Josef Jungmann citáty

„Mocí hudby, zpěvu kouzlem krotnou i sápaví lvové.“

—  Josef Jungmann

„Čechem je ten, kdo česky mluví a píše, nikoli ten, kdo se k Čechům hlásí, ale mluví německy.“

—  Josef Jungmann

„Kdo z nás může, ten pracuj, abychom lepší vlasti dochovali potomkům, než nám od předků zůstavena.“

—  Josef Jungmann

„Kniha je zároveň s kolem, lodní plachtou, chlebem a vínem největším objevem lidského rodu.“

—  Josef Jungmann

„V jazyku je naše národnost.“

—  Josef Jungmann

„Komu láskou nezpůsoben žal, ten též blaho lásky nepoznal.“

—  Josef Jungmann

„Lékaři dovozují, že mírné scházení se s druhým pohlavím k zdraví prospěšno i potřebno.“

—  Josef Jungmann

„Původní literatura národního rázu nezastírá a co strom samorostlý ke své zemi nejlépe se hodí. Literatura samých překladů jest zahrada cizokrajnými stromy osázená. Jako národní kroj, tak původní literatura národu sluší.“

—  Josef Jungmann

„Národy nečiní velikými především jejich velikáni, ale vyspělost nesčíslných průměrných lidí.“

—  Josef Jungmann

„Právě tolik nešlechetnosti z toho pochází, když se přeceníme, jako když se nedoceníme.“

—  Josef Jungmann

„V literatuře národ sám sebe přečká a duchovně nikdy nezhyne.“

—  Josef Jungmann

„Mnoho platí zvyk, kterýž činí, že každému své nejmilejší.“

—  Josef Jungmann

Zdroj: [Koráb, Julius, Zlatá zrnka, [1885], Plzeň, V. Steinhauser, 244]