Antoine de Saint-Exupéry citáty

169 nadčasových slov o životě, přírodě a míru

„Láska nespočívá v tom, že se díváme jeden na druhého, ale v tom, že se díváme stejným směrem ven.“

„Znám jen jednu svobodu, a tou je svoboda mysli.“

„Je to čas, který jsi promarnil pro svou růži, díky čemuž je tvoje růže tak důležitá.“

„Pamatujte si, pod mořem mraků leží věčnost.“

„Jen srdcem lze správně vidět, co je podstatné, je očím neviditelné.“

„Milovat neznamená hledět jeden do druhého, ale pohlížet společně jedním směrem.“

„Hvězdy jsou krásné, protože je na nich květina, kterou není vidět…“
"Ano, jistě," řekl jsem a mlčky jsem pozoroval vlnu písku ve svitu měsíce.
"Poušť je krásná…," dodal.
A měl pravdu. Vždycky jsem miloval poušť. Usedneme na pískový přesyp… Nevidíme nic… Neslyšíme nic…
A přece něco září v tichu…
"Poušť je krásná právě tím, že někde skrývá studnu…," řekl malý princ.
Byl jsem překvapen, že pojednou chápu to tajemné záření písku. Když jsem byl malým chlapcem, bydlil jsem ve starobylém domě a pověst vyprávěla, že je tam zakopán poklad. Nikdy jej ovšem nikdo nedovedl objevit a snad jej ani nehledal. Ale dodával kouzlo celému tomu domu. Můj dům skrýval ve svých hlubinách tajemství…
"Ano," řekl jsem malému princi, "ať je to dům, hvězdy nebo poušť, to, co je dělá krásnými, je neviditelné!"“

„Láska je větší než příval slov. O lásce se nediskutuje. Láska je.“

„Nepleť si lásku s vlastnickým poblouzněním; z něho pochází to nejhorší trápení.
Neboť v tom se lidé mýlí: z lásky trápení nepochází. Trápení plyne z touhy vlastnit, a ta je opakem lásky.“

„Skutečná láska se nikdy nevyčerpá. Čím více dáváš, tím více ti zbývá. A když se obrátíš k té pravé studni, bude tím štědřejší, čím více z ní budeš brát.“

„Člověk je sám i mezi lidmi.“

„Pro lásku lidé netrpí. Trpí pro pocit vlastnictví, který je opakem lásky.“

„Lidé už nemají čas, aby něco poznávali. Kupují u obchodníků věci úplně hotové. A poněvadž přátelé nejsou na prodej, nemají přátel.“

„A pro ten čas, který jsi své růži věnoval, je ta tvá růže tak důležitá… Lidé zapomněli na tuto pravdu, ale ty na ni nesmíš zapomenout. Stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal. Jsi zodpovědný za svou růži.“

„U vás lidé pěstují pět tisíc růží v jedné zahradě, a přece nenalézají to, co hledají. A přesto by mohli, najít, co hledají v jediné růži nebo kapce vody. Ale oči jsou slepé. Musíme hledat srdcem.“

„Neprosím o zázrak, Pane, ale o sílu pro všední život.
Nauč mě umění malých kroků.

Učiň mě hledajícím a nalézajícím,
učiň mě sebejistým v pravý čas.

Obdař mě jemnocitem,
abych dokázal odlišit prvořadé od druhořadého.

Prosím o disciplínu, abych jen tak neproklouzl životem
a rozumně si rozdělil své dny, abych neprospal záblesky světla a vrcholy
a abych aspoň tu a tam našel čas na umělecký zážitek.

Dovol mi přesvědčit se o tom,
že snít o minulosti či budoucnost mi nepomůže.

Pomoz mi co nejlépe zvládnout to, co je nejbližší,

pomoz mi pokládat právě prožívanou hodinu za nejdůležitější.

Chraň mě před naivní vírou,
že v životě musí jít všechno hladce.

