„Strach působí lichocení, ale nezískává náklonnost.“
„Mnohý člověk, boje se nouze, uchyluje se ze strachu před ní k činům, které ji nejspíše působí.“
Pomozte nám doplnit zdroj, originální znění a další informace
Podobné citáty
„Osud osvobodí mnohé od trestu, ale od strachu nikoho.“
Multos fortuna liberat poena, metau neminem.
(1) Aristotelův předobraz všech definic zni: Člověk je rozumný živočich. Vedeni tímto jeho vzorem můžeme naši větu zapsat jako: Důsledek terorismu je společnost, ale také omezování osobních svobod v důsledku boje s terorismem ochromující strach. (2) Jiný způsob zápisu je: Důsledek terorismu je společnost ochromující strach, ale důsledek terorismu je také omezování osobních svobod v důsledku boje s terorismem. Jde nyní o dvě různé definice. U první definice nejde o individuální strach, tj. ten strach, který člověk nesdílí s celou společností. Podobně jako u Aristotelovy definice není člověk nerozumný živočich. (3a) Rod, který pomyslně vypovídá o strachu (tedy nikoli společnost ochromující), a rod "boj s terorismem" jsou v juxtapozici - tedy nesrovnatelné (což je uváděno na příkladu srovnání stroje a zvířete). Je to tak v pořádku, protože oba jsou součástí definic dvou různých důsledků terorismu., "pozn.", "Hoffman"
Zdroj: Pořad stanice ČRo PLUS Názory a argumenty z 20. 4. 2013
Zdroj: Aristotelova Metafyzika
Zdroj: [Aristoteles, Topiky, dr. Antonín Kříž, Academia, nakladatelství Československé akademie věd, Praha, 1975, 40]
„Lidská mysl má být utvářena spíše důkladnou četbou než četbou mnohého.“