Citáty na téma tělo

strana 8

„Duchu je těžko konat bez těla.“

„Láska je hra těla, ale modlitba duše.“

„A slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi.“

„Duch je ten, který obživuje, tělo nic neznamená.“

„Není třeba mě přemisťovat do jiného vězení. Můj život se už pomalu vytrácí Navrhuji, abyste mě přišpendlili na kříž a spálil mě zaživa. Moje planoucí tělo bude pochodeň, která posvítí mým lidem na jejich cestě ke svobodě.“

„Bylo by pro mě obrovskou ctí, kdyby se mi jednou povedla napsat sbírka básní, která by se užívala jako léčivé tabletky, či bylinky jako lék proti bezmoci, jako lék proti rakovině těla i mysli.“

„Vztah mezi mužem a ženou vytrvá, pokud se jejich duše prolnou hlouběji a pevněji než jejich těla.“

„A můžu si psát co chci jak můžu vědět že to jednou nebude nikdy k něčemu užitečný v poznátcích pohledu na svět. Jak se na to kouká jedna bezvýrnamná osoba. Která sice trochu šílí gramatiku ale každej má svůj styl. Chybný styl je taky styl. Nejde mě o dokonalost jde mě o hlubší úvahy sice to je nezaživné. Ale třeba to co je nudné a nezaživné lidi v budoucnosti pochopí z časem jinak. Třeba za 1345 let no jak to můžu vědět. Třeba to změní realitu no kdo ví. Hlava tělo a nálada kdo ví jak se člověk přizpůsobí složitému světu svého vlastního zmatku svého umělého světa. Je to únavné. Ale příroda je energie a síla života. Člověk je co vlastně jen myšlenka mezi myšlenkama z myšlenkou která prostě je. A každej člověk je tu různě v té možnosti života. A tom přežití je to zase jen zmatek 🤯.“

„Od dětství si mnozí z nás říkali, že nebudou přihlížet, pokud se stanou svědky genocidního násilí. Říkali jsme si, že pozvedneme svůj hlas. Říkali jsme si, že budeme nasazovat svá těla. Slíbili jsme si, že se takové hrůzy za našeho života už nikdy nebudou dít. V Gaze právě teď probíhá ‚nikdy více’ našich životů. A my odmítáme přihlížet.“

„Mnozí z nás se od Země odpojují, naše citlivost vůči matce přírodě se snižuje. Přesunem do našich těl se uzemňujeme, rozvíjíme vyšší vědomí a vděčnost za život. Sebeláska člověka uzemňuje, protože se zbavíte sociální úzkosti a vidíte – jste dost dobří.“

„Informovaností se může cítit člověk imuní proti katastrofám. Když si na to člověk zvykne snadnějc se tomu pak čelí. Ale nejlepší je mít jasno v tom co se může stát a umět se na to psychicky připravit a mít jasno jak se zachová a co dělat v daný moment. Právě ten moment může být pokaždý jiný to záleží na okolnostech. Ale někdy se události stanou tak rychle že to hlava ani nevstřebá a rovnou jedná. Je to zvláštní jak je tělo rychlejší a reakce nervů a emocí. Kdyby ale člověk čekal všechno bez ohledu na to co by se stalo a předem znal svojí reakci a to jak se zachová nedokázal by se vinervovat a tím pádem by měl myšlenky pod kontrolou.“

„Světlo se z tmou střídá nikdy není jen tma a jen světlo. Nikdy by nebyla tma bez světa a světlo bez tmi. Nic není jen hrozné ani absolutně úžasně. Jen je ten okamžik mezi okamžiky něčemu přisuzován nákou moci myšlenek. A nakonec každý má jinou podstatnost a jiný pohled na svět a nic není špatný ani zlí. Dokud to nezabíjí tělo i mysl.“

„Nejlepší je nanášet se nad hladinou nechat se nést vodou. Jak voda pohybuje tělem a když zavřeš oči jak neslyšíš skoro žádné zvuky jen šplouchání vody a necítíš žádnou tíži tělo je v naprostém relaxu.“

