Citáty na téma školství

„Moudrost není produktem školství, ale celoživotního pokusu o jeho získání.“

„Vždy jsem tvrdil, že bez solidarity mohou přežít bohatí, nemůže však přežít celá společnost. Bohatí nepotřebují státní policii; jejich bodyguardi je ochrání ve střežených vilových čtvrtích. Bohatí nepotřebují funkční veřejné školství nebo veřejné zdravotnictví. Léčí se v luxusních soukromých sanatoriích a děti posílají do drahých soukromých škol. Bohatí samozřejmě nepotřebují ani veřejnou dopravu – do vlaku, autobusu nebo tramvaje si jejich představitelé sednou jen při volební kampani.“

„Je správné, aby země čerpala své příjmy z těch zřídel, které sama pomáhá budovat. Veškerá vydání země sledují ten účel, aby byla zlepšena hospodářství všech občanů v zemi a veškeré daně jsou placeny z hospodářské činnosti občanů. Náklady země na elektrizaci, melioraci, odborné školství, na kontrolu obecního hospodářství mají jediný účel, aby byly zvýšeny příjmy občanstva, aby byla zvýšena výroba, zlepšeny živnosti, obchod, průmysl, zemědělství z čehož plynou daně z příjmu a obratu do státních pokladen.“

„Bez potřebného množství vědomostí člověk dost dobře nemůže přemýšlet, protože nemá o čem a novou informaci nemá kam zařadit a s čím srovnávat. - Petr Piťha v přednášce „Velká iluze českého školství“, přednesené 2. dubna 2008 na zahájení Pedagogických dnů na Univerzitě Hradec Králové“

„Školy naplněné zbabělci, kteří se zajímají nejprve, a často jedině, o svůj plat, nemohou nikoho vychovat v pevného, pravdivého člověka. Rodiče trvale podrývající autoritu učitelů obecně i konkrétně nemohou očekávat, že učitelé něco zvládnou. - Petr Piťha v přednášce „Velká iluze českého školství“, přednesené 2. dubna 2008 na zahájení Pedagogických dnů na Univerzitě Hradec Králové“

„Univerzity, které se honosí tím, že vychovávají elitu, ji vychovávají okrajově, pokud vůbec, a vždy až v postgraduálním studiu. Elity totiž nemůže být 28 nebo 35 % populace. Elita jsou 2 až 3 % z populace a prvořadých je tak 6 %. - Petr Piťha v přednášce „Velká iluze českého školství“, přednesené 2. dubna 2008 na zahájení Pedagogických dnů na Univerzitě Hradec Králové“

„České školství nemá za cíl studenty něco naučit. Cílem je dát známku. A to je to nejhorší.“

„Až se náš svět vyrovná s COVID-19, bude v mnohém jiný. Uvědomíme si, jakou hodnotu má pro nás svoboda, jak důležité je mít silné a odolné zdravotnictví, školství zvládající i výuku na dálku, digitalizovanou státní správu a že se vyplatí v ,,dobrých časech" myslet na zadní kolečka.“

„Příšerné zaměstnání, tohle školství, nad vše pomyšlení!“

„Problém upadající rozumnosti a těžký pokles kvality myšlení je zastírán jednak dostatečným počtem mimořádných výkonů a hlavně triumfálním postupem vědy. V celku však zvláště evropská společnost degeneruje, což je ještě podepřeno nechutí inteligence k potřebné reprodukci. - Petr Piťha v přednášce „Velká iluze českého školství“, přednesené 2. dubna 2008 na zahájení Pedagogických dnů na Univerzitě Hradec Králové“

„Rovnostářstvím je nesena i nechuť ke klasifikaci a snaha vystačit se slovním hodnocením. Jenomže slabší, nebo pohodlní jedinci se musí včas dozvědět, že jejich výkon ve srovnání s jinými je slabý. Že to nic neubírá na jejich důstojnosti člověka a člena společenství, je druhá věc. - Petr Piťha v přednášce „Velká iluze českého školství“, přednesené 2. dubna 2008 na zahájení Pedagogických dnů na Univerzitě Hradec Králové“

„Argumentace, při níž se odmítne problém poukazem na protipříklad, je v podobných debatách nejen logicky a věcně, ale hlavně morálně vadná. Když se hospodyni připálí hrnec s rýží, je masivní většina zrn nespálená. Nicméně hospodyně spálila rýži, každý to pozná, všecko smrdí. - Petr Piťha v přednášce „Velká iluze českého školství“, přednesené 2. dubna 2008 na zahájení Pedagogických dnů na Univerzitě Hradec Králové“

„Trvám na tom, že škola je především určitý řád, pokud chybí, změní se škola na zábavné zařízení. - Petr Piťha v přednášce „Velká iluze českého školství“, přednesené 2. dubna 2008 na zahájení Pedagogických dnů na Univerzitě Hradec Králové“

„Člověk typu pana Bátory by u nás na podobný post nebyl ani jmenován. To je jako by se Jean-Marie Le Pen stal ministrem školství, to by byla revoluce.“

„Dokázal si získat důvěru mládeže jako ministr školství. Když se tehdy razilo heslo „Císař prezidentem“, nebyla to recese, ale vážná věc.“

„Pro nás je mateřským jazykem ukrajinština. Musíme svůj jazyk bránit. Denně dochází k omezování práva na užívání rodného jazyka. Ministerstvo školství Ukrajiny, které vede ukrajinofob Tabačnyk, dovoluje, aby se disertace obhajovaly v jiném než ukrajinském jazyce. Rodiče žáků v Doněcku prohlásili, že se upálí, pokud dojde k likvidaci ukrajinské školy v jejich městě.“

