Citáty na téma monstrum

„Monstra jsou skutečná a duchové také. Žijí uvnitř nás a někdy vyhrávají.“

„Ten, jenž bojuje s monstry, by si měl dát pozor, aby se sám nestal monstrem. A pokud dlouho zíráte do propasti, tak propast zírá zpátky do vás.“

„Řekne-li Vám někdo, že nejste dost dobrý, stačí si uvědomit, že jste Little Monster a máte mně“

„O depresi
Sem mladý člověk mladá duše ale život se semnou nikdy nesral ne neexistovalo protože jsem byla z mého života zvyklá že jsem i přes absolutní únavu psychickou a fyzickou a totální vyhoření a zlomenost. Musela v mrazu vozit dřevo z venku do kotelny protože niko jiný neměl čas a tu dobu mě moje okolí hodně zneužívalo a ničilo mě psychicky toxický manipulátoři líní tirani sebestřední co jim bylo úplně jedno jak se cítím psychicky. Tehdy když jsem brečela a cítila takovou zlost na život a moje tělo chladlo schladla i moje zlost a krutost z života jsem si cosi uvědomila. Můžu to změnit ten přístup nenechám se zlomit vším krutým co mě sakra sere nejsem pán své bolesti a zlomenosti. Jsem silnější chytřejší citlivější prozíravější laskavější pracovitější přemýšlivější a jsem dobrej člověk. Nenechám se už ani chvíli ničit svojí psychiku zlíma krutýma slovama mích rodičů oni mě neznají a neváží si mě ale přesto je mám ráda díky nim jsem silnější a lepší člověk. Protože díky nim jsem se naučila hledat na věcech a všem to dobrý aby mě každá kladná myšlenka byla světlem ve dnech bolesti jejích krutých slov aby mě nemohlo nic položit a zlomit a mohla jsem s rovnýma zádama a sílou v myšlence říct: Osude jsem ti vděčná za tu všechnu bolest našla jsem v sobě sílu sice sem stále zlomená protože taková je moje povaha ale cítím se silnější. Tak jsem překonala deprese a taky tím že jsem poslouchala zůzné druhy hudby vykreslovala mandaly a psala si deník kde jsem to všechno podrobně popsala a přemýšlela nad tím jak tu situaci můžu přežít abych se z toho nezcvokla a tak mě to neničilo. Nakonec jsem opevnila svojí mysl a ignorovala ty krutá zlá slova pochopila jsem totiš že já mám problém ale oni mě zneužívají a chovají se ke mě zle protože mě fakt vůbec nechápou. Prostě jsem řekla: Nechápete mě a já vám to nedokážu vysvětlit ale pokud mě neprestanete srát a bejt na mě tak hnusny tak z vás zešílím nechte mě napokoji.Řvali na mě vstekali mluvili sprostě kritizovali říkali všechny věci co jsou na mě špatný snažili se mě psychicky zlomit A já v duchu si říkala Mám vás ráda ale fakt mě děsně serete a lamete moje sebevědomí odpouštím vám jsem vděčná za to že vás mám ikdyž jste fakt zlí monstra já věřím ve vaše dobro a nikdy nepřestanu. A tak jsem našla svoje dobro a pochopila co je krutost života. A naučila se obrnit dobrýma myšlenkama proti těm zlim. A vážit si sví jedinečnosti a svého dobré snahy se nevzdat a najít v sobě energií myšlenku která mě zachrání před bolestí temnotou všeho.“

„To, že jsi člověk, neznamená, že nemůžeš být monstrum.“

„Jaká chiméra je člověk! Jaká novota, jaké monstrum, jaký chaos, jaký subjekt protimluvů, jaký div! Soudce všech věcí, trapný pozemský červ. Správce pravdy, stoka nejistoty a bludu. Lesk i odpad vesmíru.“

„Pokud tu někdo, kdo může přinést změnu, bude to ten, kdo je ochoten něco obětovat. Bude to někdo, kdo může zahodit svoji lidskost, aby se porazil monstra.“

„Spisovatel není nic jiného než lovec monster.“

„Nimrám se v maličkostech. Jsem workaholic. Trpím nespavostí. A jsem manipulující monstrum. Proto nejsem vdaná. Kdo by mě mohl vystát?“

„Když se monstrum přestane chovat jako monstrum, přestane být monstrem? Stane se něčím jiným?“

„Nesnáším stupidní rasismus ať už jakým koliv směrem. Nesnáším skurvenou solidaritu, která zasáhla do rukou přírody a napomáhá k mísení ras, které spolu neměli nikdy žít po boku, neboť historie rozdělila světy do různých časových "sejfů", kde historicky kódy znali jenom místní a sem tam se objevil zloděj, který využil nestřežené chvíle, aby pokradl. Sem tam zradili i místní a za vidinou zisku prodali tajemství svého lidu. Co se do sejfu nevešlo pro nadbytek daného zboží, stalo se výhodným obchodním artiklem. A u toho mělo i zůstat.
Tisíce let touha po přežití tvořila z lidí nejhorší monstra lačnících po krvi, kohokoliv i čehokoliv co jim zkřížilo cestu.
Pak dá se popřemýšlet nad náboženstvím:
Když hledám význam, který je lidem vtloukán do hlav přečtu si toto:“

