Citáty na téma obhajoba

„Má nejlepší obhajoba je holá pravda.“

„Nahrává fotky na Instagram tak metodicky a chladnokrevně, až by člověk řekl, že sbírá důkazní
materiál na vlastní obhajobu, jako by se celý život snažila dokázat, že má nějaký život.“

„Neupírám socialistům jejich právo na vymýšlení sociálních konstrukcí, na jejich propagaci, obhajobu a na jejich zkoušení na sobě samých na své vlastní riziko. Upírám jim ale jejich právo na vnucování těchto projektů prostřednictvím zákona – mocí – a na to, aby nás nutili platit jim na ně prostřednictvím daní.“

„Zbavený akejkoľvek možnosti zákonnej obrany a obhajoby, uprostred ubitých a zlomených spoluobžalovaných, bránil som sa sám, ako som mohol, ako mi dovolili, očakávajúc najťažší trest - šibenicu.“

„Hned na začátek bych chtěl říct něco, co nám umožní jít brzy domů. Přiznávám se, jsem vinen. Těšil jsem se na příležitost objasnit fakta svých výroků – děsivé vraždy ze cti. Mezitím jsme se dověděl, že podle současného použití tohoto paragrafu je obžalovaným upřeno právo na obhajobu. S tímto paragrafem v trestním zákoníku musím tedy být pokládán za předem odsouzeného. Nehodlám se na tomto cirkuse podílet a proto se přiznávám. Tím se také zajistí soulad mezi rozsudkem, který za chvíli obdržím a tímto nepatřičným paragrafem trestního zákoníku, podle něhož jsem odsouzen.“

„Veřejnost z celého srdce akceptovala palestinskou verzi událostí a vnímá Izrael jako agresora. Já však Izrael nepřestanu hájit. Jeho obhajobu vnímám jako principiální záležitost. V Izraeli jsem nějakou dobu žil a opakovaně jsem jej navštěvoval. Stojím za Izraelem, a to hned ze tří důvodů – coby židovskou domovinou, nalezenou po dvou tisíciletích exilu, který skončil Osvětimí; coby demokratickou zemi; a coby naši první obranou linií.“

„Obviněný si může na svou obhajobu říkat co chce, i nepravdy.“

„Když Pán povolával vyvolené k obhajobě království nebeského, nepočítal pouť do Jeruzaléma k dobrým činům. Když hlásal blahoslavenství, nezahrnul mezi ně tuto námahu.“

„Lidstvo v každé době plodí ďábelské šílence a svůdné představy útisku. Úkolem státnictví je zabránit tomu, aby se vyšvihli k moci, a udržet funkční mezinárodní uspořádání, které je může – pokud se k moci dostanou – zastrašit. Toxická směs povrchního pacifismu, geopolitické nerovnováhy a nejednoty spojenců však těmto silám v meziválečném období dala volnou ruku. Evropa poučená třemi sty lety konfliktu vybudovala mezinárodní řád – a pak ho odhodila, protože její vůdcové nerozuměli při vstupu do první světové války důsledkům svého počínání, a i když nyní chápali, jaký by byl dopad další hromadné katastrofy, zalekli se závěrů, k nimž je toto nahlédnutí mělo přimět. Kolaps mezinárodního pořádku, k němuž v této době došlo, byl v zásadě rezignací či přímo sebevraždou. Evropa opustila zásady vestfálského urovnání, zdráhala se uplatnit sílu, jež by byla nezbytná k obhajobě deklarované morální alternativy, a nyní ji stravovala nová válka, jejíž konec s sebou znovu přinesl nutnost nově pojmout uspořádání kontinentu.“

„Pravda je obecně nejlepší obhajobou proti pomluvám.“

„Chtěls to, tak si za to bojuj, neměň své obhajoby podle toho, jak se ti to hodí a komu je říkáš.“

„Že někdo zcela záměrně škodí poznáte bezpečně podle toho, když své počínání vehementně obhajuje - např. argumentem: "pro dobro věci".
(dobrá věc obhajobu nepotřebuje - už ze své podstaty)“