Citáty o společnosti a politice

„Účelem zahraniční politiky je přesvědčit druhé, aby dělali, co chceme, nebo ještě lépe, aby chtěli, co chceme my.“

„Velmi krátký a nepokojný je život těch, kteří zapomínají na minulost, nedbají přítomnosti a bojí se budoucnosti.“

„Národ náš jest duševně zdráv, a proto rád živ a vesel.“

„Nic není obecné vzdělanosti, zvláště pak vyrovnání mezi jednotlivými stavy, tak na překážku, jako velice rozšířený nedostatek způsobilosti užívati jazyka.“

„Život není realita, je jen iluze. Minulost je jen nespolehlivá vzpomínka. Budoucnost je jen představivost. Jedinou skutečnou věcí je okamžik přítomnosti a ten okamžik přítomnosti se neustále mění z představivosti ve vzpomínku.“

„Mladí si dělají iluze o budoucnosti, staří o minulosti.“

„Odchází jedna z nejvýznamnějších postav naší historie. Nechť je Vaše hoře mírněno vědomím, že je sdílíme všichni s Vámi.“

„Základní manažerské pravidlo zní, že řídící pracovník se má obklopit lidmi, kteří jsou chytřejší než on sám. Málokteré pravidlo bylo v řídící praxi tak masivně porušováno, jako právě toto. Snad všichni vás budou ujišťovat, že je dodržují, ale nahlédnutím do jejich personálního okolí občas objevíte utajené psychiatrické kliniky, složené z psychopatů a paranoiků. Ve většině politiků totiž doutná skrytý komplex méněcennosti a z toho vyvěrající obava, aby je někdo nezastínil. Proto si vybírají spolupracovníky s výrazným deficitem inteligence, u nichž toto nebezpečí nehrozí. Podle zákona padajícího kamene jsou pak ovšem spolupracovníci těchto spolupracovníků ještě hloupější.“

„Čím více se snažíme držet minulosti, tím směšnější a poničenější se náš život stává.“

„Vždycky měj snahu naučit se to, co neznáš. Kdo nezná jazyky, je hluchý a němý.“

„Vycházelo se přitom ze zcela správného předpokladu, že ve velké lži je ukryt určitý faktor věrohodnosti, a že široké masy daného národa se v nejhlubším jádru svého srdce zkazí snadněji, než že by se vědomě a úmyslně staly nedobrými, pročež ve své primitivní prostotě citů padnou velké lži za oběť snadněji, než malé, neboť samy zřejmě občas k malým lžím sahají. Podobná nepravda jim vůbec nepřijde na mysl, a ani příště neuvěří v možnost tak nehorázné drzosti hanebného překrucování… Největšími znalci těchto možností použití lží a pomluv byli vždy Židé. Vždyť i jejich celá existence je vybudována na jedné obrovské lži, totiž že se u nich jedná o náboženské bratrstvo, zatímco seto točí kolem jedné rasy. Jako taková ukřižovala jednoho z největších duchů lidstva s navždy platnou větou fundamentální pravdy: nazval je "největšími mistry lží". Kdo toto není schopen rozpoznat, nebo to rozpoznat nechce, nebude už nikdy na tomto světě schopen pomoci pravdě k vítězství.“

„Po návratu z cest o Češích: Jsme vysoce nespolečenští, je nám nepříjemné, když máme mluvit s lidmi vybraně, vědět s kým mluvit, co jim říci, na co se zeptat. Neumíme jazyky. A neumíme se smát. Jsme tragičtí ve styku s lidmi. Naše sebevědomí je nedostatečné. Nejsme si jisti. Toužíme po izolaci, aby vše bylo malé, ale naše.“

„Občas k odmítání Židů přispívá svou politikou i Izrael. Ale to je něco jiného než antisemitismus, o který tady jde. I kdyby byl Izrael zemí andělů, i kdyby Palestincům dovolil stát, na který mají právo, tato záhadná stará nenávist by se ani o píď neumenšila. Když někdo uhodí Žida, lidskost padá. Svět bez Židů by nebyl světem.“

„Moc nevěřím na demokracii, ta byla dobrá možná v Aténách. O mém osudu dnes rozhodují lidé, které politici nacpou párky a opijí.“

„Politika, která záměrně mate veřejné mínění, která vypočítavě staví na lidské mravní nejistotě, na nízkých pohnutkách, náladách a hnutích, není než velmi hanebnou, ne-li přímo zločinnou spekulací.“

„Ať říkají politici, co chtějí, nikdy vám neřeknou celou pravdu.“

„Chceš – li mít krásnou budoucnost, začni přijímat minulost s vděčností. Bez ohledu na to, co se ti stalo.“

„Naše jizvy nám připomínají, že minulost byla skutečná.“

„Nikdy nebylo mým úmyslem latinsky něco psát, natož vydávat. Toliko svému národu abych prospěl některými knihami sepsanými v mateřském jazyce, taková touha mě pojala už jako jinocha a neopustila po celých těch padesát let; k jiným věcem jsem byl přiveden jenom časovými příležitostmi. Abych ovládl svůj jazyk, začal jsem roku 1612 (za pobytu v Herbornu) skládat Poklad jazyka českého, to jest co nejúplnější slovník, přesnou mluvnici, ozdobné i výrazné způsoby mluvy a přísloví. Všechno to jsem svědomitě sbíral, a přičinil jsem se, aby všechno bylo souběžné a souladné s latinou, aby se mohla vyjádřit slova, úsloví, zvláštnosti, pořekadla i sentence se stejnou ušlechtilostí a stejným důrazem (vlastní výrazy vlastními, obrazné obraznými, starobylé starobylými, žertovné žertovnými, průpovídkové průpovídkovými atakdále) tak, aby se kterýkoli spisovatel s nejumnější latinou mohl překládat do češtiny a naopak se stejnou uhlazeností.“