Daruj mi střízlivé poznání, že těžkosti, porážky,
neúspěchy a zklamání jsou přirozenou součástí života,
že díky jim rosteme a dozráváme.

Připomínej mi,
že srdce se často staví proti rozumu.

Pošli mi v pravou chvíli někoho,
kdo má odvahu říci mi pravdu s láskou.

Chléb každodenní dej mi pro tělo i duši,
projev Tvé lásky, přátelské echo, a aspoň tu a tam náznak,
že budu užitečný.

Vím, že mnoho problémů se řeší neděláním.
Dej, abych dokázal čekat.

Ať vždycky nechám Tebe i ostatní dohovořit.

To nejdůležitější si člověk neříká sám,
to nejdůležitější mu bývá řečeno.

Ty víš, jak velmi potřebujeme přátelství.
Dej, abych dorostl této nejkrásnější, nejtěžší, nejriskantnější a nejněžnější záležitosti života.

Vnukni mi pravou chvíli a pravé místo,
kde mohu zanechat balíček dobra,
slovy či beze slov.

Chraň mě před strachem,
že bych mohl promarnit svůj život.

Nedávej mi to, co si přeji,
ale to, co potřebuji.

Nauč mě umění malých kroků.“

„…ale když se někdo červená, znamená to "ano", viďte?“

„Víš, když je člověku moc smutno, má rád západy slunce…“

„Když si mě ochočíš, budeme potřebovat jeden druhého. Budeš pro mně jediným na světě a já zase pro tebe jedinou na světě.“

„Pravá láska začíná tehdy, když nečekáme nic nazpět.“

„Láska je tehdy láskou, neočekává-li od druhého žádnou lásku.“

„Stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal.“

„Chceš-li postavit loď, nesmíš poslat muže, aby sehnali dřevo a připravovali nástroje, ale nejprve musíš ve svých mužích vzbudit touhu po nekonečných dálkách otevřeného moře.“

„Jedině děti vědí co hledají.“

„Proměňte svůj život v sen, a své sny ve skutečnost“

„Nedovedete si představit, jak je hrozné mít celý život naplánovaný.“

„Láska je štěstí, které si vzájemně dáváme.“

„Nebudu ti snášet důvody, pro které mě máš milovat, neboť ty žádné důvody nemáš. Důvodem k lásce je láska.“

„Správně vidíme jen srdcem. Co je důležité, je očím neviditelné.“

„Bez lásky se nedá nic dělat. Čím těžší je práce, které ve jménu lásky věnuješ své síly, tím větší je tvé nadšení. Čím víc dáváš, tím se stáváš větším.“

„Dospělí sami nikdy nic nechápou a děti to hrozně unavuje, stále a stále jim něco vysvětlovat. Děti musí být k dospělým hodně shovívavé.“

„Kdo jde pořád rovně, daleko nedojde.“

„Člověk přece nemůže trvale žít z ledniček, politiky, financí a křížovek. Člověk to prostě nemůže. Člověk přeci nemůže žít bez básní, bez barev, bez lásky.“

„Svítí hvězdy na nebi proto, aby každý našel tu svou?“

„Miluješ-li květinu, která vyrostla na nějaké hvězdě, rád se v noci díváš na nebe. Všechny hvězdy rozkvétají květinami…“

„Chceš-li porozumět lidem, přestaň poslouchat, co říkají.“

„Přítel je ten, kdo nesoudí, ale přijímá.“

„Dospělí si potrpí na číslice. Když jim vypravujete o novém příteli, nikdy se vás nezeptají na věci podstatné. Nikdy vám neřeknou: „Jaký má hlas? Které jsou jeho oblíbené hry? Sbírá motýly?“ Místo toho se vás zeptají: „Jak je starý? Kolik má bratrů? Kolik váží? Kolik vydělává jeho otec?“ Teprve potom myslí, že ho znají.“