„Dát průchod emocím to je jak dávat si placáka se zlem. To je takové malé peklo v těle mím krev se vaří tep se zvýší voda bublá vře výraz v obličeji nakrčený nos a rty záchjev vsteku nasranosti monstrum se probouzí ten pohled v očích pominutost. A pak litá všechno vzduchem antistresová záležitost. A pak se člověk vyřídí a pak uklidní. A cítí se v klidu.“

„Chlap řeší do čeho zasune aby se uspokojil.Žina řeší svůj vzhled aby ho přilákala a chce se líbit. Muž je rád za tělo ženy a žena je řada za společnost může.“

„Nezáleží na tom co je v naší hloubce naší duše a jací opravdu jsme. Ale na tom jak hluboce žijeme myslíme ve svém okamžiku a co tomu okamžiku daváme a jak ho vnímáme. Protože co když je nikdo extra zlí manipulátor a prostě si to nepřipustí ale žije dobrý život protože. Ostatní okolo neřeší okamžiky ale víc činností které vedou ke zlosti protože jsou extra nepodstatný. A tím jak dělají čin bez vnímaní okamžiku. Pak čas a myšlenka v okamžiku strací na hodnotě tím že nebyla hluboká ale povrchní bez většího efektu na vnímání myšlení. A pak nemají náhodou všichni problém z vnímáním myšlením vědomě okamžiku. A ten zbytek jsou jen duševně psychicky kyborgové prostě umělé myšlení reálné tělo co složí těm co jsou v okamžiku myšlením vědomí.“

„Blázen se směje poskoci poskakujou.Šašek se směje normální dřou tělem i duši ve svém nevědomí protože musí.Šaškem je svojí duší není upřispusoben být jináčí. Ostatní se smějou naivitě hlouposti Šárka však oni nesou zátěž se staletí věčnou.Šašek se směje okamžiku protože je osvobozen nic jiného nezná. Budoucnost je rozruch zmatek vždycky byl. Jen šašek pochopil budoucnost tím že žil přítomnost. Soustředěnost okamžiku naučí tě v mžiku tolikati moudrosti. Vsak humor ovládají moudří to je svatá Boží pravda. Smutek smívá z tebe ten okamžik kdy rozhodl nikdo o tvém naladění on tě má v moci svého naladění.“

„Budeš-li své tělo nenávidět, bude tě trápit - pokud ti nedá "sbohem".
Ale žít pouze uspokojováním jeho chtíčů - je vztah ještě horší.“

„O houbách
Houby jsou magie přírody houby jsou život lesů a ty léčivé magie pro tělo život v žilách probouzejí a duši jinam posouvají tělo moudře probírají.Miluju tuhle dobu a na YouTube čučet na videa o houbách a jejich účincích a i pěstování doma.Když v lesy nikde nejsou zalité houbama.“

„Kdyby jsem si pamatovala svůje minulé životy.Že jsem prožila příliš mnoho staletí že. Mi to příde že se toho zas tolik na tom svě nezměnilo. Jiné techniky udělátka cesty a domy stavby. A co jako je na tom životě vlastně tak super když člověk má pocit že žije věčně tím že přide do nového těla. A pak si musí znova zvykat na nové postavy a zápletky a jejich myšlenkové pochody. Život není dar když člověk si táhne horor ve svém myslení z minulých životů. Ale co si budem tohle doba je fakt líná a tak pitomá že je to ani nedává smysl. To už je úplně motous minulých životů zavřený za oponou minulých časů. Který si ani neuvědomujou že jsou protože řeší ty lidi víc co chcou než to co už bylo. A pak když se stane něco co měli udělat ale vysrali se na to. No protože proč né proč by mužska duše měla patřit do mužského těla a naopak. Proč by to nemohl být mix chutí a povah a energií. Proč proč proč.“

