Citáty na téma nával

„Jestliže vážnější nemoci těla dovedou překazit příjemnost života, tím spíše ji musí překazit nemoci duše, k nimž patří touha po bohatství, slávě, panování, po rozkoších těla, návaly sklíčenosti, omrzelosti a zármutku, které hlodají v duši a moří ji starostmi.“

„Běda, že lidé ve svém životním působení anebo na dně srdce nejsou tím, čím se zdají být v okamžicích rozechvění anebo v návalech či rozechvěních génia.“

„Na nějaký čas jsem se nastěhoval do srdce jedné ženy. Ten nával!“

„Odstonáváte silnými návaly krve k mozku nepřirozené ženské vychování svoje, to každodenní mnohohodinné seděni se schýlenou hlavou nad nějakou drobnou, oči namáhající prací. Duševně churava nejste; ale nechcete-li takto ochuravěti, tož vám jest neodkladno duševně se zaměstnávati, jinak nestojím za nic.“

„Návalům cizinstva neodoláme, národnosti a samostatnosti své neobhájíme, nebudeme-li se svými sousedy statně a vytrvale závoditi v průmyslu a vzdělanosti.“

„Z hlediska trpělivosti se věci stanou proto, protože se stanou jiné věci. Nic není oddělené nebo izolované. Neexistuje žádná absolutní, konečná, prapůvodní příčina. Pokud vás někdo udeří holí, nebudete se hněvat na hůl nebo na paži, která ji drží. Rozhněváte se na osobu, které ta paže patří. Ale pokud se zamyslíte trochu hlouběji, zjistíte, že neexistuje žádný uspokojivý důvod hledat důvod svého hněvu v dané osobě, která ve skutečnosti neví, co dělá, protože je v daném okamžiku duchem nepřítomna. Kde by tedy měla ležet vina nebo trest? Možná bychom se měli hněvat na rodiče dané osoby pro špatné zacházení s bezbranným dítětem. Nebo na svět, ve kterém je málo milosrdenství. Ale co je to svět? Nejste vy sám součástí tohoto světa? Nezažíváte vy sám návaly hněvu, nemáte za určitých podmínek násilnická nebo dokonce vražená nutkání?“

„Lidé jsou jedním z pouhých tří druhů, typických vypnutím svého reprodukčního potenciálu ještě před svou smrtí. Těmi dalšími jsou kosatky a krátkoploutví kulohlavci Sieboldovi. (Samičky kulohlavce jsou vůbec politováníhodné. Nejenže trpí menopauzou. Pokud je sužují návaly horka, na ovívání mají jen velmi krátké ploutve.)“

„Nepřistupuji na efektní novotvary jako „doba postfaktická“. To zavání fatalismem. Tento novotvar by mohl mít jediný platný význam, totiž pokud lidé úsilí o pravdivé poznání sami vzdávají a přestávají se zajímat o věci veřejné. Ale tak tomu dnes přece není. Ano, je víc lhářů, kteří lžou vědomě a dostávají za to zaplaceno. Ale to ještě neznamená, že se mění doba! Že ji potřebujeme přejmenovat. Lidi, neblázněte! Řiďte se i nadále vlastním rozumem, citem a vírou. Pomozte lidem, kteří ochabují pod návalem lží. Nic není prohrané. Jen ke hlupákům a ignorantům přibyli placení lháři.“

„Na závodění mám nejradši pocit, když protnu cílovou lajnu a ihned mám nával emocí, to je nejvíc.“

„A co vůbec znamená všecko, všecko to minulé utrpení! Všecko, i jeho zločin i jeho trest a vyhnanství mu nyní, v prvním návalu nadšení, připadaly jako nějaká vnější, zvláštní skutečnost, která se ho ani přímo netýká. Toho večera ostatně nebyl s to o něčem déle a hlouběji přemýšlet, soustředit na něco myšlenky; a sotva by teď byl něco rozumově vyřešil, protože si všecko uvědomoval jen citem. Místo dialektiky začal život a jeho vědomí se tomu muselo přizpůsobit.“