Citáty na téma renesance

Sbírka citátů na téma renesance.

Citáty na téma renesance

„Pro mě byl problém po Shakeseparovi vůbec něco překládat, protože takové zadání já už nikdy nedostanu. Pro mě překlad není second hand, pro mě je to vlastně tvůrčí práce, která je samozřejmě spjatá s tím originálem. To, co dělá Shakespeare s jazykem, to prostě nemá obdoby ani v anglické renesanci.“

Martin Hilský (1943) český literární historik, překladatel a vysokoškolský pedagog

Zdroj: [Profesor Martin Hilský: Trápí mě lidská lhostejnost a hloupost, rozhlas.cz, 2016-05-21, 2016-09-27, http://www.rozhlas.cz/plus/osobnostplus/_zprava/profesor-martin-hilsky-trapi-me-lidska-lhostejnost-a-hloupost--1615487]

O problémech

„Kreditním systémem (angl. ECTS, European Credit Transfer System), který je součástí boloňského procesu, se měří údajně „student workload“, tedy pracovní objem, jaký student potřebuje pro dosažení určitého cíle. Kredity či výkonnostní body udělované za určité studentské aktivity nepředstavují tedy žádný obsahový ekvivalent studia, nýbrž porovnávají jen vynaložený pracovní čas. Patří k ironii světových dějin, že marxistické učení o hodnotě vynaložené práce, která ekonomická věda s pohrdáním odsunula na smetiště dějin, se v evropských vzdělávacích plánech dočkalo radostného návratu. Hodnota studia se měří podle průměrného pracovního času, který na něj byl vynaložen. Takovouto renesanci marxismu jako jádra vzdělávací reformy, která sama sebe mylně chápe jako liberální, není možno podceňovat.“

Konrad Paul Liessmann (1953) rakouský literární kritik

Zdroj: Igor Cagáň: Varovné rešerše z Kellera a Liessmanna IV. Beo.sk, 18. VIII. 2010. URL: http://beo.sk/recenzie/1138-varovne-reserse-z-kellera-a-liessmanna-iv-

O studiu, O učení, O čase, O vědě

„Pokládám hebrejské výtvory, takové, jako je Tel Aviv, za přesvědčující, překonávající výtvory staletí v exilu. Rád bych věděl, zda jinde v celém světě existuje pro Izrael jiné podobné místo. Takové budovy, postavené čistě a jedině Židy od střechy po základy, to je působivý pohled.
Toto vytvoření celého hebrejského města je dostatečné, aby naplnilo srdce skeptiků a pochybovačů vírou, že renesance Izraele je nepopiratelný fakt.
Tady v Tel Avivu cítím všemi svými smysly, že nemám − a ani bych nemohl mít − jinou vlast než toto místo. Budiž požehnáni ti, kteří se přišli připojit k naší věčné stavbě v tomto koutě světa, pro nás jediném.“

Chajim Nachman Bialik (1873–1934) hebrejský básník, spisovatel a editor

prohlásil o Tel Avivu poté co se do něj přestěhoval
Zdroj: GILBERT, Martin. Izrael: Dějiny. Praha : BB Art, 2002. 65-66 s. ISBN 80-7257-740-9.

O vlasti, O světě, O víře, O srdci

„Pro kolonizátora Brazílie, muže renesance, byla žena kořistí. Pro puritána, muže reformace, byla žena jeho společníkem v práci…“

Viana Moog (1906–1988) brazilský novinář a právník

Originál: (en) For the colonizer of Brazil, a man of the Renaissance, woman was an object of prey. For the Puritan, a man of the Reformation, woman was his companion in work….
Zdroj: [Adams, Jerome R., 1995, Notable Latin American Women: Twenty-nine Leaders, Rebels, Poets, Battlers, and Spies, 1500-1900, McFarland, 8, 9780786400225]

O mužích, O ženách

„… potom brácha ten brovnink rozmontoval a už jsme to nedali dohromady, chtěli jsme se ze zoufalství zastřelit, ale nemohli jsme ten brovnink dát dohromady, to bylo naše štěstí, tak já jsem mohl kdykoliv přijít za slečinkama ke kostelu, vždycky jsem přišel nastrojenej, štráfový kalhoty, jak bankovní úředník a posadil jsem se na hilznu od minimaxu, jak diplomat, sluníčko svítilo a ty slečny ležely v plavkách na dekách, jako nějakej spolek 'Ctitelů slunce', bylo jich šest a ležely na znaku s rukama pod vytupírovanejma hlavinkama a dívaly se schválně do mračen, aby nechaly svoje tělička napospas mužskejm vočím, já, že jsem byl citlivej jak Mozart a ctitel evropský renesance, koukal jsem se jak krokodýl, jedním vokem do farní zahrady na pana děkana, a druhým vokem na ty nožky přehozený přes kolena, pořád ty krasavice houpaly kotníčkama a po mně lezli mravenci, komupak se to stane, aby byl s tolika krasotinkama? to jedině císař, nebo sultán, a tak jsem těm kráskám vypravoval, jak jsem měl příjemnej sen, jak se mi zdálo, že pekař sází do pece chleba a to je výhra na los, ale já los nemám, ovšem pekařství jako takové ve snách viděti, to znamená noční radovánky, ale co z radovánek?…“

Bohumil Hrabal kniha Dancing Lessons for the Advanced in Age

O štěstí, O lži, O slunci, O zoufalství

„Když se architektura zakládá na tradicích, když z nich vychází, každý člověk ji může chápat. Snažím se interpretovat nový kontext novým způsobem. Je mi bližší nově pojmout něco tradičního, než experimentovat. Tradice pro mě vždy byla větší inspirací než experimentování. V období renesance se říkalo, že u vchodu do kostela by měly být nejméně čtyři schody. Když vstupujete do budovy po schodech, děláte to s větší noblesou, než když do ní vpadnete. A z toho se můžete hodně naučit – já jako architekt mohu nechat lidi vstoupit do budovy rychle, přímo, nebo pomalu vznešeně a s rozmyslem a to v nich vyvolá jiný pocit…“

Bořek Šípek (1949–2016) český výtvarník, architekt a designér

Zdroj: http://www.boreksipek.eu/bs-lifestoryCZ.html

O lidech, O pocitech, O rychlosti