„Bezplatné školství je subvence bohatým, kteří posílají své děti na vysoké školy.“

„Vše ve školství, výzkumu i politice musí být motivováno etikou.“

„Neblaze proslulá inkvizice položila základ k rozpadu rodiny. Žena byla hlavním cílem útoků, protože právě ona byla řídícím prvkem každého společenství. To ona měla kontrolu nad kvalitou krve, díky níž můžeme fungovat, cítit, prožívat emoce, myslet, rozlišovat/hodnotit, rozhodovat se, určovat, s čím se budeme ztotožňovat, a tvořit. Krev můžeme mít pod kontrolou pomocí stravy, kterou konzumujeme. Kuchyň tedy bývala také laboratoří, nemocnicí, školou, kostelem a centrem vlády. Tato základní nezávislost a svrchovanost se drasticky změnila, když byly alchymistky velmi krutým způsobem prohlášeny za „čarodějnice“. Dnes kuchyň existuje externě, mimo domov, ve formě: monopolizovaných „výzkumných středisek“, používaných k zjišťování, jak by se stávajících problémů mohlo co nejlépe využít; nemocnic, kde se s nemocnými může experimentovat (dnešní medicína doposud nedokázala skutečně vyléčit jedinou nemoc, ani „obyčejnou rýmu“); veřejného školství, kde je dítě nuceno učit se, jak se stát penězi ovládanou pracovní silou; kostelů, v jejichž pojetí lze jméno JEDINÉHO používat jako „hromadnou vstupenku do Ráje“; peněžního systému založeného na falešných penězích; vlád řídících vykořisťovatelský systém na základě komerce a v krajních případech válkami. To všechno se dá změnit Návratem Alchymistky, ženy, která znovu získá svou Vnitřní sílu. Je to právě ona, kdo má vrozenou schopnost mít pod kontrolou Krev prostřednictvím potravy.“

„Jsme hrdi na to, že nemáme mnoho pušek, které by rezivěly ve zbrojnicích, a uniforem, jež by hnily ve skladech. Ale máme ve Finsku vysokou životní úroveň a školství, na které můžeme být pyšní.“

„Chcete-li zlepšit společnost/stát, pak musíte zlepšit lidi, jestliže chcete zlepšit lidi, pak musíte zlepšit školství.“

„Vzdělání je hodně závislé na tom, kde se narodíte, ve školství chybí ročně 40 miliard, ztrácíme talenty.“

„... volám jménem milionů chudých a nevědomých, z nichž okolnosti udělali ubožáků, britskou vládu, britský národ ke spojení sil: Spojme své síly k vytvoření systému výchovy a školství pro ty, kteří jsou nyní bez ... dobrého či užitečného cíle ponecháni bez výchovy a školení.“

„Nového vzduchu, nových obzorů, nevyčtených z knih, potřebuje také naše spisovatelstvo. Ministerstvo školství a národní osvěty je povoláno, aby […] prospělo rozvoji skutečných talentů a posílilo naši literární tvorbu. A spisovatelstvo má nárok na takovou výpomoc přede vším jiným, neboť ono vytváří to nejvyšší, co zůstává po každém národě, totiž jeho duchovní kulturu.“

„V poslední době se nestačím divit diskusím o školství. Školství padá. Babička mojí ženy maturovala za protektorátu a ještě padesát let po válce mi byla schopná citovat Vergilia v latině.“

„Možná, že covid přinesl skvělou příležitost k tomu, aby české školství udělalo radikální řez. To nejhorší, co může být, je nejistota.“

„Pro mě je školství a vzdělávání číslo jedna a straničení do něj nepatří.“

„Rozevírající se nůžky mezi těmi, kdo neměli to štěstí a nenarodili se do rodiny podporující vzdělání, a těmi ostatními jsou největším problémem dnešního školství.“

„Je rok 2021 a my tu máme školství jako před 20 lety“

„Svého času, je to až úsměvné, že se objevují reminiscence na to, že já nějak souvisím s extrémismem, a nejen že to, co bylo již před dvaceti lety, ale i v dnešní době někdy nějaká vlaštovka jako by přiletěla z této doby. Jak známo, v polovině 80. let jsem se pohyboval v učňovském školství, kde, jak známo, člověk přichází do styku s problémovou městskou mládeží. Věděl jsem, že tito lidé nejsou pouze ztracená generace, jak bylo neustále líčeno, že mají svůj život, ale že jsou také v něčem bezradní. Proto jsem na sklonku 80. let se snažil najít nějaké řešení nebo zkusit nebo naznačit i státu jaké by bylo možné potenciální řešení, aby se energie těchto lidí nezvrhla do nějakých opravdu negativních konců. Bohužel, dřív, než k tomu došlo, bylo to celé ne medializováno, ale přímo skandalizováno, čili se z lékaře stal pacient. Je to stejné, jako kdyby profesor Pasteur, který hledal vakcínu proti vzteklině, byl najednou obviněn z toho, že vzteklinu rozšiřuje. Čili jsem vlastně přišel k takové nezasloužené, v uvozovkách, popularitě, o kterou jsem opravdu nestál. Znovu říkám, že extrémismus je výrazem nějaké společenské krize, zejména u slabších nátur, a takto by k němu mělo být přistupováno.“