Jean Cocteau citáty

strana 4

„Nezavírejte kruh. Nechte ho otevřený. Descartes uzavírá kruh. Pascal ho nechává otevřený. Rousseasovským vítězstvím nad encyklopedisty bylo nechat jeho kruh otevřený, když oni uzavřeli svůj.“

„Krajní mez moudrosti - to je to, co veřejnost nazývá šílenstvím.“

„Buď sám sebou. Svět uctívá originál.“

„Život je horizontální pád.“

„Sny jsou literaturou spánku.“

„Mnoho lidí žije v troskách svých zvyklostí.“

„Člověk je soudce nebo obžalovaný. Soudce sedí. Obžalovaný stojí. Žít vestoje…!“

„Co je láska? - Podobnost dvou bytostí v rozdílnosti.“

„Láska je počátkem všech vědomostí, stejně jako je oheň počátkem světla.“

„Dobrá a krásná kniha je ta, která plnými hrstmi rozsévá otazníky.“

„Pravda se nesmí zaměňovat s názorem většiny.“

„Opravdové mládí je vlastnost, kterou lze nabýt jen s lety!“

„Sexualita je maximem zasvěcenosti člověka.“

„Hvězdy netuší, že tvoří souhvězdí.“

„Opravdový básník se málo stará o poezii. Stejně tak zahradník neparfémuje své růže. Podrobí je určitému řádu, který dá jejich vzhledu a jejich dechu maximum barvy a vůně.“

„Rozdíl mezi velkým a malým městem tkví v tom, že ve velkém městě je možné víc vidět a v malém víc slyšet.“

„Věřím v slepé štěstí; jak jinak bych si mohl vysvětlit úspěchy lidí, které nemám rád.“

„Skutečného mládí dosahujeme ve zralých letech.“

„Móda je to, co vychází z módy.“

„Svědomí nás neodvrací od hříchu, jen nám brání se z něho těšit.“

„Jde o to, aby básník ukázal to, po čem sklouzává denně jeho zrak a jeho srdce, pod takovým zorným úhlem a s takovou rychlostí, aby se mu zdálo, že to vidí a dojímá se tím poprvé.“

„Dobré vychování spočívá v tom, že skrýváme, jak mnoho si myslíme o sobě a jak málo o druhých.“

„Styl nemůže být východiskem. Je výsledkem.“

„Zrcadla by měla trochu víc uvažovat, než odrazí obraz.“

„Buď sám sebou. Svět uctívá originál.“

„Mrtvým zatlačujeme oči zlehka, stejně jemně otvíráme oči živým.“

„Smích je esperanto. Nepochybuji, že s jeho pomocí by byla babylonská věž dostavěna.“

„Jen vynikající věci stojí za to, abychom je haněli.“

„Poezie je bezpodmínečně nutná - jen kdybych věděl k čemu.“

„Poezii se člověk neoddává, on se jí obětuje.“

„Když máš nějaký originální nápad, používej ho opatrně, aby nevypadal jako příliš nové šaty.“

„Taktnost spočívá v odhadu, jak daleko můžeme jít, abychom nazašli příliš daleko.“

„Bohové nebojují proti hlouposti - tyjí z ní.“

„Oči mrtvých zatlačujeme jemně; jemně je také nutno otevírat oči živých.“

„Být taktní znamená vědět, až kam můžeme dojít, než zajdeme příliš daleko.“

„Krása vypadá jako snadná věc, proto jí obecenstvo opovrhuje.“

„Optimista je slepý, pesimista zatrpklý.“

„Pramen takřka nikdy neschvaluje tok řeky.“

„Naštěstí nevypadají všechny ženy zblízka tak krásné, jak se zdají zdálky.“

„Jsem pyšný na neřesti, kterými mě obdařili, méně se už pyšním těmi, které skutečně mám.“

„Sláva je busta s nohama, aby mohla všude být.“

„Cinemaskop? Až budu příště psát verše, použiji větší formát papíru.“

„Nejprve najdi, potom hledej.“

“If a hermit lives in a state of ecstasy, his lack of comfort becomes the height of comfort. He must relinquish it.”

“If an addict who has been completely cured starts smoking again he no longer experiences the discomfort of his first addiction. There exists, therefore, outside alkaloids and habit, a sense for opium, an intangible habit which lives on, despite the recasting of the organism…. The dead drug leaves a ghost behind. At certain hours it haunts the house.”

“Originality consists in trying to be like everybody else — and failing.”

“One is either judge or accused. The judge sits, the accused stands. Live on your feet.”

“Beauty cannot be recognized with a cursory glance.”

“There are too many souls of wood not to love those wooden characters who do indeed have a soul.”

“Do not fear being ridiculous in relation to the ridiculous.”

“He has the manner of a giant with the look of a child, a lazy activeness, a mad wisdom, a solitude encompassing the world.”

“The worst tragedy for a poet is to be admired through being misunderstood.”

“The extreme limit of wisdom — that’s what the public calls madness.”

“Expect neither reward nor beatitude. Return noble waves for ignoble.”

“We shelter an angel within us. We must be the guardians of that angel.”

“After the writer’s death, reading his journal is like receiving a long letter.”

“Know that your work speaks only to those on the same wavelength as you.”

“A film is a petrified fountain of thought.”

“You’ve never seen death? Look in the mirror every day and you will see it like bees working in a glass hive.”

“The trouble about the Académie is that by the time they get around to electing us to a seat, we really need a bed.”

“The ear disapproves but tolerates certain musical pieces; transfer them into the domain of our nose, and we will be forced to flee.”

“The instinct of nearly all societies is to lock up anybody who is truly free. First, society begins by trying to beat you up. If this fails, they try to poison you. If this fails too, they finish by loading honors on your head.”

“A car can massage organs which no masseur can reach. It is the one remedy for the disorders of the great sympathetic nervous system. … The craving for opium can be endured in a car.”

“A prig always finds a last refuge in responsibility.”

“The Louvre is like the morgue; one goes there to identify one’s friends.”

“Tact in audacity is knowing how far you can go without going too far.”

“Anything of any importance cannot help but be unrecognizable, since it bears no resemblance to anything already known.”

“Fight any instinct to be humorless, for humorlessness is the worst of all absurdities.”

“Consider metaphysics as an extension of the physical.”

“Poets don’t draw. They unravel their handwriting and then tie it up again, but differently.”

“Wealth is an inborn attitude of mind, like poverty. The pauper who has made his pile may flaunt his spoils, but cannot wear them plausibly.”

“It is not I who become addicted, it is my body.”