Citáty na téma rozmar

„Mezi rozmarem a láskou na celý život je jen jediný rozdíl: že rozmar trvá o trochu déle.“

„Hledáme své štěstí mimo sebe, a to v mínění lidí, o nichž víme, že to jsou pochlebníci, že jsou málo upřímní, nespravedliví, závistiví a plní rozmarů a předsudků. Jaká podivnost!“

„Hromadění kapitálu zmnožuje dělbu práce, dělba práce zmnožuje počet dělníků; a naopak počet dělníků zmnožuje dělbu práce, tak jako dělba práce zmnožuje hromadění kapitálu. Tato dělba práce na jedné straně a hromadění kapitálu na druhé straně způsobují, že se dělník víc a víc stává závislým čistě na práci a to na určité, velmi jednostranné, strojové práci. Je tedy duchovně i tělesně snižován na úroveň pouhého stroje a místo člověka se z něho stává jakási abstraktní činnost a břicho, a zrovna tak upadá do stále větší závislosti na všech výkyvech tržní ceny, na způsobu použití kapitálů a na rozmaru boháčů. Stejně tak tím, že roste třída lidí, kteří jen pracují, zvyšuje se i konkurence mezi dělníky, snižuje se tedy jejich cena. Toto postavení dělníka vrcholí v tovární výrobě.“

„Kritika bez disciplíny je rozmar, disciplína bez kritiky je pasivita.“

„Milenec nalítne na všechny rozmary ženy a tam, kde manžel oprávněně pokrčí rameny, je milenec okouzlen.“

„Stárnoucí žena se zuřivě upíná k lásce jak k jediné náplní života, a to, co pokládáme za poslední rozmar ženy, bývá mnohdy její první vášnivá láska.“

„Staří říkávali: „Kdo šetří metlu, pokazí dítě,“ což je podobné slovům Písma: „Kdo miluje svého syna, nešetří metly.“ Doufejme, že se svět brzo odvrátí od svého pokusu o pokrokovou výchovu, kdy ubohé nešťastné děti dostanou vždy to, co chtějí; mládí se tak zmrzačí svými vlastními rozmary.“

„O duši
Pokaždé když po spánku otevřu oči cítím jako bych se znovu narodil. Ať se mě stane dobré či zlé jsem vděčný za život za to poznání za to že tady mohu být. V téhle době v tomhle těle a ikdyž jsem tak vnímavá citlivá duše která plátče nad krutostí a hloupostí nesmyslností a rozmarem chováni jedinců světa. A přesto se směju jsem věčná energie žijící ve všem.“

„Není malířství pro tebe rozmar, který sis vzal do hlavy, když ses jednoho krásného dne otravoval?“

„Nejlepším prostředkem proti rozmaru jsou skutečné starosti.“

„Rozmary naší mysli jsou ještě podivnější než rozmary osudu.“

„Bylo by mi skoro milejší, kdyby se mne má žena jednou do roka pokusila ze vzteku probodnout, než aby mne každý večer ubíjela svými rozmary.“

„Je smutné, že se politikové zabývají pouze tím, co je výhodné jen pro jejich volební období. (…) Naši naději vidím v tom, že nám volby pomohou prosadit umlčovanou většinu. (…) Jen tak nebude většina manipulována a ovládána rozmary některých menšin.“

„Nic není tak proměnlivé, nic tak nestálé jako ženský rozmar.“

„U většiny zvířat nemá ocas opodstatnění: je to spíš rozmar přírody.“

„Za všech dob trval úděl zlý, že rozmar mocnějších ti malí platili.“

„Pamatuj na všechny aspekty dokonalosti Boha, kterého uctíváš, že je Duch, a má tedy být uctíván v duchu a v pravdě; že je nanejvýš veliký a hrozný, a má tedy být uctíván s vážností a úctou a nemůžeme si s ním zahrávat nebo mu sloužit rozmary či mrtvou, neupřímnou chválou; že je nanejvýš svatý, čístý a žárlivý, a má tedy být uctíván čistě; že je s tebou vždy přítomen a že všecky věci jsou nahé a odkryté očima toho, o kterémž jest řeč naše. Poznání Boha a pamatování na jeho vševidoucí přítomnost jsou nejúčinnějšími prostředky proti pokrytectví.“

„Nepláčeme jen tehdy, jsme-li smutní. když se smějeme nebo. Nad -ní ležím, Slzy nám také tečou, nezapoměla jsem, nejen kvůli rozmaru krále. Ale i proto, že je narušeno vidění. Kromě toho je prostě nepříjemné, nevhodných okamžicích.“

„Vlastním rozmarem a umíněností si způsobíme spoustu problémů a s přátel máme nepřátelé.“

„Uspokojovat svoje rozmary. To není sobecké. To je uvědomění si sebe sama že člověk je a může.“

„Citát o úvaze o počasí a fantazie
Sluníčko sluníčko hrabe🤪 mi z něj maličko. A je mi to jedno stejnak jsou všichni hříšníci tak proč by se neměly vařit v teple jako v pekelných kolech. A stejnak to není tak hrozný. A navíc co když by projednou vypnuli ty měřiče a spíš než se stresovali z možných problému se hodili do klidu a nechali to na přirodě. Ale ještě předtím moc moc plevelu do města a pnoucích plevelů po fasádách a nechat tu zeleň svobodně růst vždyť i ona chce demokracií v růstu ne diktování kde si má růst a kde má bejt hubena proč by to nemohla bejt džungle zarostlá zeleně plná. Na estetiku krasu měst bych nehleděla taková trochu scenerie jako z apokaliptickych filmů kde z měst zmizela lidská činnost a příroda si to pretvořila k obrazu svému. Náke zakony pro přirodu nezabráni odplavováni a ničeni zeleně na úkor potřeb lidského života a stavění nového a nových budov který zaplacenou zabijou zeleň a stejnak to nic nezmění. 🤷‍♀️A adaptovat se na to nikdo nemusí protože jsou všichni chudí a nezajímají se o to a nemužou to zmirnit ani změnit. A navíc beztak víc řeší to jak se uživit než jak ochladit planetu. A nemají k tomu takovej cit jako ti kteří něco pěstujou a mají to jako obživu a musí odhadovat a počítat z rozmary počasí a nejen to počasí ale i škůdci a choroby a jiný problémy. Takže vesměs se počasí podléhají ti co něco mají, a ti co nic nemají ti nemají co stratit a co sčítat a s čím se trápit. Takže mladí co žijou v mamahotelu nemužou být v depresi že jim uhoří odfoukne pomlatí úrodu počasí když maji beztak hovno💩 🤔🤣. Nebo aspoň já.“