„Poušť je krásná právě tím, že někde skrývá studnu.“

„Nežijeme z věcí, ale z jejich smyslu.“

„Malý princ odběhl podívat se znovu na růže. „Vy se mé růži vůbec nepodobáte, vy ještě nic nejste,“ řekl jim. „Jste krásné, ale jste prázdné,“ pokračoval. „Není možné pro vás umřít … ona jediná je důležitější než vy všechny, protože právě ji jsem zaléval… Protože právě ji jsem poslouchal, jak naříkala nebo se chlubila, nebo dokonce někdy mlčela. Protože je to má růže.““

„Až si budeme vědomi své úlohy, byť zcela bezvýznamné, pak teprve budeme šťastni.“

„Možná, že láska spočívá v tom, že tě jemně dovedu zpátky k tobě samotnému. Ne k tomu, kým tě chci mít, ale k tomu, kým opravdu jsi.“

„Člověk vnímá jen ten svět, který nosí v sobě.“

„Kdybych nařídil generálovi, aby byl mořský pták a on neuposlechl, nebyla by to chyba generálova, ale moje. Je třeba žádat od každého to, co může dát.“

„Děti se mají vychovávat tak, aby se později nevlekly smutně životem a aby nenechaly všechny poklady a krásy světa shnít jen proto, že by k nim nenalezly klíč.“

„Člověk se vydává v nebezpečí, že bude trochu plakat, když se nechal ochočit.“

„Nejdále dojde a nejúspěšnější bude, kdo nejvíc zápasil sám ze sebou.“

„Člověk je tím větší, čím víc je sám sebou.“

„Každému připadají hvězdy jiné. Tomu, kdo cestuje, ukazují cestu. Pro jiného jsou to jen světélka na nebi. Pro vědce je to problém k řešení.“

„Cíl bez plánu je pouze přání.“

„Byl to obchodník s patentními pilulkami utišujícími žízeň. Když člověk jednu polkne nemusí týden pít.
„Proč to prodáváš?“ zeptal se malý princ.
„Je to velká úspora času,“ odpověděl obchodník. „Znalci to vypočítali. Ušetří se padesát tři minuty za týden.“
„A co udělá s těmito padesáti třemi minutami?“
„Co kdo chce…“
Kdybych já měl padesát tři minuty nazbyt, řekl malý princ, šel bych docela pomaloučku ke studánce…“

„Nikdy nejsme spokojeni, tam kde jsme.“

„Přátelé jsou jako hvězdy. I když je nevidíš, víš, že existují.“

„Když člověk ponižuje, pak jen proto, že je sám nízký.“

„Bůh je stejně pravdivý jako strom, jenom je mnohem těžší ho poznat.“

„Člověk musí žít velmi dlouho, aby se stal člověkem.“

„Důkazem, že malý princ skutečně existoval je to, že byl rozkošný, že se smál a že chtěl beránka. Chce-li někdo beránka, je to důkaz, že žije.“

„Láska je především modlitba a modlitba je ticho.“

„Člověk je veliký tím, že pociťuje odpovědnost. Odpovědnost tak trochu za osud lidí, v dosahu své činnosti.“

„Květiny nesmíte nikdy poslouchat. Musíme se na ně dívat a vdechovat jejich vůni. Moje květina naplňovala vůní celou planetu, ale nedovedl jsem se z toho těšit.“

„Přijmi tento den, jak ti je dán, a nepotýkej se s tím, co nelze napravit…“

„Vedu-li válku proto, abych dosáhl míru, vytvářím válku. Mír není stav, jehož by se dalo dosáhnout válkou. Jestliže uvěřím v mír dosažený zbraní, pak zemřu, sotva odzbrojím. Mír mohu nastolit jen tehdy, pokud ho sám vytvářím.“

„Správně. Je třeba žádat od každého to, co může dát, autorita je založená především na rozumu.“

„Je dobré, když nám plynoucí čas nepřináší pocit opotřebení, nýbrž naplnění.“

„Člověk se plně projeví, teprve když změří své síly s nějakou překážkou.“