Citáty na téma štít

Sbírka citátů na téma štít, lidé, zbraň, život.

Citáty na téma štít

„Jdi klidně svou cestou halasem a spěchem a nezapomeň pro ně, jaký mír se skrývá v tichosti. Pokud tím nezradíš sám sebe, vycházej dobře s každým člověkem. Svou pravdu vyslovuj tiše a jasně a naslouchej jiným, ať mdlého rozumu nebo nevědomým; také oni mají svůj příběh. Vyhni se lidem hlučným a svárlivým, jen jitří tvoji mysl. Nesrovnávej se s jinými, abys nezahořkl nebo nepropadl pýše. Vždycky se najde někdo větší nebo menší, než ty sám. Z plánů měj stejnou radost jako z dosaženého, drž se své životní cesty, byť i sebeskromnější; v proměnlivosti osudu je právě jen ona tvým vlastnictvím. Zachovej obezřetnost v každém podnikání, vždyť svět je plný klamu. Nenech se jím však oslepit a nevidět v něm i ctnost. Je mnoho lidí zápasících o velké myšlenky a všude kolem život naplněný hrdinstvím. Vždy buď sám sebou. A nikdy nepředstírej náklonnost. Stejně tak nebuď v lásce cynikem, protože tváří v tvář veškeré vyprahlosti a deziluzi je láska vytrvalá jako tráva. S ochotou přijímej, co napovídá tvůj věk a v pravý čas s grácií přenech mládí, co mu náleží. Posiluj svého ducha, aby ti byl štítem při nenadálém neštěstí. Nestresuj se však zlými představami, vždyť mnohá úzkost vzniká z únavy a osamění. Buď ukázněný a k sobě mírný zároveň. Jsi stejné dítě Vesmíru jako jsou stromy nebo hvězdy, máš právo tady být. Ať už to chápeš nebo ne, vesmír jde dál tak, jak jít má. Buď proto v míru s Bohem, ať si ho představuješ jakkoli a ať už jsou tvé snahy a touhy jaké chtějí, měj v hlučném zmatku světa ve své duši mír. Při vší své falši, otročině a rozbitých snech je to ještě pořád krásný svět. Buď veselý. Snaž se být šťastný.“

Max Ehrmann (1872–1945)

Desiderata je krátká báseň v próze o tom, jak dosáhnout štěstí v životě. Jejím autorem byl americký právník a filosof Max Ehrmann žijící v letech 1872 – 1945, poprvé ji uveřejnil roku 1927. Existovala však legenda tvrdící, že se jedná o anonymní text, který pochází ze 17. století a byl nalezen v kostele sv. Pavla v Baltimore. Báseň byla populární v 60. letech v okruhu hnutí hippies.
Zdroj: Desiderata

Jiří Wolker foto

„Musí se zabít, musí se žít, ruce jsou zbraně, srdce štít.“

Jiří Wolker (1900–1924) český básník

Těžká hodina - Balada o snu

Erich Kästner foto

„Humor je ochranný štít moudrých.“

Erich Kästner (1899–1974) německý dětský spisovatel

Originál: (de) Der Humor ist der Regenschirm der Weisen.
Zdroj: [Pankoke, Helga, Trape, Wolfgang, 1989, Der Humor ist der Regenschirm der Weisen, Aufbau-Ver, 403, němčina]

John Ronald Reuel Tolkien foto

„Můj pancíř je jako deset štítů na sobě, moje zuby jsou meče, moje drápy oštěpy, úder mého ocasu hrom, moje křídla uragány a můj dech smrt!“

John Ronald Reuel Tolkien (1892–1973) britský filolog a spisovatel, autor Pána prstenů

Šmak, Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky

Jim Morrison foto
Menandros foto
Aischylos foto
Andrej Babiš foto

„My čistý štít máme, nemáme tedy co skrývat. Proto možná konkurenční strany tvrdí, že jsme „nečitelní“.“

