Jean De La Fontaine citáty

„Člověk se často setkává se svým osudem na cestě, kterou se mu vyhnul.“

„Vzácná je skutečná láska, skutečné přátelství je vzácnější.“

„Trpělivost a dlouhý čas zmohou víc nežli vztek a síla.“

„Přátelství je stín večera, který se zvětšuje se zapadajícím sluncem života.“

„Láska se podobá rannímu stínu, v každém okamžiku bývá menší; ale přátelství se podobá stínu večernímu, roste, dokud slunce života nezapadne.“

„Přátelství s hlupákem je největší ze všech zel. Lepší je chytrý nepřítel.“

„Přátelství jednoho moudrého člověka je lepší než přátelství všech nerozumných.“

„Pomoz mi, příteli, nejprve z mé bídy, řečnit můžeš potom.“

„Jen sobě věřme však – příteli nejlepšímu.“

„Nejdřív mě zachraň, milý příteli, pak měj si proslov převeliký.“

„Lidé, kteří mlčí, jsou nebezpeční.“

„Na světě běhá mnoho lidí, pro něž je šita tato věc: na dálku velikán, však zblízka pitomec.“

„Osel, naložený relikviemi, se domnívá, že se lidé klanějí jemu.“

„Život udržet lze bez moudrosti vší. Dík přírodě a jejím plodům má člověk v ruce své oporu nelepší.“

„Dům možno opravit zas, když už je zchátralý. Proč člověk nedokáže totéž i s troskami své tváře?“

„Láska a ctižádostivost jsou spiklenci od věků.“

„A person often meets his destiny on the road he took to avoid it.“

„Důvěra je nejkrásnější věc, květ lásky Když chybí lásce živá, silná, nezvratná důvěra, tehdy je podobna pěknému silnému stromu, který má podťaté hlavní kořeny, slabý větřík ho vyvrátí.“

„V každé době museli malí pykat za hloupost velkých.“

„Žádná cesta posetá květy nevede ke slávě.“

„Hlava překrásná, leč mozek chybí v ní.“

„Jen blázen může chtít světu se zavděčit a sebe uspokojit.“

„Pravdu přijímá člověk chladně, lež se zápalem.“

„Majetek dobrý je, umíš-li se ho zbavit. Jinak se stává zlem.“

„Nadbytek prostředků výhodný vždy není: výběrem ztrácíš čas, čas ztrácíš při zkoušení. Zbraň jednu měj, leč účinnou.“

„Pomoz si sám a nebe ti pomůže.“

„Melancholie se mi hnusí a starost, kterou mám, je bez starosti žít.“

„Malý se vždy může vytratit nepozorován. Velký však mnohem hůře.“

„Mládí v své naději před ničím necouvá a stáří nemilosrdné je.“

„Jsme kvintesencí toho, co je ve zvířatech dobré a zlé.“

„Myslím, že na světě zbabělce nenajdete, který by nepoznal většího, než je sám.“

„Věc všeobecná je to, zdá se - strůjcem dobra jsme my, strůjcem zla osud zase. Ten často mýlí se, my máme pravdu vždy.“

„Marnivost, žvanění a neopatrnost, jakož i lichá všetečnost příbuzné budou nepochybně. Všechny jsou dětmi z téže líhně.“

„Pestrost je pěkná věc, leč v duši musí tkvět, a nejen na šatech.“

„Mocní jsou většinou jak divadelní masky a obdiv vzbuzují jen u prodejné chásky.“

„Nejhorším soupeřem je malý nepřítel, jenž bývá neviděn…“

„Každý lichotník na účet všech svých posluchačů žije.“

„Středně všední člověk se může vytratit nepozorován. Známý a slavný je na tom mnohem hůř.“

„Za všech dob trval úděl zlý, že rozmar mocnějších ti malí platili.“

„Ani má spíž, ani má skrýše se nenaplní žvaněním.“

„K čemu je, běda, dobré bydlo, ztratíme-li s ním svobodu?“

„Když voda ohne hůl, můj rozum zas ji srovná.“

„Těm státům přeběda, jež klesly v omyly!“

„Láska je prapodivný vládce a šťastný ten, kdo nesetká se leč v knihách s její krutostí!“

„Máš-li nás, Lásko, v moci své, můžeme rozumu dát sbohem.“

„Co je z radosti, na kterou bázeň vrhá stíny!“