Citáty o úspěchu a štěstí

„Cestování není nikdy otázkou peněz, nýbrž odvahy.“

„Pracuj, jako by jsi nepotřeboval peníze, miluj, jako by se tvé srdce nikdy nemohlo zlomit a tanči tak, jako by se na tebe nikdo nedíval.“

„Hudba je jako sen. Ten, který neslyším.“

„Je velmi nesnadné nalézt štěstí v sobě. A najít je jinde je nemožné.“

„Jen v neštěstí se pozná pravé přátelství.“
AMICITIA VERA IN CALAMITATE AGNOSCITUR

„Budoucnost je něco, kam se každý z nás dostane rychlostí 60 minut za hodinu, a to bez rozdílu, kdo to je a co udělá.“

„Kdo se dívá ´ven´, ten sní; kdo se dívá ´dovnitř´, ten se probouzí“

„Sen, nad kterým se nezamyslíme, je jako dopis, který neotevřeme.“

„Ničemu se jedna vláda od druhé nenaučí rychleji než umění tahat z kapes lidí peníze.“

„Neodpoutávej se nikdy od svých snů! Když zmizí, budeš dál existovat, ale přestaneš žít.“

„Před úspěch nesmrtelní bohové zařadili pot.“

„Soucit s přítelovým utrpením cítí každý. Těšit se z úspěchů přítele, to vyžaduje velmi ušlechtilou povahu.“

„Štěstí je krásná věc, ale prachy si za něj nekoupíš.“

„Ona cosi hledala a on cosi hledal, zuřivě, se zkřivenými tvářemi, zarývajíce hlavu jeden druhému do prsou hledali a jejich objetí a vzpínající se těla jim nedávala zapomenout, nýbrž připomínala jim povinnost hledat; jako když psi zoufale ryjí v zemi, tak se oni ryli ve svých tělech; a bezmocně, zklamaně, aby ještě nabrali zbytek štěstí, přejížděly jejich jazyky široce druhovu tvář.“

„Vzdělávání je naším pasem do budoucnosti, zítřek patří lidem, kteří se na něj dnes připravují.“

„Na začátku a nedaleko cíle je nebezpečí neúspěchu největší. Lodě ztroskotávají blízko pobřeží.“

„Nejlepší způsob, jak předpovědět svou budoucnost, je vytvořit si ji.“

„Pesimismus vede k neúspěchu.“

„Vezmi lásce iluzi a vezmeš jí všechnu potravu. Každý obdiv pomáhá lásku pěstovat, ať je to obdiv tělesný nebo duševní. Ostatně ženě se nikdy nemá říkat nic, co nemůže dobře pochopit. Hloubá nad tím, a často nesprávně. A když hloubá nad něčím, co je nejasné a záhadné, skončí to obyčejně špatně. Uklouzne jedno slůvko a jeho postupné odrazy rozloučí to, co k sobě lnulo. Kolikrát se stane, aniž se ví jak, že srdce se nepozorovaně vyprázdní jen proto, že je zasáhlo slovo nazdařbůh pohozené. Milující najednou pozoruje, jak jeho štěstí mizí. Nic není hroznějšího jak puklá nádoba, jejíž obsah pozvolna, ale nezadržitelně uniká.“