Andrej Babiš (1954) český podnikatel a politik

o hnutí ANO 2011 před volbami 2013
Zdroj: [(red), Andrej Babiš: Jít k volbám je možnost, jak něco změnit, 5 plus 2, 42, II, 17, říjen, 2013, 2–3]

John Bunyan foto

„Modlete se často; neboť modlitba je štítem pro duši, oběť Bohu a metlou pro Satana.“

John Bunyan (1628–1688) anglický křesťanský spisovatel a kazatel

Originál: (en) Pray often; for prayer is a shield to the soul, a sacrifice to God, and a scourge for Satan.
Zdroj: [Bunyan, John, 1873, The complete works of John Bunyan, Bradley, Garretson & Co., 80, angličtina]

David Weber foto

„Na zlomeček věčnosti oběma lodím nic nebránilo ve volné střelbě na protivníka a v tom okamžiku dva různé počítače odstartovaly své palebné plány.
Žádný lidský smysl nedokázal postřehnout, co se odehrálo potom; žádný lidský mozek by si to neuměl přebrat. Vzájemná vzdálenost činila dvacet tisíc kilometrů a řízené střely, lasery a grasery dštily zkázu přes tu miniaturní propast vakua jako rozzuření démoni.
Ahmed zavrávoral, když jeho bočním štítem bez námahy prošel první graserový svazek. Jeho boky byly opatřeny metrovým pancířem z nejtvrdší slitiny keramiky a kompozitu, jakou se člověk doposud naučil odlévat, a přesto se jí graser prodral pohrdavě snadno. Od strašlivé rány se rozlétly obrovské úlomky a vzájemný pohyb lodi změnil to, co by bývalo kruhovým otvorem, v dlouhou zející trhlinu. Paprsek rozpáral bok lodi, jako když vyvrhovací nůž rozpáře žraloka, a z rány vytryskl vířící cyklon vzduchu, trosek a lidských těl.
Ale to byl pouze jeden z osmi takových graserů. Všechny do jednoho zaznamenaly přímé zásahy a na bitevním křižníku nikoho ani ve snu nenapadlo, že by přestavěná obchodní loď mohla nést takové zbraně. Zatímco si zuřivý úder Poutníka s křižníkem pohrával, komunikační obvody zahlcovala kakofonie výkřiků bolesti, šoku i hrůzy a potom se přihnaly řízené střely Q lodě a znovu a znovu křižník probodávaly jednorannými lasery, aby dokončily strašlivé dílo graserů. Zbraňová stanoviště se rozlétala na kusy, výboje bláznivě sršely a kabely syčely, pukaly a explodovaly. Příďová místnost gravitoru vybuchla, když jeden graser zasáhl naplno generátory, a tlaková vlna změnila sto metrů pancéřovaného trupu v pokroucené trosky. Všechny tři fúzní jednotky se automaticky nouzově zastavily a po celé lodi se zavírala vzduchotěsná vrata. Ale v příliš mnoha případech neměla ta vrata v čem zadržovat vzduch, neboť grasery Poutníka se propálily naskrz celým trupem a křižník se převaloval v prostoru jako umírající bezmocný vrak. Ale nezahynul sám. Poutník vypálil o zlomek sekundy dříve než Ahmed - ale jen o zlomeček a na rozdíl od Ahmeda neměl žádný pancíř a žádná hermeticky uzavíratelná oddělení. Byla to obchodní loď, jenom tenká slupka kolem obrovského prázdného prostoru pro náklad, a to nemohla žádná přestavba změnit. Zbraně, které přežily, aby se mohly zakousnout do jeho trupu, byly mnohem lehčí než ty, jež rozpáraly Ahmeda, ale proti tak zranitelnému cíli byly děsivě účinné.
Celý pravobok od přepážky třicet jedna dozadu po přepážku šedesát pět byl na padrť. Prázdné doky LAC se rozlétly jako rozšlápnuté sklenice. Zásobníky dva a čtyři byly roztrhány na kusy, stejně jako všechny výmetnice kromě čísla dva. Šest z osmi graserových stanovišť vybuchlo a prakticky celá jejich obsluha zahynula. Jeden laser se prořízl až k jádru lodě, zničil fúzní reaktor jedna a prorazil palubní vězení, z něhož už Randy Steilman a jeho druhové nikdy neměli vyjít před soud, a další se prořízl až na samotnou velitelskou palubu. Můstek zametla tlaková vlna, přepážky a podélníky se trhaly jako papír a zuřící hurikán vytrhl Jennifer Hughesovou navzdory tlumícímu postroji z křesla a odnesl ji do prostoru mimo loď. Její tělo už nikdo nikdy nenajde, ale na tom sotva záleželo, protože svištící příval atmosféry s ní udeřil o okraj trhliny v trupu a na místě jí roztříštil přilbu. John Kanehama zaječel do interkomu, když ho jako oštěp probodla dlouhá letící tříska slitiny. Staršího seržanta O’Haleyho přesekl vejpůl plochý úlomek, dlouhý jako on sám, a Aubrey Wanderman se pozvracel do přilby, když tentýž úlomek prolétl mezi osazenstvem jeho stanoviště a roztrhal Carolyn Wolcotovou a poručíka Jansena.
Tento výjev z pekla se po obrovském trupu Poutníka opakoval znovu a znovu. Další výbuchy a odletující trosky zasahovaly lidi, které minula palba Ahmeda, jako by se umírající loď mstila posádce za to, do čeho ji přivedla, a HMS Poutník se potácivě převaloval pryč s nefunkčním pohonem, zničeným hypergenerátorem a s osmi sty mrtvými a umírajícími lidmi v rozbitých odděleních.“

