Citáty na téma emigrace (14 citátů) | Citáty slavných osobností

„Mým vzorem je můj děda – venkovský kovář, kterého vyhnala zoufalá prvorepubliková chudoba ze Slovenska do emigrace ve Francii, kde po okupaci vstoupil do hnutí odporu. Poté zbytek války strávil v koncentráku.“

Pavel Kováčik (1955) český člen českého Parlamentu (1996-1998), člen českého Parlamentu (1998-2002), člen českého Parlamentu (2002–20…

Zdroj: [Petřík, Lukáš, Masaryk i Rašín, vzory vašich politiků. Drží se jich? Zkontrolujte, http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/Masaryk-i-Rasin-vzory-vasich-politiku-Drzi-se-jich-Zkontrolujte-179420, parlamentnilisty.cz, OUR MEDIA a.s., 2010-10-28, 2018-04-24]

O válce

„Emigrace mě mnohému naučila. Zpočátku jsem prosil Boha, aby učinil můj život snazším. Časem jsem se naučil soustředit spíše na to, abych já byl silnějším. Nakonec jsem v Americe natočil čtyřicet čtyři filmů.“

Jan Tříska (1936–2017) česko-americký herec

O čase , O životě

„Ostatně i v případě, že dojde k oslabení policejních kontrol, je třeba mít na paměti, že nelegální překonávání hranic je velice medializovanou, nicméně velice marginální formou emigrace. Většina imigrantů cestuje letadlem s turistickým vízem!.“

Philippe Fargues (1948)

o nelegální migraci v souvislosti s nepokoji v severní Africe
Zdroj: [Rizzi, Andrea, Co nás teď čeká?, 2011-02-21, 2011-02-23, http://www.presseurop.eu/cs/content/article/511121-co-nas-ted-ceka]

„Židovský stát je oprávněný a specifický válečný cíl. Bez něho nemůže být vřed, který otravuje nemocný organismus Evropy, vyléčen: protože bez něho nebude existovat odpovídající možnost emigrace pro miliony, jejichž staré domovy jsou nenapravitelně odsouzeny; bez něho nebude rovnosti; a bez toho nebude mír.“

Vladimír Žabotinský (1880–1940) židovský vůdce

<small>Žabotinského kniha Židovská válečná fronta</small>
Zdroj: [Gilbert, Martin, Izrael: Dějiny, BB Art, Praha, 2002, 80-7257-740-9, 121, 668]

O domově , O míru

„Nedopustilo mně prý svědomí, opustiti vlast a tu dobrou naši při. Ale nevím, co Pán Bůh o mně myslí, snad chce, abych dobrou tu při krví svou zpečetil. (…) Tuť jsem, Bože můj, nalož se mnou, služebníkem svým, jak jest libo před očima tvýma. Syt jsem dnů, vezmi ode mne ducha mého, ať nevidím těch zlých věcí, kteréž vidím, že přijíti mají na vlast mou. (O svém návratu do Čech po odvedení rodiny do emigrace.) Podle [http://texty.citanka.cz/komensky/ Historie o těžkých protivenstvích církve české] od Jana Amose Komenského. “

Václav Budovec z Budova (1551–1621) český diplomat, politik a spisovatel

O historii , O zlosti , O vlasti , O rodině

„Během svých dějin jsme se mezi národy, s nimiž jsme žili, neztratili. Zůstali jsme odlišní; odlišní náboženství, odlišní pohledem na svět, a proto jsme se octli mezi národy, s nimiž jsme žili, v menšině.
Oni měli většinu a my jsme se octli v postavení, které nás učinilo ekonomicky nižší než tato většina, a tak vznikla složitá situace, která jak jsem řekl, svými vnějšími důsledky nutí Židy přecházet z jedné země do druhé, ale dnes je svět naší emigraci uzavřen. S možnými výjimkami Brazílie a Argentiny, a s možnou výjimkou drobné infiltrace do některých dalších zemí, není ve světě místo pro masu Židů, kteří nenacházejí místo ve svých dosavadních zemích.
Morální důsledek této situace se zkombinoval s věkovitou tradicí příchylnosti k Palestině, tradicí, která představuje integrální součást našeho náboženství, tradici, která jak myslím, nás udělala takovými, jací jsme, paličatě, nezlomně oddaní zemi, kterou mnozí z nás ani neviděli, ale která byla ústřední součástí našich dějin, jež nás naučily hledět na Palestinu jako na zemi, kde chceme najít uskutečnění našeho věkovitého snu.“

Chaim Weizmann (1874–1952) sionistický vůdce, první prezident Izraele

v roce 1930 na schůzce s britským ministrem kolonií lordem Passfieldem a ministrem zahraničí Arthurem Hendersonem
Zdroj: GILBERT, Martin. Izrael: Dějiny. Praha : BB Art, 2002. 79 s. ISBN 80-7257-740-9. [Dále jen: Izrael: Dějiny.]

