky, pocity, zájmy a priority. Uznávají právo ženy poučeně rozhodovat o sobě a svých dětech. Respektují porod jako individuální zkušenost, jako proces, který je rodící ženě zároveň zdrojem poznání i odměnou. Nabízejí péči, jejíž podstatou je podpora, nikoli intervence. Každou situaci posuzují individuálně, nepřistupují k ženě na základě předem definovaných obecných pravidel. Je-li zapotřebí zasáhnout, volí co nejmírnější prostředky a postupují s rozvahou a s citem. Drží krok s odbornou literaturou.“

„Všechen byrokratismus jest rozený nepřítel božského umění.“