„Ušlechtilá duše bude ušlechtilá i v nejhorších nesnázích. Nízká duše nezapře svou nízkost, i když ji bude doprovázet na každém kroku úspěch.“Jean Dutourd
„Umělec hledá, jako by hledal diamant. Musí odstranit horninu, rýt, hrabat, odhazovat neřád, kopat, navrstvit nesmírné hromady země, aby nakonec našel miniaturní kousíček čistého krystalického uhlíku,. Zato je ten drobeček nejtvrdší, nejskvělejší, nejkrásnější z nerostů. Dá se s ním rýt do čehokoli, do něho ničím.“Jean Dutourd
„Úspěch není jen dotek kouzelné hůlky, musí se za ním naopak dlouho utíkat a dohoní ho jen ten, kdo běží opravdu rychle.“Jean Dutourd
„Muž je v lásce jako primitivní stroj. Zmáčkneš knoflík a prastarý mechanismus pracuje přesně tak, jako v první den stvoření.“Jean Dutourd
„Popisovat neznamená fotografovat; naopak, znamená to narušit perspektivu, patřičně zvětšit jistý detail. Znamená to vidět srdcem a srdce není černá komora. Na jednom pólu realismu je Meissonier a banalita, na druhém Albrecht Dürer a šílenství. Prosťáček, který jde cestou se zrcadlem v ruce, předpokládá, že věci zůstávají takové, jakými se jeví v zrcadle. Ale cožpak už tam nejsou převrácené?“Jean Dutourd
„Muž ve zbabělosti uvázne, až se v ní většinou nakonec docela utopí, protože u zbabě-lého muže je zbabělost prvek ústrojný, vrozený. U ženy je zbabělost skoro vždycky chvilková záležitost vyvolaná láskou; zmizí současně s ní, v téže minutě. Pak je žena zase tvrdá jako ze železa, nesmiřitelná, hrubá, neznající slitování, jako pravý malý Attila, jímž také všechny opravdu jsou.“Jean Dutourd
„Člověk, který žije dvojí život, má tykadla. Ví, kam až může zajít, aby nevzbudil pozornost.“Jean Dutourd
„Duch (nebo srdce) není nikdy připraven na památné setkání nebo na historickou událost. Narazíme na ně při dřímajícím vědomí.“Jean Dutourd
„Maloměšťák je pro mě člověk, který je povznesený v nepravou chvíli a nadchne se hloupostmi.“Jean Dutourd
„Láska probouzí šílenství, jakmile se změní v utkvělou myšlenku, která se pořád vrací, na které se jako na věšáku zachycuje duch, čím dál tím víc nečinný.“Jean Dutourd
„Dějiny lidstva jsou jedna řada ztracených příležitostí, které člověk propásl svou krátkozrakostí, tou věčnou vnitřní lehkovážností, která je jeho údělem.“Jean Dutourd
„Nepohodlí je pro člověka výborná věc, vede ho ke skromnosti a přičinlivosti, udržuje ho v kontaktu s reálným světem a tak dále.“Jean Dutourd
„Cit je ve skutečnosti cosi velice vzácného, cosi výjimečného. Nestačí na to běžný slovník.“Jean Dutourd
„Člověk nemá na nic spolehnutí, žádné společenství ani zřízení není tak pevné, aby se při každém kroku netřáslo pod nohama, aby je nemohla ohrozit vzpoura nebo neopatrnost.“Jean Dutourd
„Málokdy se najde padesátník, který by starostmi zkrásněl. Ve dvaapadesáti letech může většinou být svůdný jenom šťastný a dobře naložený muž. Sebemenší chmura mu vtiskne do tváře deset let navíc.“Jean Dutourd
„Aristoteles říká, že v témže okamžiku nemůže být pravdivá jedna věc i její opak. V oblasti citu je to pitomost.“Jean Dutourd
„Člověk, který vchází do bordelu není totožný z člověkem, který byl dekorován. Jsou to dvě složky jeho života naprosto na sobě nezávislé.“Jean Dutourd
„Pedant je člověk, který má ducha přecpaného spoustou předsudků, rozumování, znalostí a používá toho skoro vždycky tam, kde nemá. Je to člověk, který přizpůsobuje svět svému duchu, místo aby přizpůsoboval svého ducha světu, člověk, který má systém apriorních poznatků.“Jean Dutourd
„Každý člověk je romanopiscem svého života; hledá čas, až když je nenávratně ztracený; prožívá své radosti a své dny ve skutečnosti, až když jsou pryč.“Jean Dutourd
„Počínající láska je tak hezká, dojemná, i když je nízká. V počáteční, v každé, je vznešená záře. Je to pokaždé stejný zázrak jako stvoření světa.“Jean Dutourd
„Ženy mají rády pohyb, i když činnost třeba k ničemu nevede. Samčí nehybnost je rozčiluje.“Jean Dutourd
„Věk okolo třicítky je pro muže kritický. Tehdy se dělají největší hlouposti, nebo spíš je to věk, kdy hlouposti, které provedeme, začínají být nenapravitelné.“Jean Dutourd
„Nečekané štěstí přijímáme vždycky se směsí zdráhání a nedůvěry, jako duševní expanze, rozvrat.“Jean Dutourd
„Poslušnost je lidem samozřejmá, už proto, že jim nabízí nekomplikovaný svět, ve kterém je všechno předem malinkaté, v němž nepotřebují představivost.“Jean Dutourd
„Lidé si libovolně vytvářejí obraz svých příbuzných nebo přátel. A když se potom ta jistá osoba nechová shodně s jejich představou, křičí: "Ty jsi se změnil, já tě nepoznávám!"“Jean Dutourd