„Bez svědomí bez lítosti bez soucitu to není člověk to je monstrum.“

„V žádném případě tu nesedím na lavici obžalovaných jako žalovaná strana. Stojím zde jako žalobce, vznášející obžalobu tohoto prohnilého, zkorumpovaného, brutálního, cynického a krvežíznivého monstra mezinárodního terorismu a všech, kteří ho tak či onak podporují – ať již cestou přímé pomoci, nebo jen pouhé tolerance. Předstupujeme před Radu bezpečnosti s prostým poselstvím, v němž sdělujeme, že jsme hrdí na to, co jsme dokázali, neboť jsme předvedli celému světu, že i v malé zemi, existující za podmínek, v jakých musí fungovat Stát Izrael, a které jsou členům této Rady důvěrně známy, představují lidská důstojnost, život a svoboda ty nejvyšší hodnoty. Jsme hrdí nejen na to, že se nám podařilo zachránit životy více než stovky nevinných rukojmích – mužů, žen i dětí, ale také na význam, který má naše operace pro věc obrany lidské svobody.“

„Výzkumy ukazují, že více než polovina Evropanů se domnívá, že snězením transgenní plodiny se změní jejich dědičnost. 44 % občanů EU si myslí, že jen transgenní plodiny mají geny. Ty původní, nemodifikované plodiny, „geny nemají“, a proto žádné škodlivé geny nemohou na člověka „přeskočit“ a změnit ho v monstrum.“

„Ve "Výslechu" hraju monstrum. Na scéně jsem řekl režisérovi, že se obávám, že na ulici na mě budou lidi házet kameny. Naštěstí to tak nebylo.“

„Kdo to ale vlastně je ten stát? Je to nahromadění všech bezvýznamných, z nichž se skládá. Kdybychom jej mohli personifikovat, získali bychom individuum, či spíše monstrum, které by stálo v duchovním i etickém ohledu daleko pod úrovní většiny jednotlivců, jež ho tvoří, neboť stát představuje nejvýše umocněnou psychologii masy.“

„Co jsem byl já? Z mého stvoření a stvořitele jsem byla naprosto ignorant, ale věděla jsem, že nemám žádné peníze, žádné přátele, žádný druh majetku. Kromě toho mě čekala postava, která byla ohavně deformovaná a odporná; Nebyla jsem ani stejné povahy jako člověk. Byla jsem angilnejší než oni a dokázala jsem vydržet horší stravu; Snesla jsem extrémy tepla a chladu s malými zraněními; moje postava daleko převyšovala jejich. Když jsem se rozhlédla, neviděla a neslyšela jsem nikoho, jako jsem byla já. Byla jsem tedy monstrum, skvrna na zemi, od které všichni lidé uprchli a koho všichni lidé odmítli?“

„Většina umění přinesla zázraky, zatímco umění vlády přineslo jen monstra.“

„O myšlenkách
Jak to myslím cítím
1 neposlouchej ušima ale srdcem
2 použij instinkt predátora
3 přiznej si pravdu kterou nechceš si přiznat
4 buť frajer neřeš ostatní řeš sví záležitosti
5 nebuť cilevědomí monstrum ale efektivní stránek
6 uvědom si co je důležitý co má smysl a co nemá
7 nesnáš se mysli spontáně použíj charakter a osobní přístup ale hlavně profesionálně
8 piš si deník dostaň tu pravdu ze sebe vše co tě nasere nebo potěší a napadne hlavně to nepřežeň
9 tohle stejnak nesvedeš tak se nesnáš
10 jo tak teť se ukáže co to s tebou provede.“

„Ale proč tady být když nemám pro co tady být. Nikdo mě nikdy nepotřeboval. Jsem tady na tom světě nedobrovolně. A jediný co má smysl je žít bez myšlenky lidskosti ale žít pro instinktivní přežití. Protože lidskost je hloupost jen lepší level žít jako monstrum. I zvíře je víc zvíře. Než člověk člověkem lidskou moudrou bytostí která si zaslouží žít na tyhle planetě. Pro přežití protože jsme se narodili. Protože nám něco dalo život náká hnusná tupá lidská kreatura nazivající se člověk. Ale po několikati letech s rodiči neschopnych hlubokych uvach a emočního vcitění uvědomění si toho že člověk se stavá lidským díky schopnosti empatie lasky přatelství nadsení komunikace pozitivní. Dochazim do bodu kdy citím že né kazdý člověk je hoden byt naziván člověk lidska bytost Ale spíš monstrum neschopné existovat jako normalni člověk diky. Pouhému instinktivnímu prežití ale neradosti existovat to se z člověka pak stane zle monstrum které je naplněno existenčím zlem prežitku života tocí se v zašlích stereotipech které nevytváří hodnotnou lidskou bytost. A když si nedá možnost víru sílu nad vlastním osudem je to jen nádoba co přežívá bez radosti. Bez hodnotné existence myšlenky tady být vsichni jsou jen kus masa co jednou umřou. A už nevidí to krásné na tom životě to co by mohla sám sebou udělat pěknější. Protože neměla sílu neměla víru bála se vší té krutosti v lidských duších a zapoměla na to co ona sama vždycky chcela udělat ten svět lepším sama sebou. Protože věřila víc té temnotě svím monstrózním rodičům než svému dobru které v ní jakžtakš plapolalo jako malí plamínek bojující proti veliké temnotě. A pak je život jen blouděním a vlastně velikou věčností ne vděčností.“

„Dát průchod emocím to je jak dávat si placáka se zlem. To je takové malé peklo v těle mím krev se vaří tep se zvýší voda bublá vře výraz v obličeji nakrčený nos a rty záchjev vsteku nasranosti monstrum se probouzí ten pohled v očích pominutost. A pak litá všechno vzduchem antistresová záležitost. A pak se člověk vyřídí a pak uklidní. A cítí se v klidu.“