Fernando Pessoa citáty strana 2


„Můj imaginární svět byl pro mě vždy jediným opravdovým světem. Nikdy jsem nezažil lásky tak reálné, tak plnokrevné a vitální, jako s postavami, které jsem si sám vytvořil. Škoda! Stýská se mi po nich, protože pomíjejí stejně jako ty druhé…“

„Plují lodě do mnoha přístavů, ale žádná tam, kde by život nebolel, ani se nelze vylodit někde, kde se zapomíná.“


„Rostlinná akademie zámlk… tvé jméno znějící jako vlčí máky… jezírka… můj návrat… šílená kněz, který se pomátl při mši… To jsou vzpomínky z mých snů… Nezavírám oči, ale nic nevidím… Věci, které vidím, tu nejsou… Vody…“

„V pravdě a omylu, v radosti i strasti si podrž své vlastní bytí. To dokážeš jen sněním, protože tvůj reálný život, tvůj lidský život je ten, který není tvůj, ale těch druhých. Nahradíš tak život sněm a budeš dbát jen o dokonalé snění. Ve všech činech svého reálného života od narození až do smrti nic nečiníš ty: jsi činěn; nežiješ ty: jsi pouze žit.“

„Ve znuděné duši nebolí jen prázdnota věcí a bytostí: bolí rovněž prázdnota samotné duše, jež to prázdno cítí, jež se cítí být prázdnem a sama sebe v něm odpuzuje a zavrhuje.“

Podobní autoři

Citát se vám libí,
sdílejte ho s přáteli na .