Arthur Schopenhauer: Člověk

„Obyčejný člověk přemýšlí, jak by zaplnil čas. Talentovaný člověk se ho snaží využít.“

„Mnohý člověk má čisté svědomí jen proto, že má slabou paměť.“

„Na světě jen jediný tvor lže: člověk.“

„Žádné zvíře nikdy netrýzní, aby trýznilo, dělá to však člověk a takto vzniká ďábelská povaha, která je daleko horší než je povaha zvířecí.“

„Nakonec zůstává přece jen každý sám, takže vlastně hlavní problém tkví v tom, kdo je ten, s kým má člověk zůstat, zůstane-li sám.“

„Člověk může dělat to, co chce, ale nemůže chtít, aby chtěl.“

„Největší ze všech bláznovství je obětovat své zdraví, ať je to pro cokoli, pro výdělek, postup, učenost, slávu, nemluvě o rozkoši a prchavých požitcích: spíš by člověk měl dávat zdraví přednost přede vším ostatním.“

„Pro naše štěstí je důležitější, co člověk je, než co člověk má.“

„Člověk balamucen nadějemi tancuje do náruče smrti.“

„Člověk se správným úsudkem mezi pošetilci se podobá člověku, jehož hodiny jdou správně, ve městě, kde všechny věžní hodiny jdou špatně. On sám zná pravý čas, ale co je mu to platné?“

„Když se na konci života většina lidí ohlíží zpátky, zjistí, že po celou dobu žili prozatímně. Překvapí je zjištění, že právě to, co nechali projít, aniž to docenili a aniž si to užili, byl zkrátka jejich život. A tak člověk, podveden nadějí, vtančí do náručí smrti.“

„Každý člověk vnímá hranice svého vlastního zorného pole jako hranice světa.“

„Astrologie je dokladem ubohosti subjektivity, vedoucí k tomu, že člověk vztahuje všechno na sebe a od každé myšlenky míří rovnou k sobě.“

„Soucit se zvířetem úzce souvisí s dobrotou povahy. Lze potvrdit, že člověk, který je krutý ke zvířeti, nemůže být dobrý. Soucit se zvířetem pramení tam, kde pramení milosrdenství vůči člověku.“

„Charakter je vůbec nenapravitelný; poněvadž všechno lidské jednání vyplývá z jednoho vnitřního principu, podle něhož musí člověk za týchž okolností činit totéž; jinak nemůže.“

„Člověk může jednat, jak se mu zachce, ale nemůže chtít jak se mu zachce.“