„Jednou když jsem byla malá
Jsem si zlomila ruku pravou při bruslení v dětství, když jsem se učila bruslit. Tak dlouho jsem padala až jsem si ruku zlomila. A pak už mě tak bolela že jsem si řekla. Sakra nesmim spadnout na ruku zavřela jsem oči a nadechla jsem studeny vzdch a vydechla. A pak jsem se narovnala hlavu nahoru a najednou jsem nespadnula a rozjela se na bruslích a když jsem spadla tak na zadek. Byla jsem sama na ledě a jen taťka mě kontroloval a seděl na sáňkach dál od nadrže abych se neutopila kdyby křupl led. O pár dni později jsem měla ruku v sadře. Vědla a věřila jsem že už si další ruku nezlobím levačku a i z rukou v sádře jsem vesele proháněla na ledu. Co tím chci říct že mě to naučilo spoléhat se sama na sebe a na svojí sílu. A tak jsem pochopila že tělo je křehké ale vůle silnější, že člověk může v životě trpět ale musí se umět i radovat. Hodně záleží na tom jak moc člověk padá a kvůli čemu padá. Muže se zvednout znovu a znovu i z bolestí v rukách a nevzdát to. Ale to nejdůležitější je ta vůle to presvědčení ta víra v tom okamžiku kdy zvítězil a přemohl pochybnosti aby našel v sobě sílu to udělat jinak aby znovu nespadnul. A tuhle moudrost si nesu celej svůj život. A ikdyž bruslím si proradost je to pro mě cena moudrost. Protože si pak říkám může mě všecho strašně srát a můžu před tím ustupovat nebo znovu vstanu promyslím to líp a udělám to tak aby mě to vnitřně nezlomilo všechny ty životní problémy a už nikdy si nepřipadat zlomeně ale vždycky jako hrdina svého okamžiku pro sama sebe výhrou nad sama sebou.“

„Svět je jedno tělo a zločiny jsou zprostředkované sebemrskačství s kolektivními důsledky.“

„Duše je život a smrt je tělo…“

„Tělo je obal na duši“

„Víte, i to nejkrásnější tělo jednou zchřadne a i ten nejkrásnější obličej, jednou zestárne. Vybírat si partnera podle toho, jak momentálně dokonale působí jeho dojem je otázkou povrchnosti, ale rozhodně ne lásky. K tomu člověk asi musí dozrát sám, nicméně vám přeji, aby jste byli šťastní i uvnitř, nejen zvenčí. Já na to přišla, měla jsem sama dřív partnery, jako z časopisu.. krása je a byla vždy dost pomíjivá.“

„Dovol životu, ať proudí. Dovol sobě cítit lásku k životu. Dovol svému tělu, ať je bez dokonalostí. Dovol své mysli, ať funguje až, když se něco děje. Dovol svému srdci, ať pociťuje. Dovol své duši, ukázat ti vyšší podstatu žití. Dovol ostatním, ať se rozhodují podle své vlastní svobodné vůle. Dovol minulosti, aby ti dala moudrost, sílu a vzpomínky. Dovol přítomnosti, ukázat ti, jak se žije a prožívá vědomě. Dovol budoucnosti, připomenout ti, že ať přinese cokoli je to v pořádku. Dovol bolesti, promluvit ti do duše. Dovol nemoci, ukázat ti důležitost zdraví. Dovol času, ukázat ti, jak rychle plyne. Dovol víře a naději, aby tě naplnila důvěrou. Dovol snům, ukázat ti, že zázraky se mohou stát. Dovol zrození, ukázat ti, jak život tvoří. Dovol smrti, ukázat ti, že nic není věčné a sílu vděčnosti. Dovol si všechno, co si jen umíš představit. Dovol sobě, zažít hloubku života.“

„Lidské tělo je ve své podstatě komplikovanou soustavou víceméně nesourodých tkání, se složitou vzájemnou závislostí na velice křehkých vazbách, kdy i malá porucha informace či interakce může v organizmu způsobit velké problémy. Přičteme-li k tomu ještě neblahé působení výkyvů psychiky (stresy apod.), nezastavitelný proces postupného opotřebovávání působením času (stárnutí), a další negativní vlivy vnější i vnitřní - o jakém zdraví, neřku-li dlouhověkosti, zde vůbec může být řeč?“

„Tam, kde se díváš očima těla, vidíš formu. Tam, kde se díváš očima duše, vidíš věčnost.“