Citáty na téma kritérium

„Když Bůh pobídl lidstvo, aby se milovalo a množilo, mínil tím, pane doktore, škaredé i krásné. Ostatně jsem přesvědčen, že estetické kritérium je od ďábla, ne od Boha. V Ráji nikdo ošklivost a krásu nerozlišoval.“

„Kritériem úspěchu je často naše srdce.“

„Kritériem pravdy je, že funguje, i když ji nikdo není ochoten uznat.“

„Církev činná je společný čin Ducha svatého a naší odpovědné svobody. Svědomí pak je posledním kritériem a dokonce ani papež by nemohl být šťasten z podřízenosti, jež by nevycházela z osobního svědomí. Ani papež nemůže vyloučit dialog, a to ve svém vlastním zájmu: jinak se jeho působení octne v neskutečnosti, bylo by podstatně pravdivé, ale existenciálně neúčinné. Proto lid Boží je základní součástí života církve.“

„Umělec potřebuje svobodu, ne aby dělal, co chce, ale aby byl, kdo je. Umělec chce, co musí; technik chce, co může. Umělec žádá svobodu pro to, co je bytostně nutné; technik pro to, co je technicky možné. Kritériem umělcovým je schopnost svět obývat, činit jej obyvatelným; kritériem technikovým je schopnost svět dobývat, činit jej konzumovatelným. Rytmus prvého je bytostný; rytmus druhého ekonomický. Umělec se dává vést virtuálním rytmem přírody; technik usiluje vést svým strojovým rytmem přírodu.“

„Dnešní svět je světem relativním. Tím chci říci, že strukturní vztahy nejsou definovány jednou provždy absolutními kritérii, nýbrž že se naopak organizují podle proměnlivých schémat.“

„Vědec dává společnosti vědění, filosof kritéria a cíle.“

„Mládí, krása, síla: kritéria fyzické lásky jsou přesně stejná jako kritéria nacismu. A já byl prostě v hajzlu.“

„Celá kultura „cesty vzhůru“ do Izraele, alija, předpokládala přetnutí všech spojnic a zájmů směrem k diaspoře. Předáci mládežnického hnutí velmi dobře věděli, že pokud teenager setrvá v Anglii či Francii i po dobu univerzitního studia, je nejspíš pro Izrael navždycky ztracený. Oficiální postoj byl proto takový, že kandidáti univerzitního studia se mají evropských přijetí vzdát, zapojit se několik let v kibucu při sklizni pomerančů, řízení traktorů nebo třídění banánů a pak, pokud to okolnosti dovolí, se komunitě nabídnout pro možnost vyššího vzdělání – přičemž se předpokládá, že kibuc kolektivně rozhodne, jaká studia (pokud vůbec nějaká) mají absolvovat, a hlavním kritériem při tom byl jejich budoucí užitek pro kolektiv.“

„Človek vyrastie v konkrétnom svete ľudí, myšlienok, činov. Vytvorí si hierarchiu hodnôt, morálnych i politických kritérií, usiluje sa riadiť sa nimi a podľa nich posudzuje aj iných. Keď na dlhé roky vypadne z toho sveta, v hlave mu zostávajú osoby i spoločnosť v podstate v tom stave, ako ich poznal. Potom sa vráti medzi svojich, ale - malou zmenou slov Biblie - spoznajú ho a on nespoznáva svojich. Takmer doslovne a najmä v prenesenom zmysle.“

„Mravní síla má v politice naději jen za předpokladu, že je schopna se prosadit také jen jako politická sila; mravní síla nemůže být náhražkou politické síly a moci. Špatná politika se nezlepší, bude-li provázena nejlepšími morálními úmysly a představami. Dokonce právě naopak: politika, která není mocensko-politicky dobrá a správná, si bude oněch dobrých morálních úmyslů užívat jako zástěrky buď své neschopnosti nebo dokonce své nelegitimnosti. Jsem zastáncem mravních zřetelů v politice, ale ne na místě zřetelů technicko-politických, nýbrž jako kritérií vyšší náročnosti (nikoliv tedy jiných nároků). Politická technika má sloužit mravním cílům, ale mravní cíle se v politice neobejdou bez řádné politické techniky. Mocensko-politická "technika" se tu má ve vztahu k "mravní síle" (a já bych raději mluvil o poslání, a nejenom mravním, ale právě také – jak řečeno – kulturním, myšlenkovém a duchovním po¬slání) asi tak, jako klavírní technika se má k přednesu a interpretaci hudebního díla. Interpretace nemůže nahradit techniku, ale sama technika nemůže diktovat, jakým způsobem má být skladba interpretována. Kdo neumí hrát dost dobře technicky na klavír, nemá šanci oslovit posluchače a eventuelně udat tón v hudebních sálech. Evropa, která nebude sjednocená a také silná ekonomicky, technicky, vědecky, a ovšem i vojensky, nemá šanci, že by mohla významněji ovlivnit světové události.“

„Obraz se musí dobývat. Nejdřív při svém vzniku, ale následně každým, kdo se na něj podívá. Nestačí se podívat jen jednou, protože každé dílo je třeba prožít. Je to stejné jako se dítě učí básničku do školy. Na obraz se musí hledět tak, aby si jej člověk nejdříve zapamatoval, probírat ho místečko vedle místečka. Pak je třeba odejít a teprve za chvíli se s jinými myšlenkami vrátit. A najednou k vám začne dílo hovořit jinak, až užasnete. Tak se člověk může dopracovat k hlubokému zážitku. Jedině tak je možné získat kritérium hodnoty.“

„Obecný smysl života spočívá v prostém školském principu: Něčemu vás učí a průběžně zkouší. A stejně jako ve škole - buď postoupíte výš, anebo propadnete. (zajisté - vyučovací předměty i klasifikační kritéria se "poněkud" liší)“