O životě , O světě , O náboženství , O snech

„Emigrace je v něčem strašně snadná, protože to je jako tančit v prázdném sále, což je sice votrava, ale zároveň se člověk nemusí naučit se vyhýbat ostatním tanečníkům….“

Jiří Kárnet (1920–2011) český básník, divadelní režisér, dramatik, publicista a spisovatel

Zdroj: [Smyčková, Kateřina, Kárnet, Jiří: Posmrtný deník, iliteratura.cz, 2011-03-20, 2011-03-25, http://www.iliteratura.cz/Clanek/28015/karnet-jiri-posmrtny-denik]

„Emigrace ke v mnoha směrech stimulující… V cizině prostě musíte excelovat.“

Eugene Paul Wigner (1902–1995) matematik a nositel Nobelovy ceny za fyziku

Zdroj: [2011, Sto českých vědců v exilu, Academia, Praha, 1, 19, čeština, 978-80-200-1915-8]

„Chci žít na Kubě a podat svědectví o tom, co se tam děje. Dát nějak na vědomí, že existujeme, žijeme tam někde uvnitř Kuby, dějí se nám zajímavé věci, tvoříme něco i přes všechny problémy a bolest. Většina Kubánců žije pořád ještě na Kubě, ne v emigraci.“

Wendy Guerra (1970) kubánská spisovatelka

Zdroj: [Škoda, Stanislav, Guerra, Wendy, iliteratura.cz, 2008-08-24, 2013-06-27, http://www.iliteratura.cz/Clanek/23019/guerra-wendy-]

O životě , O problémech , O bolesti

„Emigrace je vždy neštěstí.“

Raisa Davidovna Orlova-Kopeleva (1918–1989) ruská spisovatelka

Originál: (de) Emigration ist immer ein Unglück.
Zdroj: [Gestorben - Raissa Orlowa-Kopelew, spiegel.de, 1989-06-05, 2015-06-18, http://www.spiegel.de/spiegel/print/d-13493587.html]

O štěstí

„(Řekl o Rusku a Rusech): Ukazuje se, že stačí kontrolovat televizi, velké noviny a tím pádem volby, nepohodlné projevy občanské společnosti kriminalizovat prostřednictvím daní a administrativních pák a pár výraznějších jedinců vytlačit do zahraničí, věznic nebo vnitřní emigrace — a všechno běží víceméně jako na drátkách.“

Tomáš Glanc (1969) český slavista a rusista

Zdroj: http://zpravy.e15.cz/zahranicni/politika/tomas-glanc-cina-budi-v-rusech-nadeji-i-hruzu-hlavni-pro-ne-vzdy-byla-evropa-1291209 Tomáš Glanc: Čína budí v Rusech naději i hrůzu. Hlavní pro ně vždy byla Evropa In: VÁVRA, Jan. E15.cz, 2016-12-30

„Odvážil jsem se něčeho vrcholně nezodpovědného! Vytvořil jsem román nepřístupný cizincům vzhledem k jeho jazykové obtížnosti, jenž je zároveň úmyslnou provokací polské emigrace, jediného čtenářstva, na které bych se mohl spolehnout!“

Witold Gombrowicz (1904–1969) polský spisovatel

o románu Trans-Atlantyk
Zdroj: HOŘKÝ VÝSMĚCH GOMBROWICZE https://www.respekt.cz/tydenik/1995/5/horky-vysmech-gombrowicze, Respekt, 30. 1. 1995

O vzhledu

„Pokud nejste schopni znovu začínat, zapadnete do rutiny. Jsem rád neomezován. Jediné omezení, které vítám a které je pro mě stimulující, je omezení vlastním zadáním – jeho hranicemi. Z toho vycházím a tomu se podřizuji. To mě naučily moje dvě emigrace.“

Bořek Šípek (1949–2016) český výtvarník, architekt a designér

Zdroj: http://www.boreksipek.eu/bs-lifestoryCZ.html

„Považoval jsem odchod do emigrace za slabost.“

František Stárek (1952) český hudební kritik a hudební publicista, protikomunistický disident

Zdroj: Časopis Reflex 18/2021, str. 25

O odchodu