Citáty na téma velitel

„Kdyby každý velitel, který považuje svou situaci za beznadějnou, chtěl kapitulovat, nedala by se vyhrát žádná válka.“

„Nově jmenovaný velitel v Alžíru jel automobilem z letiště do své rezidence. Ihned vydal příkaz vysadit kolem cesty alej stromů. Pobočník oponoval: "Ale pane, stromy rostou sto let než poskytnou stín". Velitel odvětil: "Právě proto je musíme zasadit již dnes!"“

„Jseš-li v bitvě a chceš v ní vyhrát, poslouchej svého velitele. Ale pokud jsi v bitvě a chceš vyhrát v životě, měl bys raději rychle utíkat.“

„Žena potřebuje velitele, muž rádkyni.“

„Čest protektoru Adolfu Hitlerovi! Sláva jeho armádě a SS, sláva generálu Höfflemu a dalším velitelům divize! (…) Máme protektora v německé Říši, šlechetného Adolfa Hitlera. – 30. října 1944 při oslavě okupace Banské Bystrice“

„Armádě o třech divizích možno odejmouti velitele a uvésti ji v nepořádek; ale nejponíženějšímu a nejprostšímu muži nemožno odejmouti jeho myšlenku.“

„Velitel je pilířem celého sboru.“

„Řečtí náboženští představitelé se nestřílejí, ale věší. Prosím, respektujte tuto naši tradici! – Damaskinova odpověď na vyhrůžky velitele SS v Athénách Jürgena Stroopa, že jej nechá zastřelit za jeho protesty a obstrukce ohledně deportací Židů. Nevzdělaný Stroop si to zastřelení posléze rozmyslel, a patrně mu nikdy nedošlo, že by měl být uražen, protože arcibiskup tímto výrokem fakticky přirovnal Třetí říši k nejbestiálnější tyranii 19. století, Osmanské říši Mahmuta II.“

„Dva vysoké stožáry ruských rádiových vysílačů znamenaly značné riziko pro piloty, kteří měli přistávat na letišti ve francouzském sektoru. Po opakovaných varováních nechal velitel letiště oba stožáry zbořit. Krátce poté se na francouzské velitelství vřítil sovětský důstojník a řval: "Jak jste to mohli udělat?"“

„Nikdy nedovolíme, aby naši synové a naše dcery, naši rodiče a prarodiče byli znovu vymazáni z tváře země. Poučili jsme se a bereme hrozby zničení Izraele vážně… Vyzývám všechny státy a všechny představitele států, aby bojovali proti nenávisti na tváři země, vykořenili ji a rozhodně jednali proti projevům antisemitismu ve světě. Nemůžeme říci, že to nevidíme – nápis na zdi, jasný a zřetelný… Stojím hrdě jako velitel, syn židovského státu, který je mocný a silný, a slibuji: Nikdy více; nikdy nebudeme bezmocní, (závislí) na dobročinnosti jiných. My vojáci Izraelských obranných sil – vyslanci lidu a národa – zde dnes stojíme v uniformách izraelské armády a zvedáme hrdě izraelskou vlajku ve jménu desítek tisíc izraelských vojáků a velitelů, kteří se považují za vykonavatele vůle, modliteb a snů šesti milionů bratří a sester, jejichž existence byla krutě zkrácena.“

„Kde je vrchním velitelem frajtr, tam je základem strategie leštění holinek.“

„Stejně jako ostatní rodilí Izraelci neboli Sabrové jsem neměl osobní zkušenost s holocaustem ani jsem s tím nebyl nijak úzce spojen, avšak stejně jako většina příslušníků mé generace jsem žil v jeho stínu. Tomu se nelze v Izraeli vyhnout. Čím víc se to snažíme potlačovat, tím víc to vyskakuje z hlubin našeho podvědomí. Shledal jsem, že přemýšlím nad osudem této ženy. Byla zachráněna ze samotných čelistí očistce – jen proto, aby nalezla smrt v Nahariji. Když uslyšela první salvu kaťuší, vyběhla ven, aby zavolala své dvě děti do krytu – a byla na místě zabita, před jejich očima. Tato scéna je bude patrně strašit po zbytek jejích života.
Předpokládá se, že ministr obrany provádí své vyhodnocení a dospívá ke svým rozhodnutím chladným racionálním myšlením. Není přitom ze zásady místo pro city. Je jeho povinností vzít v úvahu celou paletu otázek: Je vojenský zásah nezbytný? Co se stane v jeho důsledku? Co na to řeknou Spojené národy? Ale ministr obrany je pouze z masa a krve. Jeho soudy nemohou být zcela odděleny od jeho osobnosti, od jeho pocitů – a možná dokonce ani od jeho filosofie. Během doby, kdy jsem byl velitelem letectva, jsem často radíval politickým místům, aby používala naše letadla proti nepřátelským cílům; a potom, když byla moje rada přijata, jsem vysílal piloty na jejich cestu.
Jako ve všech demokraciích má zvolená vláda úplnou kontrolu nad vojenskými silami a velitel letectva se zodpovídá ministru obrany. Ale nyní byla konečná odpovědnost na mně, a já jsem zjistil, že jsem rozpolcen. Existovaly ohledy, které mě vedly k váhání, zda použít letectvo. Vláda Likudu měla jestřábí image, který jsem si nepřál více zdůrazňovat.
A byl tu také další podstatný moment: každá akce z naší strany pravděpodobně vyprovokuje teroristy, aby rozšířili odvetu na naše severní osady. Tato eskalace by vedla ke zhoršování bezpečnosti v hustě obydlené oblasti.
Musel jsem mít na mysli i to, že naši piloti nejsou žádní supermani. Stačila jen jediná bomba, která by spadla mimo cíl, a už tak dost pošramocené pověsti Izraele u světového veřejného mínění by byla zasažena další rána. Je těžké snést pohled na televizní záběry libanonských dětí, hrabajících se troskách a hledajících své rodiče – strašný a někdy nevyhnutelný důsledek války. Nicméně jsem v duchu viděl tu ženu z Naharije. Na Sinaji už nedošlo k žádnému krveprolití déle než tři roky. Ale na severu mohl izraelský občan přijít o život ve víru každodennosti. S teroristy není možné mít slitování. Se souhlasem ministerského předsedy Begina jsem vydal pokyn, aby letouny odstartovaly na svou misi.“

