„Když ležíš v posteli a jsi nemocný, svět funguje dál svým vlastním tempem. Neptá se tě, zda může nebo zda s tím ty souhlasíš. Když se vrátíš z dovolené nebo ze zahraničního pobytu domů, život se zde nezastavil, vše pokračuje přirozeně dál, ani tě nepotřeboval k tomu, aby fungoval. Vše se děje automaticky, jakoby to řídila neviditelná síla podle jakéhosi záměru. Když jdeš spát, lidé na jiných místech planety se baví, pracují nebo odpočívají, nepotřebují k tomu tvé požehnání. Stromy rostou, květiny kvetou, příroda prochází jednotlivými ročními obdobími. Pokud bys usnul na několik dní, nic by se v tomto přirozeném procesu nezměnilo. Vše se děje bez tebe, a s tebou si to hraje tak, jak je napsáno ve vesmírném scénáři. Až zase jednou budeš chtít ovládat ze své přední pozice – ze své role okolnosti a podmínky kolem sebe, vzpomeň si, že tvé snažení Vesmír bere v potaz stejně tak, jako by se nechumelilo. Chumelit se totiž bude, až se rozhodne Vesmír – Vědomí - kosmický architekt.“

Témata

přirozenost , vesmír , záměr , dovolená , proces , souhlas , podmínka , planeta , postel , květiny , role , strom , brána , kolo , příroda , síla , místo , lež , svět , práce , lidé , život , roční období , pobyt , požehnání , děj , nemocná , snažení , nevědomí , dál , scénář , přednost , viditelnost , potaz , okolnost , jednotlivost , tempo , pozice , architekt