Citáty o životě a lidech

„Přijměte věci, na které vás osud váže, a milujte lidi, s nimiž vás osud svádí dohromady, ale dělejte to celým svým srdcem.“

„Kdybychom neviděli vedle sebe lidi šťastnější nás, měli bychom sebe za nejšťastnější. Kořenem naší nespokojenosti je tedy závist.“

„Já jsem je neobjímal, nelízal jim paty, oni mi dali vyznamenání za moji práci. A když bych to nepřijal, tak bych tím řekl: „Ta moje práce stojí za hovno. Toho si, vole, vůbec nemusíš vážit.“ Tak jsem to přijal. A přijal jsem s tím i to, že v očích, i po dnešním rozhovoru, a i dál, zůstanu v očích mnoha lidí jako zrádce, velezrádce, ten pitomec. A tak co s tím? Jedu dál. Jedeme dál své rugby. […]“

„Na začátku jsme byly zoufalé druhy. Potřebovali jsme věci, a když jsme je měli, byli jsme spokojení; byli jsme najezení a přežili jsme. Tyto věci nás zachránily, věci jako jídlo, zbraně, přístřeší. Ale po věcích bojů, které jsme vyhrávali, nás staří nebožtíci nechali samotné. Naši předkové zemřeli na zkažené zuby a hladovění a nemoci. Naši předkové se tlačili dozadu a vyhráli.
Ale my pokračovali!
Jedli jsme více, jako kdybychom se chystali hladovět! Nadále jsme bojovali, i když staří nepřátelé už byli pryč! Nepřestali jsme ničit životní prostředí, přestože jsme ničili především sebe. Stavěli jsme velká města, velké průmysly, velké systémy. Tyto systémy nás měly krmit, ale místo toho zabíjejí zvířata, půdu a nás. Tyto systémy nás měly chránit, ale místo toho ničí naše ovzduší a naši vodu. Tyto systémy nám měly sloužit, ale místo toho nás zabíjejí. A my stále jednáme jako jednali naši předkové; jsme chamtiví pro jídlo, ničíme přírodu, zabíjíme zvířata a sami sebe! Udržujeme systémy, které nefungovaly příliš dlouho. Tyto systémy nás zabíjejí. Tyto systémy zabíjejí vše.
Tyto systémy selhávají. Nechte je selhat.“

„V těžkých dobách žijeme: Lidi k sobě nic neváže. Matky rodí děti, ale nemají mléko na jejich krmení. Prý proto, že jsou nervózní. Není to pravda. Prostě děti nemají se svými matkami nic společného, jen jejich prostřednictvím přišly na svět. Nic nedostávají děti od svých matek – ani mléko, ani teplo. Dávají je malé do dětských jeslí, večer je ukládají spát odděleně. Matky jsou nespokojené, že si jich jejich manželé neváží. Manželé si zase myslí, že se oženili jen proto, protože i oni museli dodržet zaběhaný pořádek. I starší jsou nespokojení, prorože si jich mladí neváží. Nikdo si s nikým není blízký. Lidé se zajímají už jen o peníze. Myslí si, že když mají peníze, že bude všechno v pořádku. Neví, že jednoho dne jim tyto peníze vůbec neposlouží…“

„Je-li člověk nespokojený se svým stavem, může jej změnit dvěma způsoby. Buď změní podmínky svého života, nebo svůj duševní postoj. První není vždy možné, to druhé je možné vždy.“

„Víte, svět ve skutečnosti neřídí zákony napsané na papíře. Řídí ho lidé. Někteří podle zákona, někteří ne. Záleží jen na každém jedinci, jaký bude jeho svět a jaký si ho udělá. Je ale důležité, aby člověk udržoval rovnováhu. Vždycky a ve všem. V lásce, v životě, ve válce. Ten, kdo chce příliš mnoho, riskuje absolutně vše. Samozřejmě ten, kdo chce od života příliš málo, taky nemusí dostat nic.“

„Snáz nás zahubí naše přednosti než slabiny; neboť se zřetelem na své slabiny žijeme rozumně, avšak nikoliv se zřetelem na své přednosti.“

„Až situace dospěje do stádia, kdy klon (vytvořený k obrazu nižšího boha) dokáže běžně vytvářet klony, pak bude v rámci hologramu ohraničeného ionosférou, jejíž hranice frekvenčně odpovídá frekvencím mozku, možné „člověka“ automaticky řídit jako robota. Takže prostřednictvím internetové kontroly bude možné z nejnižší, základní úrovně plně ovládat a programovat mysl a dělat z lidí „šťastné roboty“. Když děti téměř nepřetržitě sedí u počítače, nemají příliš prostoru pro předtavivost, která by umožnila opravdu uvidět, že jsou tím trénováni k totálnímu zotročení, které je na dosah ruky. Dnes se stal „inkvizičním dobyvatelem“ každý, takže počet „obětí vytvářejících oběti“ může narůstat geometrickou řadou na mnoha úrovních a v mnoha směrech. Je to právě tento typ energie, co udržuje systém anti-tvoření. Je to past uvnitř pasti. Je to past, v níž uvízla mysl, a jak bude rozklad mysli pokračovat, uvízne v ní i duše, jejíž napadení se bude projevovat neschopností správně rozlišovat a provést svobodnou volbu BÝT. Každodenní rozprašování smrtících chemiálií (obsahujících sušenou lidskou krev) kolem Země souvisí s narušením vnitřního spojení krve mezi tenkým střevem (kde se potrava mění v krev) a mozkem. Podle proroctví Hopiů existuje pravděpodobnost, že naše myšlenky bude možné načítat z obrazovky. Tato metoda se už zavádí do praxe, ale nemůže plně uspět, dokud tady zbude alespoň jediný skutečný člověk, který si Pamatuje Jediného a disponuje Pamětí z potravy obsahující absolutní paměť. A tou je celé obilné zrno.“

„Že jsem bezcitná mrcha? Ano, jsem. Proč? Poznala jsem muže a zjistila, že být sobcem a mrchou, je jednodušší a méně to bolí.“

„V životě člověka je jeho čas jen okamžik. Vše, co jest tělo, je plynoucí voda, a vše, co jest jeho duše, jen sny a páry.“

„I kdybys i zlostí pukl, přes to budou lidé stále jednat stejně.“

„Kde člověk upadl, tam musí vstát, aby se opět dostal nahoru.“

„Buď jen pevný útes, o který se jedna za druhou tříští vlny života.“

„Smrt se nám celý život směje. Proč bychom se my nemohli smát jí.“

„Štěstí tvého života záleží na druhu tvých myšlenek.“

„Cílem života není být na straně většiny, ale uniknout tomu, aby jsme se ocitli v řadách šílených.“

„Není to smrt, které by se měl člověk bát, ale měl by se bát, že nikdy nezačne žít.“

„Ženy, které se dobře vdaly, jezdí do práce autem. Vozí je muži, kteří se špatně oženili.“