Citáty na téma oběť
strana 3

John William Gardner foto

„Sebelítost je jednoznačně nejničivější nefarmaceutická droga. Je návyková, poskytuje krátkodobou slast a odděluje svou oběť od reality.“

John William Gardner (1912–2002) americký politik

Originál: (en) Self pity is easily the most destructive of the non-pharmaceutical narcotics; it is addictive, gives momentary pleasure and separates the victim from reality.
Zdroj: [Mucha, Lukáš, Nemarněte čas sebelítostí. Místo toho vnímejte pozitivní maličkosti a učte se větší vděčnosti, Náš region, 2019-10-17, https://nasregion.cz/nemarnete-cas-sebelitosti-misto-toho-vnimejte-pozitivni-malickosti-a-ucte-se-vetsi-vdecnosti-133620/]
Zdroj: [John W. Gardner, https://www.quotes.net/quote/51653, Quotes.net, en]

John Henry Newman foto
Louis Zamperini foto
Niccolo Machiavelli foto
Vincenc Furch foto
Jan Neruda foto

„Bez obětí a bez objetí se nerodí budoucnost.“

Jan Neruda (1834–1891) český básník, divadelní kritik, novinář, publicista a spisovatel

„Chci lásku, a ne oběť.“

kniha Bible

Lk 18, 9-14

„Přinesu ti, oběť díků, Hospodine.“

kniha Bible

Lk 6, 43-49

„Všechno jede na nepřetržitý režim vesmíru. Ale jen člověk sám si může dělat se svím časem cokoliv. A přesto si ho zotročila práce povinosti peníze a potřeba přežít ale k čemu sakra. K čemu dál pokračovat v téhle hloupé hře života. Když to jasně spravné nikdo necití možná pár desitek jedinců. Když mizí lesy stavý se domi továrny jenom pro to aby státy užívali svoje ekonomiky a měly kam šoupnout lidi co sami neví co se svím životem. A ani si neváží vlastního života když se chovají jako oběť a jsou to mašiny stroje na práci. Vlastně chápu to zlo co ci podmiňuje lidskou duši a celej svět. Přežití přežití přežití přežití chápeš co to starče. Něco to chce vysoké životní náklady na život omezení všechno drahé systém sám spusobil redukci. Ale vždycky si ten lidský faktor cestu najde. Jo vše chno de když člověka žene sexuální půd jenomže když se nechce když jsou jiné stimulanty pro vypravování hormonů. Třeba por** koukání na věci které snadno vyplaví hormony přes obrazovku je to jednoduché. Nezajistí to ale přežití lidského druhu což by některé myšlenkáře o budoucnosti nasralo. Ale zase ti kdo nechcou se množit a rozlizat se po planetě a svojí existencí ničit planetu. Tak je to morálně správné když si dá člověk za cíl geneticky nebýt v budoucnu přes svoje geny. Ale stejnak nejvíc předá člověk do budoucna svim myšlením přes: praktické skusenosti, přes vědomosti, přes knížky, přes zážitky, přes hudbu, přes média, přes internet, přes řemeslnou práci. Tím vším zajišťuje pro další generace informace minulosti. A ty myslenky slova oni budou s nima pracovat v jejich priromnosti ale bude záležet na vícero faktorech které určí jejich vnímání. A nebo to snad tak není?“

Václav Klofáč foto

„Byli jsme burcováni duševně i politicky, zbavit náš rozum lhostejnosti k našemu domovu, byli jsme vedeni upřímnou hrdostí být schopni položit za vlast oběť největší. Byli jsme vedeni k rozhodnutí, sáhnout po zbrani k obraně svých nejdražších cílevědomou mravní přípravou. Ti, kteří přešli na boj v týlu nepřítele, učinili tak s vědomím, že pro vysílání vojenských osob v civilním oblečení s trhavinami v batohu neexistují v protokole o vedení války žádné ustanovení o zajatých a raněných. Byli jsme vedeni láskou k vlasti, která se pěstovala v rodině a ve škole. Všechny tyto pojmy jsou těžce pochopitelné těm, kteří jako důkaz svého vlasteneckého cítění ukazují pěst komunistické strany hrozící kulturou třídního boje. Buďme fair a připusťme, že nevědomost hříchu nečiní. Je totiž stále dost těch, kteří přebarveni hovoří o tom, čemu nerozumí. Ti, kdož prošli výchovou Pionýra a Svazu mládeže, byli soustavně vychováváni v lásce k vlasti těmi, kteří vyzdvihovali takové partyzány, kteří za lásku k vlasti považovali trestný čin – znárodnění. Komunistický režim byl bez pochyby zločinný, to je třeba stále zdůrazňovat zvlášť mladé nastupující generaci. Mravní síla v lásce k vlasti je těžko pochopitelná tam, kde je humanita vykládána partyzánskou lůzou a v komunistickém sekretariátě.“

Antonín Petrák (1912–2009) Slovenský generálmajor, důstojník čs. armády, od r. 1940 zapojen v zahraničním odboji.

Zdroj: MAJER, P.: Odešel válečný hrdina Generálmajor v.v. Ing. Antonín Petrák. Vojenské rozhledy 2/2009. https://www.vojenskerozhledy.cz/kategorie-clanku/personalie/odesel-valecny-hrdina-generalmajor-v-v-ing-antonin-petrak

Tento citát čeká na kontrolu.
Tento citát čeká na kontrolu.
Michael Jackson foto