Vasilij Pavlovič Aksjonov foto
Valeriu Butulescu foto

„Pohotovostní pluk přijel, až když byl pozván hlídkou. My jsme přijeli až do toho nejprudšího, co se tady dělo. Stáli jsme v postranních ulicích, neviděli jsme, kolik je tady lidí, jaká síla, co na nás má ta opozice připravený, prostě jsme šli do něčeho, aniž jsme věděli, co na nás čeká. Až když jsme nastoupili na Václavské náměstí, tak jsme viděli, kolik je tady lidí, jaká je síla, a až tady jsme se dozvěděli konkrétní povely. Struktura celého zásahu tady byla, ale všecko se utvářelo až zde na místě. (…) Protiútok [demonstrantů] byl veden z dálky některými skupinami. Z davu po nás někteří házeli třeba kostky po domácku vyrobené, dřevo, možná i kamení. Prostě ty helmy a štíty, co jsme měli, nám dost často pomohly od nějakých úrazů, roztržení obličeje nebo které by nám zanechaly následky. Útoky byly, když jsme někoho předváděli, když na nás pořvávali „Gestapo!“ a jiný urážlivý výroky, dokonce pěsti a kopance, a příslušník, který byl sám, byl zavlečen do davu a dostal tam někdy někde i nějakou ránu, kopanec. (…) Měli řetězy rozkovaný, co já jsem viděl, na kterých byly na konci navařený ocelový kuličky, to většinou ty, jak se říká, pankáči, tydlety mladý skupiny, který to nosily po kapsách, boxery, takovýhle věci měli u sebe, i kudly, zbraně, třeba jehlice na pletení, navařený očko na ní, takovýhle věci se u těch demonstrantů tady objevily. (…) Já jsem přesvědčen, že bez zásahu pohotovostního pluku, který je cvičen na tyto události, by se obnovení pořádku a klidu v centru hlavního města neobešlo. (…) Hlas Ameriky i Svobodná Evropa vysílá jenom to, co řeknou jejich korespondenti zde, a ti jsou placeni za to, co řeknou, a čím víc budou urážet náš stát a čím víc budou hanobit naše čelní představitele, tím dostanou víc peněz, a proto, snad si myslím si nebo je to určitě tak, proto hanobí náš stát, naši bezpečnost těmito urážlivými výroky, jako že to bylo brutální. Zásah nebyl brutální, byl veden přesně podle měřítek, jak se má vést a jak nám bylo veleno.“