„Jsem rád, že postupně nacházím shodu v zatím málo respektovaném názoru, že české hasičské hnutí má kořeny ve sborech s německým velením. Dokladem toho je například obec Dlouhá Ves v okrese Havlíčkův Brod, která před časem krásně opravila bývalou zbrojnici německy mluvících hasičů. Nepřiznávat to právě na Vysočině, jejíž významná část už od středověku tvořila takzvaný německý jazykový ostrov, by bylo projevem národovectví, a to u hasičů v současné Evropě nemá opodstatnění. I když samozřejmě uznávám, že právě hasiči se významnou měrou zasloužili o české národní obrození a že základy českého hasičského názvosloví nepoložil nikdo menší, než velitel Sokola Miroslav Tyrš.“

„Jsme v nelítostné válce s teroristy. Zadrželi jsme od jedenáctého září 2001 více než šest set lidí, polovinu z nich po květnových pumových atentátech v Rijádu. Rozbili jsme víc než deset důležitých buněk sítě organizace Al-Káida, zadrželi jsme nebo zabili její velitele v Saudské Arábii. Budeme v tomto konání pokračovat, dokud je úplně nezničíme. Vím o tom, že někteří duchovní chtějí s radikály jednat. Ale úřady s tím nesouhlasí. Tahle válka zatím nekončí.“

„Stále si s pohnutím připomínám smrt radistky, mladé dívky Hadassy Lipšicové. Jela v jednom z polopásových vozidel, lehkém obrněném voze, který pocházel z druhé světové války, a který byl už tehdy primitivní. Byla ve spojení s námi na velitelství, když ji zasáhli – a hovořila s námi, stále slaběji a slaběji, až do chvíle, kdy zemřela. Jako štábní důstojník, jako člověk, který plánuje bitvy, nevidíte smrt, když k ní dochází. Slyšíte hluk a vidíte plameny. Vidíte smrt teprve potom, když jsou sbírány mrtvoly. Nikdy jsem si nebyl jistý, co je pro velitele horší, zda vidět kolem sebe padat lidi v průběhu akce, nebo pozorovat studená těla v klidu po boji a znát hrdinské oběti, které ti lidé vykonali na velitelův pokyn. Předpokládám, že odpověď zní, že obě možnosti jsou stejně hrozné a náročné.“

„To on ve skutečnosti vedl celý boj Varšavského povstání, Tadeusz Bór-Komorowski pouze jako kdyby dohlížel, ale to Antoni Chruściel, z taktického hlediska, byl velitelem povstalecké armády.“

„To on ve skutečnosti vedl celý boj Varšavského povstání, Tadeusz Bór-Komorowski pouze jako kdyby dohlížel, ale to Antoni Chruściel, z taktického hlediska, byl velitelem povstalecké armády.“

„Můžeme zavdat příčinu hříchům jiných lidí svým příkladem, a čím je příklad význačnější, tím je nakažlivější. Významní lidé nemohou hřešit v malém měřítku, protože jsou příklady; hříchy velitelů velí; hříchy vládců vládnou; hříchy učitelů učí.“

„Ale mám na mysli případ, kdy byly smeteny čtyři úrovně velení v šesti minutách - jako kdyby si velitel čety protřel oči a zjistil, že velí brigádě. Slyšeli jste o tom?“

„Povinností velitelů je obětovat Německu své pochybnosti.“

„Jak se jednou dostanete do sledu velení, musíte být neustále připraveni přijmout vyšší velení. Jste-li v oddíle o jedné četě - dost pravděpodobné, v nynějším stadiu války - a jste pomocníkem velitele čety, když to váš velitel koupí… pak… vy… jste… jím!“

„Potkal jsem zde v Kanadě rozesmátého staříka, který, když se dověděl, že jsem z Československa, hlásil mi radostně, že byl v 1968 velitelem tanku. Myslel, že mě tím potěší. Svědčí to ovšem nepopiratelně o tom, jak jim byla ta bratrská „pomoc“ podávána.“

„Čest protektoru Adolfu Hitlerovi! Sláva jeho armádě a SS, sláva generálu Höfflemu a dalším velitelům divize! (…) Máme protektora v německé Říši, šlechetného Adolfa Hitlera.“

„Rozkaz "každý sám za sebe" (též "zachraň se, kdo můžeš") vydává kapitán lodi nebo velitel zdecimované jednotky poté, co je vše ztraceno. Ti zodpovědní pak použijí poslední náboj.“