Citáty na téma pusa

„Jen otevřu pusu, cítím, že je ve mě spousta hudby, která chce ven“

„Darovat znamená něčeho vzdát se / potěšit příjemce a tím i dárce / nicméně všechno je otázka vkusu… / Tak zavři oči a otevři pusu“

„Příště si toho brouka můžeš zabít sám a já za tebe převezmu náročnou šichtu postávání kolem s otevřenou pusou.“

„Je štěstí jako holka hravá, jež nezdrží se dlouhý čas,
když přijde, vlas si počechrává, dá pusu jen a pryč je zas.
A neštěstí je starší paní, jež na krk se Ti pověsí,
má času dost a bez optání se usadí a plete si.“

„Dej mi lásku a vrátím ti ji stonásobně.
Dej mi pusu a vrátím ti jich tisíce.
Dej mi vášen a ukážu ti sedmé nebe.
Dej mi objetí a už tě nepustím.
Nedáš mi nic, najdu si to tam, kde mi to někdo bude chtít dát!“

„Na naší první schůzku přišla s tříhodinovým zpožděním. Sotva dosedla, otevřela pusu a vydržela mluvit další tři hodiny bez přestávky.“

„Pusa je hymnou lásky.
,, Soucit je důkaz síly.
,, Odpuštění je základ přátelství.“

„Oči řeknou víc, než pusa za měsíc.“

„Muž, který touží po šťastném manželství, musí držet pusu zavřenou a šekovou knížku otevřenou.“

„Nic není moc velké sousto, máš jen malou pusu.“

„Ten kdo se narodil se zlatou lžičkou v puse, má mnoho kamarádů, ale málo přátel.“

„Každý muž potřebuje být oslaben. Je mi líto. Všichni potřebují profackovat. Ženy byly drženy při zemi příliš dlouho. Každý heterosexuální muž by měl mít mužský jazyk ve své puse alespoň jednou.“

„Já jsem si ještě nikdy žádnou nezapálil. Je to metafora, chápeš? Strčíš si zabijáka do pusy, ale nedovolíš mu zabíjet.“

„Lidé by si měli dávat větší pozor na to, co vypustí z pusy.“

„Mnoho idiotů by mělo prostě zavřít pusu.“

„Klečel jsem před oltařem a otvíral ústa, aby mi kněz mohl na jazyk položit tu velkou kulatou oplatku. Od včerejší večeře to bylo první jídlo. v žaludku mi kručelo, přesto mě chuť toho tenkého kolečka z mouky a vody zvlaště děsila. Koneckonců, tohle nebyl chleba, to byl Ježíš. Ne symbol Ježíše, ale Ježíš sám. Zavřel jsem oči a domlouval sám sobě. Nekousej. Vůbec se toho nedotýkej zuby. A hlavně si to nepřilep na patro. Ach, bože, už se stalo. Dovolil jsi to. Bůh se ti přiepil na patro. Jak ho teď chceš dostat dolů? Musíš to dostat dolů a polknout. Co když to ztvrdne a zůstane tam? Nemůžeš až do večera chodit s bohem v puse. Ach, bože! Tak se rozpusť, rozpuštěj se.“

„Když má člověk pusu, tak najde cestu zpátky.“

„Daruj usměv ☺ každemu pusu jen někomu 😘 lásku jen někomu 💟“

„Slogan v marketingu by měl být jako něco, co si lidi myslí, že oni sami říkají. Měl by sedět v puse jako bonbon.“

„Strčím si krásnou větu do pusy a cucám ji jako ovocnou kapku.“

„Ten chudák starý pruský král tu v jednom kuse chodí s pusou dokořán a vypadá jako idiot.“

„Když mi řekneš, do očí, cokoliv hanlivého na mou osobu, vezmu to spíš, než od člověka, který se mi snaží mazat med kolem pusy.“

„Jak můžou sobci tvrdit o jiných, že jsou sobci?! Copak si nevidí do pusy?!“

„Pusa je jen jako dekorace.“

„Máš plnou pusu negativních slov na mou osobu. Tak proč teda semnou jsi? Řekni aspoň jeden duvod, proč semnou stále jsi. Hmmm, mlčíš….“

„Měl jsem ve svém životě několik idealistických mott o člověčenstvu, ale při jejich naplňování jsem zažíval namnoze hořkost a zklamání. Nyní, když mi ubíhají léta poslední, vyznávám chválu pejskovství. Dost často jsem v pokušení rouhavé kritičnosti k dílu Stvořitele, zvláště k takzvané koruně všeho tvorstva. Leč pejsek, ten se věru povedl, je příslovečně věrný a oddaný, nezná jidášství a jeho pusa je vždy upřímná. V této genetické výbavě je však až tragický prvek; miluje svého pána, byť je to třeba padouch. Pejsčí čisté dušičky jdou přímo do nebíčka, peklo vůbec neznají (to jen zlí lidé jim je dělají na zemi, nebo je také ke zlu vedou). Toto vyznání dosvědčuji i osobní zkušeností: každodenně mi přináší pestrý rejstřík radostí fenka, jenž má v rodném listu internacionální jméno Annie Jack Russell, ale pro mne je to milovaná, "hezky česky" překřtěná, Andulka.“

„Nemazej mi med kolem pusy! Nejsem žádný medvídek na hraní, kterému by se to líbilo.
MV“

„Ze všech autorů se mi nikdo nelíbí víc než kompilátoři, kteří všude hledají střípky cizích děl, jež připojují ke svým jako spoustu zeleného drnu v zahradě. Vůbec nejsou lepší než skladníci v tiskárně, kteří se zabývají sazbou, jež dohromady tvoří knihu, k níž nepřispívají ničím jiným než ruční prací. Chtěl bych, aby původní spisovatelé byli respektováni, a připadá mi jako jistý druh znesvěcení brát tyto kusy ze svatyně, v níž přebývají, a vystavovat je opovržení, které si nezaslouží. Když člověk nemá co nového říci, proč nezavře pusu? Co je nám do tohoto dvojího zaměstnání?“

„Zaujmout dámu lze vtipem. Ale k získání jejího srdce. Je zapotřebí mít vytrvalost a vášeň pro všechno co ji slíbíte. Vykonat tohle všechno může stát váš celý život. Pokud si pustíte pusu na špacír.“

„Kdysi dávno - na pražské periferii: V partě výrostků, postupně ovládnuté špatnými vlivy, bylo mému kamarádovi sděleno, že už mezi ně nepatří - ať táhne! Jen poděkoval a v poklidu odkráčel. Nechápavě, s otevřenou pusou zírali dokud jim nezmizel z dohledu.
(mým kamarádem zůstal - a je jím dosud)“