
„Strach působí lichocení, ale nezískává náklonnost.“
„Strach působí lichocení, ale nezískává náklonnost.“
„Osud osvobodí mnohé od trestu, ale od strachu nikoho.“
Multos fortuna liberat poena, metau neminem.
(1) Aristotelův předobraz všech definic zni: Člověk je rozumný živočich. Vedeni tímto jeho vzorem můžeme naši větu zapsat jako: Důsledek terorismu je společnost, ale také omezování osobních svobod v důsledku boje s terorismem ochromující strach. (2) Jiný způsob zápisu je: Důsledek terorismu je společnost ochromující strach, ale důsledek terorismu je také omezování osobních svobod v důsledku boje s terorismem. Jde nyní o dvě různé definice. U první definice nejde o individuální strach, tj. ten strach, který člověk nesdílí s celou společností. Podobně jako u Aristotelovy definice není člověk nerozumný živočich. (3a) Rod, který pomyslně vypovídá o strachu (tedy nikoli společnost ochromující), a rod "boj s terorismem" jsou v juxtapozici - tedy nesrovnatelné (což je uváděno na příkladu srovnání stroje a zvířete). Je to tak v pořádku, protože oba jsou součástí definic dvou různých důsledků terorismu., "pozn.", "Hoffman"
Zdroj: Pořad stanice ČRo PLUS Názory a argumenty z 20. 4. 2013
Zdroj: Aristotelova Metafyzika
Zdroj: [Aristoteles, Topiky, dr. Antonín Kříž, Academia, nakladatelství Československé akademie věd, Praha, 1975, 40]
„Lidská mysl má být utvářena spíše důkladnou četbou než četbou mnohého.“