Citáty na téma osudovost

„Milovala jsem ho, miluji ho, budu ho milovat.
Má sice ženu a žal v mém srdci je tak silný že mě nutí budit se v noci.
Myslet na něho.
Kdybych tehdy neudělala osudovou chybu, byl by můj.
Pamatujte: Toho koho doopravdy milujete budete mít v srdci navždy.
Ale že to neskutečně bolí.
Láska bolí jako nůž v srdci, který se zabodává hlouběji a hlouběji.“

„Všechny bytosti, které milují, myjí osudovou krásu, krásu trvání, krásu prvku.“

„Každý z nás udělá v životě nějakou osudovou chybu, a když si ji uvědomíme, nedá se to už napravit.“

„Žena je osudově sugestivní: žije v jiném životě než ve svém vlastním, žije v našich představách, a neustále je zneklidňuje a oplodňuje.“

„Každý člověk se domnívá, že ví a zná nejvíce ze všech lidí ostatních, a přece jeden podvádí a druhý se dává podvádět, aby doložil, že ví a zná jenom domněle - a osud s ním vymetá kdejaký kout osudových konstelací.“

„Klasický balet mého dětství a mládí byl jako načinčaná výkladní skříň. Já jsem s takovým pojetím nesouhlasil. Nechtěl jsem pokračovat v udržování této tradiční linie, ale přenést do postav reálný život, skutečné city. Vyjádřit tancem živé emoce, psychologické pochody, vnitřní stav hrdinů ve vypjatých situacích. Chtěl jsem, aby publikum bylo uhranuto osudovostí postav.“

„O identitě státu či národa či společnosti se mluví často a nejeden odpůrce evropské integrace se národní identitou ohání. A z její ztráty se strachuje. Domnívám se, že většina těch, kdo takto mluví, podvědomě vnímá identitu jako jakousi osudovou danost, jako cosi genetického, málem jako identitu krve, tedy jako něco, na co nemáme vliv. Myslím, že je to veskrze zvrácené pojetí identity. Identita je určitý výkon, určité dílo, určitý čin. Identita není mimo odpovědnost, ale naopak je jejím výrazem.“

„Zvědavost a osudovost jdou vždy ruku v ruce.“

„Byl to muž beze strachu. V mládí se nebál perzekucí v diaspoře. Nebál se a nezlomilo jej vězení během oněch „Bílých nocí“. Neodradil je složitý život v podzemí, kdy byl neustále pronásledován. Neváhal podstoupit vážné a osudové rozhodnutí v životě národa. Nebál se ani války, ani domlouvání míru.“

„Ve městě jsou lidé neustále nablízku podivuhodné směsici toho, co milují, nenávidí a toho, co se pro ně ukáže jako osudové.“

„Většina dospělých vůbec nepochybuje o své dospělosti. Netuší, jak osudově se mýlí…“

„S lítostí vyslovuji osudovou pravdu: Ludvík musí zemřít, aby země mohla žít.“