Citáty na téma šálek

„Buď vděčný za krásný den, šálek čaje, kytku za oknem, milá slova, pohlazení, co nejvíc je se nejméně cení.“

„Žádný šálek čaje není dost velký, ani žádná kniha není dost tlustá na to, abych byl spokojený.“

„Co je nejlepší k šálku kávy? Další šálek.“

„Štěstí je i to, když můžeš ráno připravovat dva šálky kávy.“

„Každé ráno začíná šálkem dobré horké kávy, ale může být zakončen spanilou jízdou na motorce při západu slunce.“

„Nedopusťme, aby se naplnila slova politologa Peheho, že se ČR rozplyne v EU jako kostka cukru v šálku hnědé kávy. Proč hnědé, nemusím jistě vysvětlovat.“

„Nenajdete dostatečně velký šálek čaje ani dostatečně dlouhou knihu, aby mě uspokojili.“

„Teprve v posledních letech pobytu v lágru jsem měl k dispozici hostie a víno, abych mohl tajně sloužit mši svatou. Jako kalich jsem užíval keramický šálek a proměněné hostie jsem roznášel katolíkům v lágru v krabičce od zápalek. Vzpomínám si na Velikonoční mši slavenou s několika katolickými spoluvězni v prádelně v oblacích páry. Po celý můj kněžský život to pro mne zůstaly nejkrásnější Velikonoce.“

„Čaj - šálek, který rozveselí, ale neomámí.“

„Souhlasil, že se se mnou setká – jako s šéfem politického odboru Židovské agentury – v domě na Naharajimu, kde měla Palestinská energetická společnost vodní elektrárnu. Přijela jsem do Naharajimu s jedním z našich arabských expertů – Elijahuem Sassonem. Vypili jsme obvyklé ceremoniální šálky kávy a pak jsme začali hovořit. Abdulláh byl malý, velmi vyrovnaný muž s velkým šarmem. Velmi brzy ujasnil jádro problému. Nepřipojí se k žádnému arabskému útoku proti nám. Vždycky zůstane naším přítelem, řekl, a jako my si přál mír víc než cokoli jiného. Koneckonců, máme společného nepřítele, jeruzalémského muftího Hádždže Amína al-Husajního. A nejen to, navíc navrhl, abychom se setkali znovu po hlasování Spojených národů.“

„Přines mi západ slunce v šálku.“

„Čajový obřad u Japonců. Dojemná trpělivost těchhle lidí, kteří se po celé dvě hodiny točí kolem jednoho šálku teplé vody.“

„Setkal jsem se s Tysonem v roce 1992 a je mi velmi sympatický. Co se týče jeho procesu, je to prosté. Přišla do jeho pokoje ve dvě ráno. Co vlastně čekala? Šálek kávy?“

„Jedno z těchto tvrzení je pravdivé: Každý váš nádech obsahuje atom, který vydechla Marilyn Monroe. Existuje kapalina, která teče do kopce. V horním patře budovy stárnete rychleji než v přízemí. Atom může být na mnoha různých místech zároveň, asi jako kdybyste vy byli současně v Londýně i v New Yorku. Celé lidstvo by se vešlo do jediné kostky cukru. Jedno procento šumu ve vašem televizním přijímači mezi dvěma stanicemi je tvořeno pozůstatkem velkého třesku. Fyzikální zákony nevylučují cestování v čase. Šálek kávy váží víc, když je horký, než když je studený. Čím rychleji cestujete, tím jste štíhlejší. Dělám si legraci. Všechna jsou pravdivá!“

„Národní divadlo není dnes nějak můj šálek kávy. Nelíbí se mi představení, která se tam hrají. Já mám ráda klasiku, která podle mého názoru do Národního divadla jednoznačně patří.“

„Pokud s časem zacházíme jako s něčím, co nám patří a co můžeme kontrolovat, zřejmě svůj život zhoršujeme ještě v dalším smyslu. Nevyhnutelně začneme být posedlí jeho "dobrým využitím" a přitom odhalíme neblahou pravdu - čím víc se zaměřujeme na to, abychom čas využívali dobře, tím víc nám bude každý den připadat jako něco, čím musíme projít na cestě k nějakému klidnějšímu, lepšímu, uspokojivějšímu bodu v budoucnosti, který ale nikdy nenastane. Problém tkví v instrumentalizaci. Využívat čas z definice znamená zacházet s ním instrumentálně, jako s prostředkem k dosažení cíle. Děláte to samozřejmě každý den - varnou konvici nedáváte z lásky k ohřívání vody, ponožky do pračky nedáváte z lásky k ovládání pračky, ale proto, že chcete šálek kávy nebo čisté ponožky. Jako zrádně snadné se však ukazuje vkládat do tohoto instrumentálního vztahu příliš a soustředit se výhradně na cíl, místo abyste se zaměřovali na to, kde jste. Výsledkem je, že mentálně žijete v budoucnosti, že "skutečnou" hodnotu svého života umisťujete do bodu, kterého jste zatím nedosáhli a ani nikdy nedosáhnete.“

„Nemám ráda sladký řeči krutá realita to je můj šálek čaje. Radši budu brečet a píčovat a zlobit se než to dusit v sobě. Se hroutit z toho že jsem sklamaná lidma kolem sebe a státem no občas jo ale né vždycky. Stejnak je to všechno bludnej kruch. Dobro zlo všechno se děje tak jak si to přeje vesmír. A ti kdo tomu naslouchají ti taky z toho života taky něco mají.“