Citáty na téma venkov

„Zákony navržené pro velkoměsto likvidují venkov.“

„Obyvatelé velkoměst jsou lidé, kteří přišli z venkova do města tvrdě pracovat, aby si pak mohli dovolit přesídlit na venkov.“

„Valná část lidí žije v tichém zoufalství. To, čemu se říká odevzdanost, je zatvrzelé zoufalství. Ze zoufalého města odcházíte na zoufalý venkov, jen abyste se potěšili nádherou norků a ondater. Navyklé, leč neuvědomované zoufalství prostupuje skrytě i tak zvané hry a kratochvíle. Žádné zábavné rozptýlení v nich nenacházíte – to se totiž dostavuje až po práci. Je však charakteristickým rysem moudrosti uvarovat se zoufalého počínání.“

„Mikuláš fandil půdě a venkovu za předpokladu, že je viděl oknem.“

„Miluji vůni nerozvité růže, vůni francouzského venkova z jara a vůni ženského podpaží na podzim.“

„Ve městě se tomu říká krásné počasí. Na venkově sucho.“

„Kdo nemá v hlavě, má v nohou; kdo nemá v nohou, má v bance; kdo nemá v bance, má něco na venkově; kdo nemá ani na venkově, najde se mu něco v moči. Není člověka, který by aspoň někde něco neměl.“

„Snít se překládá na venkově jako lenošit.“

„Film Všichni dobří rodáci pro mne znamenal úplné zemětřesení. V okamžiku, kdy jsem ho v roce 1989 poprvé uviděl, se mi vybavila v poetické nadsázce vyobrazená celá ta hrůza, která se stala s českým a moravským venkovem během násilné kolektivizace. Jako člověk, který neprožil padesátá léta, jsem si uvědomil, co znamenal stalinismus.“

„… člověk lehkovážné povahy, který má rád děvčata a rád pije a jako kněz není pobůžnůstkářský. S komunisty v Českých Budějovicích úzce spolupracuje. V soukromí rád hovoří o děvčatech. Umí několik řečí, měl poměr se strážníkovou manželkou, za což byl přeložen na venkov. - komunistický agent nasazený na Plojhara (hlášení z předúnorového období“

„Hájím například práva kuřáků, protože vášnivě kouřím, nebo lovců, poněvadž chodívám lovit zajíce. Bráním sňatky lidí stejného pohlaví či zájmy venkova, protože se cítím být spíš venkovanem a outsiderem než mešťákem.“

„Můj vztah s přírodou je náročný. Vždy jsem žil na venkově a jako takový podporuji ty, kteří tam pracují, zemědělce a chovatele, protože nezapomínám, že jsou to oni, kteří nás krmí. Ekologie je jedním z mých hlavních zájmů, zvláště když vidím nepřijatelné chování některých lidí.“

„Od šedesátých let mně už bylo jasné – a po srpnové okupaci o tom nebylo pochyb – že všechny pokusy o vylepšení stávajícího systému jsou beznadějné a odsouzené k zániku. A věděl jsem, že jedinou alternativou k totalitnímu systému je demokracie, ne nějaké třetí cesty. Různě jsem nad tím přemýšlel a na začátku normalizace, když jsem byl odevšad vyhozen, stáhl jsem se na venkov, na Kokořínsko, na samotu v Olešnu, kde mi to nabídl přítel Josef Císařovský. Říkal jsem si, že jestli chci něco skutečně udělat, je nutné se do toho pustit teď.“

„Zbývá jen jediná volba: buď skončit svobodně na asfaltu, nebo se nuceně ozdravit na venkově či na středním městě.“

„V zemích Střední a Severozápadní Evropy se v pozdním šestnáctém a v sedmnáctém století – což není tak dávno – nacházelo více lesů, než si dnes vůbec dokážeme přestavit. Co dnes tyto země spatřují na místě svých královských dubů, svých bříz a jedlí? Spletitou síť silnic a železnic, veliká průmyslová města, venkov zaplněný pečlivě vymezenými políčky s jedlými plodinami, vesnice smáčknuté jednu k druhé. A pětkrát větší populaci, než jaká je pro ně vhodná – nepokojnou populaci plýtvající časem a inteligencí na vynalézání a řešení nových „problémů“ a léčení nových „komplexů“, místo aby se kochala krásou světa ležícího ve sluneční záři, v mlze nebo pod sněhem.“

„Lidé se stěhují do měst za lidmi, nebo před nimi utíkají na venkov.“