Zdeněk Ondráček (1969) český člen českého Parlamentu (2013–2017), místní politik a policista

z rozhovoru pro Československou televizi po zásahu pohotovostního pluku VB proti demonstrantům během tzv. Palachova týdne v lednu 1989 v Praze

http://hradec.idnes.cz/poslancem-komunista-s-kontroverzni-minulosti-zdenek-ondracek-pvd-/hradec-zpravy.aspx?c=A131028_161536_hradec-zpravy_pos, 2013-10-28, 2013-10-28

„Pohotovostní pluk přijel, až když byl pozván hlídkou. My jsme přijeli až do toho nejprudšího, co se tady dělo. Stáli jsme v postranních ulicích, neviděli jsme, kolik je tady lidí, jaká síla, co na nás má ta opozice připravený, prostě jsme šli do něčeho, aniž jsme věděli, co na nás čeká. Až když jsme nastoupili na Václavské náměstí, tak jsme viděli, kolik je tady lidí, jaká je síla, a až tady jsme se dozvěděli konkrétní povely. Struktura celého zásahu tady byla, ale všecko se utvářelo až zde na místě. (…) Protiútok [demonstrantů] byl veden z dálky některými skupinami. Z davu po nás někteří házeli třeba kostky po domácku vyrobené, dřevo, možná i kamení. Prostě ty helmy a štíty, co jsme měli, nám dost často pomohly od nějakých úrazů, roztržení obličeje nebo které by nám zanechaly následky. Útoky byly, když jsme někoho předváděli, když na nás pořvávali „Gestapo!““

Zdeněk Ondráček (1969) český člen českého Parlamentu (2013–2017), místní politik a policista

a jiný urážlivý výroky, dokonce pěsti a kopance, a příslušník, který byl sám, byl zavlečen do davu a dostal tam někdy někde i nějakou ránu, kopanec. (…) Měli řetězy rozkovaný, co já jsem viděl, na kterých byly na konci navařený ocelový kuličky, to většinou ty, jak se říká, pankáči, tydlety mladý skupiny, který to nosily po kapsách, boxery, takovýhle věci měli u sebe, i kudly, zbraně, třeba jehlice na pletení, navařený očko na ní, takovýhle věci se u těch demonstrantů tady objevily. (…) Já jsem přesvědčen, že bez zásahu pohotovostního pluku, který je cvičen na tyto události, by se obnovení pořádku a klidu v centru hlavního města neobešlo. (…) Hlas Ameriky i Svobodná Evropa vysílá jenom to, co řeknou jejich korespondenti zde, a ti jsou placeni za to, co řeknou, a čím víc budou urážet náš stát a čím víc budou hanobit naše čelní představitele, tím dostanou víc peněz, a proto, snad si myslím si nebo je to určitě tak, proto hanobí náš stát, naši bezpečnost těmito urážlivými výroky, jako že to bylo brutální. Zásah nebyl brutální, byl veden přesně podle měřítek, jak se má vést a jak nám bylo veleno.
(z rozhovoru pro Československou televizi po zásahu pohotovostního pluku VB proti demonstrantům během tzv. Palachova týdne v lednu 1989 v Praze)
Zdroj: [Ladislav, Pošmura, Před revolucí jako esenbák uhodil obuškem dívku, teď jde do Sněmovny, iDNES.cz, http://hradec.idnes.cz/poslancem-komunista-s-kontroverzni-minulosti-zdenek-ondracek-pvd-/hradec-zpravy.aspx?c=A131028_161536_hradec-zpravy_pos, 2013-10-28, 2013-10-28]

Jiří Wolker foto

„Štítem a brněním bude jeho pravda.“

kniha Bible

Žl 91,4